Ruští kosmonauti se vrátili z ISS, velení se poprvé ujala Evropanka

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Trojice ruských kosmonautů působila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od 18. března. Od té doby šestkrát upravila dráhu ISS a podnikla pět výstupů do otevřeného vesmíru, v jednom případě spolu s evropskou astronautkou.

Na ISS po odletu Artěmjeva, Matvejeva a Korsakova zůstali astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkinsová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a jejich kolegyně Samanta Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA). Právě Cristoforettiová se stala novou velitelkou stanice, jako vůbec první velitelka z Evropy.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nová posádka je smíšená

Mezitím vesmírná loď, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 21. září, dopravila na ISS ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Trojice stráví na stanici šest měsíců. Rubio se stal prvním americkým astronautem, který cestoval na ISS na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu z letošního 24. února.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskomosu, ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje její pohyb po oběžné dráze.

„Může to skončit pádem do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy Rogozin. Řekl také, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 18 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 18 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
včera v 10:42

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...