Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.
Od vyhlášení mobilizace bylo podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua odvedeno již více dvě stě tisíc lidí. Jen do sousedního Kazachstánu ale za tu dobu uprchl stejný počet Rusů. Dalších 69 tisíc pak podle oficiálních údajů překročilo hranici s Gruzií. Již první den mobilizace se na tamním hraničním přechodu vytvořila fronta, ve které někteří čekali až pět dní, aby mohli zemi opustit.
Vysoké počty uprchlíků zaznamenalo Mongolsko a zvýšený počet lidí překračujících hranici eviduje i Evropská unie. Za první čtyři dny od vyhlášení mobilizace podle agentury Interfax překročilo hranice schengenského prostoru šestašedesát tisíc Rusů, především na estonských a finských přechodech.
Podle odhadů odešlo od vyhlášení mobilizace dohromady něco mezi 600 tisíci a milionem lidí. Přesné číslo lze ale zjistit jen stěží. Nelze totiž určit, kdo z těch, kteří zemi opustili, ze země prchá a kdo odjel pouze kvůli turismu nebo z jiných důvodů.
Zmatky a nejasnosti
Mnozí muži, kteří se rozhodli k útěku, sice nespadají do kategorie, kterou k mobilizaci určil ministr obrany, samotný dekret je ale formulován natolik vágně, že se muži odvodu obávají i tak. Ne bezdůvodně. Objevují se totiž zprávy o odvodech těch, kteří jsou vojenské služby oficiálně zproštěni - ať už kvůli věku nebo chronické nemoci.
Že mobilizaci provází zmatek, ukazuje i případ z Chabarovského kraje, kde podle tamního gubernátora musela být zpět domů poslána až polovina rekrutů, protože „nesplňovali výběrová kritéria pro výkon vojenské služby“.
Chyby v náborovém procesu připustil i ruský prezident Vladimir Putin, který rovněž v prohlášení vyzval k jejich nápravě. Reagoval tak na kritiku, že je do služby nucena i řada mužů, kteří nejsou součástí záloh. Putin proto vyzval, aby byli zpět domů posláni všichni muži, kteří „byli povoláni bez řádných důvodů“.
Těžko už na cvičišti
Na sociálních sítích se také množí svědectví a stížnosti samotných vojáků. Ti popisují katastrofální zázemí v kasárnách, absenci výcviku a nedostatečné vybavení.
Problémy se zásobováním má Moskva také podle ukrajinského generálního štábu. Ten uvádí případ, ke kterému mělo dojít ve výcvikovém středisku Molkino. Odvedenci odtamtud měli být posláni zpátky domů kvůli chybějícímu oblečení, jídlu a plným ubytovacím kapacitám.
Dopady mobilizace
Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) má mobilizace zatím větší dopady uvnitř samotného Ruska než na frontě. Úterní zpráva ISW dává za pravdu ukrajinským zdrojům, podle kterých odvody nových ruských vojáků neznamenají pro Ukrajinu krátkodobě žádné závažné ohrožení. Ukrajinská protiofenziva totiž postupuje rychleji, než se může mobilizace na frontě projevit.
Moskva proto podle Wall Street Journal v tuto chvíli čelí dilematu, zda na frontu poslat nepřipravené muže bez dostatečného výcviku, a pokusit se tak zvrátit ukrajinský útok, nebo zda počkat do začátku příštího roku, a získat tak čas na přípravu lépe vycvičených a vybavených vojáků, kteří budou pro ruskou armádu skutečnou posilou. Odkladem by ale Rusko zároveň riskovalo ztrátu svých pozic.
Přímo na frontu
Z odvedených dvou set tisíc byla podle tajemníka ukrajinské rady národní bezpečnosti Oleksije Danilova část mužů již poslána na Ukrajinu. „Mobilizovaní muži jsou posíláni na frontu dříve, než dostanou výbavu,“ řekl. Informace o rekrutech směřujících přímo na frontu přicházejí i z ruské strany. Ministr obrany obrany Šojgu například zveřejnil videa, která ukazují příjezd rekrutů do oblasti Luhansku.
Podle výzkumnice z think tanku Rand Corp, Dary Massicotové, existuje možnost, že branci budou prozatím ve velkém nasazeni pouze pro nebojové úkoly, jako je kontrola kontrolních bodů, čímž se zkušenější vojáci uvolní pro nasazení na frontě. I podle ní ale existují informace, které naznačují, že někteří z nich jsou posíláni přímo do existujících jednotek, aby nahradili ztráty způsobené protiofenzivou.
Není ale zřejmé jestli jsou nový rekruti posíláni na frontu ve velkém, nebo zda se jedná jen o malou část.
Podle Massicotové trápí ale ruskou armádu v souvislosti s mobilizací ještě jeden zásadní problém - pro výcvik jednotek kvůli válce chybí potřebný personál. „Ve výcvikovém procesu teď chybí řada lidí, protože bojují nebo už byli zabiti na Ukrajině,“ vysvětluje. Je tak prý možné, že v některých případech budou za výcvik branců zodpovědní zkušenější branci.
Odliv mozků
Web Politico také připomíná negativní dopady, které bude mít mobilizace na ekonomiku. S odchodem stovek tisíc mužů do armády nebo jejich útěkem do zahraničí přijde Rusko o kvalifikovanou pracovní sílu ve všech oblastech. Hrozí tak ohrožení některých sektorů – včetně těch, které jsou klíčové pro fungování společnosti. Kreml navíc podle všeho nemá připravený plán, jak si s takovou situací poradit.
Například sousední Finsko má dlouhodbě vypracovaný plán, který by mu umožnil i v případě války udržet společnost v chodu. Každá finská firma má připravený seznam klíčových zaměstnanců, kteří jsou v případě mobilizace služby v armádě zproštěni. Tento systém má zajistit, že i v případě obrany země zůstanou všechny části společnosti a ekonomiky funkční – alespoň v omezené nezbytné míře.
Nahodilý způsob, jakým jsou v Rusku muži mobilizováni, ale podle webu Politico ukazuje, že Moskva žádný podobný plán nachystaný nemá. V zemi navíc není ani dostatek kvalifikovaných žen, které by mohly pracovní pozice zastat.
„Už teď vidíme obrovský odliv mozků,“ popisuje situaci Kari Liuhto, profesor ekonomie na univerzitě v Turku. „Ti nejlepší odcházejí z Ruska. Již letos na jaře zemi opustily desítky tisíc technologických expertů a vláda nemá plán, jak tyto lidi nahradit,“ dodává.
