Ruští kosmonauti se vrátili z ISS, velení se poprvé ujala Evropanka

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Trojice ruských kosmonautů působila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od 18. března. Od té doby šestkrát upravila dráhu ISS a podnikla pět výstupů do otevřeného vesmíru, v jednom případě spolu s evropskou astronautkou.

Na ISS po odletu Artěmjeva, Matvejeva a Korsakova zůstali astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkinsová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a jejich kolegyně Samanta Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA). Právě Cristoforettiová se stala novou velitelkou stanice, jako vůbec první velitelka z Evropy.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nová posádka je smíšená

Mezitím vesmírná loď, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 21. září, dopravila na ISS ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Trojice stráví na stanici šest měsíců. Rubio se stal prvním americkým astronautem, který cestoval na ISS na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu z letošního 24. února.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskomosu, ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje její pohyb po oběžné dráze.

„Může to skončit pádem do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy Rogozin. Řekl také, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 15 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 16 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 19 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 21 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...