Ruští kosmonauti se vrátili z ISS, velení se poprvé ujala Evropanka

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Trojice ruských kosmonautů působila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od 18. března. Od té doby šestkrát upravila dráhu ISS a podnikla pět výstupů do otevřeného vesmíru, v jednom případě spolu s evropskou astronautkou.

Na ISS po odletu Artěmjeva, Matvejeva a Korsakova zůstali astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkinsová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a jejich kolegyně Samanta Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA). Právě Cristoforettiová se stala novou velitelkou stanice, jako vůbec první velitelka z Evropy.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nová posádka je smíšená

Mezitím vesmírná loď, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 21. září, dopravila na ISS ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Trojice stráví na stanici šest měsíců. Rubio se stal prvním americkým astronautem, který cestoval na ISS na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu z letošního 24. února.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskomosu, ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje její pohyb po oběžné dráze.

„Může to skončit pádem do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy Rogozin. Řekl také, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...