Turecko se stalo důležitým útočištěm pro Rusy, kteří prchli z domoviny

Horizont ČT24: Rusové v Turecku (zdroj: ČT24)

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Proti válce a na podporu Ukrajiny se v Istanbulu konal nepočetný protest. Na něm vykřikoval hesla proti ruskému režimu i osmatřicetiletý Maxim. Z domova emigroval, aby nemusel narukovat. Odmítá ale, že by to dělal jen kvůli vlastnímu bezpečí. Proti invazi vystupoval už dřív.

„Účastnil jsem se protestních pochodů v Moskvě. Nebyl jsem potichu. Vyjadřoval jsem se na internetu i v běžném životě. Dokonce jsem poslal nějaké peníze na vyzbrojení ukrajinské armády. Mobilizace pro mě ale byla pověstnou poslední kapkou. Nikdy nepůjdu bojovat proti Ukrajincům,“ řekl ruský emigrant v Turecku Maxim Bocharov.

Mezi prchajícími mladými Rusy je Maxim výjimka. Mnozí otevřeně přiznávají, že se rozhodli uprchnout, až když jim osobně začal hrozit povolávací rozkaz. Do té doby je válka  vlastně nezajímala, stejně jako videoblogera Nikiho Prošina.

Do Ruska se dlouho nepodívají

„Minulý týden všechno změnil pro mě a stovky tisíc dalších, kteří se rozhodli odejít z Ruska. Hlavním důvodem a převažující motivací je vyhnout se osobnímu nebezpečí, které představuje povolávací rozkaz do ruské armády,“ uvedl ruský emigrant v Turecku Prošin.

Jemu i mnohým dalším je jasné, že se do Ruska dlouho nepodívají. Jako zběhům jim hrozí patnáct let vězení nebo cesta rovnou na frontu. Zájem o emigraci je přesto podle dobrovolníků, kteří Rusům v Turecku pomáhají, obrovský. Ne každý ale projde přes kontrolu na hranici. Ti, kterým se to povede, pak řeší, za co budou v cizině žít.

Je dost těžké vycestovat, když nemůžete použít svůj bankovní účet, upozorňuje koordinátorka pomoci emigrujícím Rusům v Istanbulu Eva Rapoportová. „V Rusku se také kvůli vnitřním omezením složitě dostanete k zahraničním měnám,“ dodává. 

V Turecku se hned po invazi vytvořila protiváleční skupina exulantů. Právě tady ruský raper Oxxxymiron uspořádal první koncert, kde vybíral peníze pro uprchlíky z Ukrajiny. Třeba i písní plnou odkazů na díla Vladimira Sorokina, autora Dne opričníka.

Výjimečná pozice Erdogana

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dává v současné situaci najevo své výjimečné postavení. Jeho země je v NATO, ale zároveň má úzké vztahy s Moskvou. Z Turecka na Ukrajinu míří drony Bayraktar a prezidentova manželka Emine se objímá s Olenou Zelenskou, která v Istanbulu pokřtila novou korvetu pro ukrajinské námořnictvo.

Hlava tureckého státu přitom kritizuje protiruské sankce a hrozí zablokováním vstupu skandinávských zemí do Severoatlantické aliance. „Bedlivě sledujeme, zda Švédsko a Finsko splní své sliby. Finální rozhodnutí pak učiní jménem našeho národa parlament,“ řekl Erdogan. 

Poté, co Finsko, Polsko a pobaltské státy uzavřely své hranice pro Rusy s turistickými vízy, stalo se Turecko navíc důležitým přestupním uzlem. Právě přes jeho letiště vede cesta do schengenských zemí, které občanům Ruské federace dál umožňují vstup.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský řekl, že z pohledu tureckých úřadů nejsou žádné legální překážky pro to, aby kdokoliv z Ruska, kdo má pas a letenku, mohl odcestovat do Turecka. A zde pobýt po dobu platnosti turistického víza. Jsou zde navíc i možnosti si legálně vízum prodloužit, například nákupem nemovitosti je možné získat turecký pas.