Ministerstvo životního prostředí Kazachstánu na konci května oznámilo, že populace ohrožených antilop sajg v zemi přesáhla 1,3 milionu kusů. Podle ekologů je to skvělá zpráva, protože tento druh se v poslední době ztrácel před očima – ohrožují ho hlavně pytláci a nemoci.
Ohrožené sajgy se začaly množit. Kazachstán hlásí, že jich je přes milion
Před sedmi lety, roku 2015, přicházely z Asie děsivé fotografie celých stád sajg, které během několika dní zahynuly. Antilopy tehdy zasáhly bakterie, které využily neobvykle teplých a vlhkých podmínek, jež ten rok přinesl. V důsledku nemoci po nákaze bakteriemi Pasteurella a Clostridia zemřelo přes 200 tisíc sajg. To tehdy byla více než polovina celé jejich populace na celém světě. Někteří přírodovědci varovali, že stačí další dva tři podobné roky a tyto antilopy by mohly ve volné přírodě vymřít.
Loňský rok ale tento nepříznivý trend zlomil. Počet sajg se zvedl z 334 tisíc v roce 2019 na 842 tisíc. Letos vědci v Kazachstánu sčítali během dubna, tedy ještě předtím, než se samicím narodila mláďata. Využili na to letecké snímkování. Výsledky biology nadchly: populace sajg se totiž zvýšila na nejméně 1,3 milionu.
Ohrožené kuriozity
Rozsáhlé stepi této bývalé sovětské republiky jsou domovem většiny sajg na světě. Menší populace se vyskytují už jenom v ruské Kalmycké republice a v Mongolsku.
Podle vědců je pro sajgy největší dlouhodobou hrozbou pytláctví. Lovci netouží ani tak po jejich mase, jako spíše po jejich úzkých rozích. Ty se totiž využívají jako údajný lék v tradiční čínské medicíně. Situace s pytláky vyeskalovala roku 2019, kdy v Kazachstánu dokonce zabili dva státní úředníky zodpovědné za ochranu sajg. Vláda pak slíbila zintenzivnit boj proti pytláctví – podle nových dat zjevně úspěšně.
Úspěch této záchrany je ale podle agentury AP i důvodem k obavám. Lov sajg byl oficiálně zakázán na konci devadesátých let dvacátého století, vypršet by měl příští rok. Když budou jejich stavy dost vysoké, existuje možnost, že lov bude opět povolen.
Bizarní čenich má evoluční smysl
Sajgy jsou asi padesátikilové antilopy, které dorůstají v kohoutku přibližně osmdesáti centimetrů. Žijí ve velikých stádech, což bohužel nahrává nakažlivým nemocem.
Jejich současné rozšíření je jen slabým odleskem jejich pravěké slávy, tehdy byly po celé Evropě, včetně území dnešního Česka, ale dostaly se i na americký kontinent. Postupně ale kvůli oteplování po konci ledových dob ze všech těchto teritorií ustupovaly, až se oblast jejich výskytu zmenšila na Kazachstán a okolní státy.
Sajgy na první pohled zaujmou svým typickým čenichem, který vypadá jako pomačkaný. Je to ale důkaz o pozoruhodné adaptaci na nevlídné klima, v němž žily a žijí. Prodloužený a silně vydutý čenich má nozdry, které směřují kolmo dolů k zemi, což má rovnou několik funkcí. Zejména tak sajgy filtrují prašný vzduch v létě, ale současně si tak ohřívají ledový vzduch v zimě. Protože mají samci čenich výrazně větší, funguje zřejmě navíc jako lákadlo na samice, tedy jako obdoba jeleního paroží.