Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.
Ruští kosmonauti se vrátili z ISS, velení se poprvé ujala Evropanka
Trojice ruských kosmonautů působila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od 18. března. Od té doby šestkrát upravila dráhu ISS a podnikla pět výstupů do otevřeného vesmíru, v jednom případě spolu s evropskou astronautkou.
Na ISS po odletu Artěmjeva, Matvejeva a Korsakova zůstali astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkinsová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a jejich kolegyně Samanta Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA). Právě Cristoforettiová se stala novou velitelkou stanice, jako vůbec první velitelka z Evropy.
Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Nová posádka je smíšená
Mezitím vesmírná loď, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 21. září, dopravila na ISS ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Trojice stráví na stanici šest měsíců. Rubio se stal prvním americkým astronautem, který cestoval na ISS na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu z letošního 24. února.
Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskomosu, ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje její pohyb po oběžné dráze.
„Může to skončit pádem do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy Rogozin. Řekl také, že na území Ruska by stanice nespadla.
Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.
