Bitcoin se stává ekologickým problémem. Na jeho těžbu se víc využívají fosilní paliva

Těžba bitcoinů se podle nové studie stává stále „špinavější“. Místo obnovitelných zdrojů energie se totiž využívají více fosilní paliva, navíc mnohdy v zemích s nepříliš efektivními elektrárnami.

Na konci února 2022 vyšel v odborném časopisu Joule článek, který popsal, jak přesun těžařů digitální měny z Číny do USA způsobil, že se z bitcoinu stala ještě méně ekologická záležitost. Hlavní příčinou je, že v Číně se měna těžila pomocí energie z vodních elektráren, ale ve Spojených státech se potřebná elektřina získává spalováním uhlí. Energetická náročnost bitcoinu se tak za jediný rok zvýšila o sedmnáct procent.

Zastánci bitcoinu přitom předpokládali, že se stane pravý opak. Hlavním autorem studie je Alex de Vries, který sestavuje takzvaný Bitcoin Energy Consumption Index – tedy škálu, která sleduje, jak moc energie je zapotřebí k těžbě bitcoinů i obchodování s nimi.

De Vries a spoluautoři studie použili pravidelně aktualizovanou mapu globálního rozmístění těžařů bitcoinů na základě jejich IP adres, kterou jim poskytlo cambridgeské Centrum pro alternativní finance. Tato datová sada sleduje téměř polovinu bitcoinové sítě, takže je podle vědců dostatečně reprezentativní na to, aby o ní něco vypovídala.

Vědci pak sledovali, jak se změnila místa, kde se bitcoiny těží – srovnávali přitom srpen 2020 a stejný měsíc roku 2021. Na základě údajů o množství fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie, které spotřebovávají sítě v jednotlivých lokalitách, byli výzkumníci schopni odvodit, jaké druhy paliva těžaři bitcoinů používají, a extrapolovat z toho přibližnou uhlíkovou stopu pro celou síť.

Co změnila Čína

Čína sice není žádnou velmocí obnovitelné energetiky, ale většina těžařů podle de Vriese využívala lacinou elektřinu pocházející z vodních elektráren. Díky tání sněhu v horách vyrábí turbíny v provinciích S'-čchuan a Jün-nan na jaře a v létě dostatek levné elektřiny. A těžaři bitcoinů toho využívali.

Loňské omezení těžby v Číně ale znamenalo, že tento obrovský zdroj levné obnovitelné energie se už využívat nemůže. Těžaři se tak museli přesunout na jiná místa, kde by získali levnou a spolehlivou elektřinu pro své provozy. Během loňského jara se tak hlavním místem, kde se bitcoiny těží, staly právě Spojené státy, za nimi následují Kazachstán a Rusko.

„Na životním prostředí jim tolik nezáleží. Záleží jim pouze na tom, aby získali levnou a stabilní energii,“ uvedl pro web Gizmodo de Vries. „Půjdou, kamkoli budou moci, jenom aby ji tam získali.“

Stoupající energetickou neefektivitu těžby nejznámější digitální měny vědci vysvětlují zejména tím, jak se od sebe liší jednotlivé země. Například Kazachstán podle studie používá především černé uhlí spalované ve velmi neefektivních elektrárnách – při výrobě stejného množství energie tedy vyprodukuje výrazně více emisí než země s efektivnějšími elektrárnami a jinými typy paliv.

Ve Spojených státech se mezitím těžaři digitální měny stále více stahují do států Kentucky, Georgie a Texas. Všechny tyto státy podporují těžbu bitcoinů daňovými úlevami a současně v drtivé většině využívají dominantně fosilní paliva.

„Když se podíváte na místa, kde se tito těžaři v rámci USA nacházejí, jsou tyto sítě většinou napájeny zemním plynem,“ řekl de Vries. „Vodní energie, ke které měli dříve přístup, je stále více nahrazována zemním plynem. To je pravý opak toho, že se bitcoin stává ekologičtějším – přidáváním dalších fosilních paliv do sítě se bitcoin stává uhlíkově náročnějším.“

Častým argumentem zastánců bitcoinu je, že těžba bitcoinů pomáhá podporovat rozvoj nových zdrojů energie, což de Vries odmítá jako zavádějící. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 13 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 16 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...