Rusko nebude dodávat do USA raketové motory. „Ať si létají třeba na koštěti,“ napsal šéf Roskosmosu

Rusko přestane dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Ve čtvrtek to oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve Američanům prodalo.

„V situaci, jaká panuje teď, nemůžeme dodávat Spojeným státům naše nejlepší raketové motory. Ať si létají s něčím jiným, třeba na koštěti,“ řekl Rogozin v ruské státní televizi.

Podle něj Rusko dodalo do Spojených států od 90. let 122 dvoukomorových raketových motorů RD-180, z nichž 98 bylo použito pro rakety Atlas. V současné době už tento raketový program končí, takže škoda nebude tak zásadní.

Všechny jejich zbývající mise už navíc mají motory na území USA. „Problém by ale mohl nastat v případě závady a následné opravy nebo výměny dílů,“ upozorňuje šéfredaktor portálu Kosmonautix.cz Dušan Majer. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj je potenciálně větším problémem ukončení dodávek modernějších ruských motorů RD-181, které využívají rakety Antares. „Tam je to ještě komplikované tím, že celý první stupeň Antaresů se vyrábí na Ukrajině v závodech Južmaš a Južnoje, které měly být vybombardovány. Není však potvrzeno, jaké škody tyto areály utrpěly,“ dodává Majer.

Ruské sankce dopadnou na Německo

Rogozin v sérii zpráv na Twitteru také oznámil, že Rusko ukončuje spolupráci s Německem na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. „Státní korporace nebude spolupracovat s Německem na společných experimentech na ruském segmentu ISS. Roskosmos je provede nezávisle,“ uvedl Rogozin, který je považován za blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

V posledním tweetu dodal, že celý ruský kosmický program se bude měnit, a to zásadně. „Ruský vesmírný program bude upraven na pozadí sankcí, prioritou bude vytvoření družic v zájmu obrany,“ napsal. 

Spolupráce končí

Rusko už dříve oznámilo, že kvůli západním sankcím přerušuje spolupráci s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou ve Francouzské Guyaně. Moskva také žádala garance od britské společnosti OneWeb, že její satelity nebudou využity k vojenským účelům.

OneWeb, v níž má podíl britská vláda, ve čtvrtek oznámila, že ruší všechny starty z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Většinu jejích satelitů vynesly na oběžné dráhy ruské rakety Sojuz z kosmodromu Vostočnyj v Rusku a právě z Bajkonuru. 

Zatím nejostřejším Rogozinovým vyjádřením bylo před několika dny varování před možným odchodem Ruska z Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud by konflikt eskaloval, mohlo by Rusko podle něj odpojit svůj segment, který udržuje ISS pomocí svých motorů na oběžné dráze: „Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem do Spojených států nebo Evropy? Existuje také možnost svržení 500tunové konstrukce do Indie a Číny. Chcete jim vyhrožovat takovou vyhlídkou? ISS nad Ruskem nelétá, takže všechna rizika jsou na vás. Jste na ně připraveni?“

Svůj příspěvek zakončil varováním: „To jen, abyste věděli…. Aby vám vaše sankce nepadaly na hlavu. A to nejen v přeneseném slova smyslu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...