Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.
Do Kazachstánu podle Džamileva prchly asi dva tisíce krymských Tatarů, polovina tohoto počtu pak do Gruzie. „Nejraději by odešli na Ukrajinu, takže vyjednáváme s oběma zeměmi, aby jim to umožnily,“ zmínil. Tataři, kteří přišli o ukrajinské doklady, ale mohou na jejich náhradu čekat i několik měsíců.
„Jediný způsob ochrany (ze strany Ukrajiny), který existuje, je zničit okupanty a osvobodit poloostrov. Jinak Rusové masově zatýkají a lidé jsou drženi v hrozných vězeních,“ popsal lídr tatarské menšiny. Protože jsou hranice uzavřené, musejí prchající příslušníci menšiny nejdřív odejít do Ruska a až odsud do třetích zemí. V Kazachstánu jsou ale podle Džamileva blíže neupřesněné problémy, kvůli nimž se krymští Tataři vracejí zpět na poloostrov, což vede k dalším represím.
Nejdřív Cherson, až pak Krym
Džamilev nedokáže odhadnout, kdy Ukrajinci Krym osvobodí, nejdříve je podle něj třeba osvobodit Cherson. „Poté budeme moci postupovat kupředu,“ uzavřel.
Rusko anektovalo ukrajinský Krym na jaře 2014. Západ tento krok odsoudil a uvalil na Moskvu ekonomické sankce. Proti připojení území k Rusku se stavěla také menšina krymských Tatarů. Někteří její příslušníci posléze zažili represe ze strany ruských úřadů.
OSN dříve obvinila Moskvu ze svévolného zatýkání a provádění razií u představitelů krymskotatarských náboženských společenství, z nichž některá ruské úřady zakázaly. Asi 80 krymských Tatarů bylo z různých důvodů odsouzeno a patnáct krymskotatarských aktivistů se pohřešuje, udávala Amnesty International loni v září.
Krymští Tataři tvoří dle dostupných informací asi dvanáct procent obyvatel poloostrova, což odpovídá přibližně čtvrt milionu lidí.
