Ruští kosmonauti se vrátili z ISS, velení se poprvé ujala Evropanka

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Trojice ruských kosmonautů působila na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od 18. března. Od té doby šestkrát upravila dráhu ISS a podnikla pět výstupů do otevřeného vesmíru, v jednom případě spolu s evropskou astronautkou.

Na ISS po odletu Artěmjeva, Matvejeva a Korsakova zůstali astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkinsová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a jejich kolegyně Samanta Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA). Právě Cristoforettiová se stala novou velitelkou stanice, jako vůbec první velitelka z Evropy.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nová posádka je smíšená

Mezitím vesmírná loď, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 21. září, dopravila na ISS ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Trojice stráví na stanici šest měsíců. Rubio se stal prvním americkým astronautem, který cestoval na ISS na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu z letošního 24. února.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskomosu, ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím už dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje její pohyb po oběžné dráze.

„Může to skončit pádem do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy Rogozin. Řekl také, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...