Turecko se stalo důležitým útočištěm pro Rusy, kteří prchli z domoviny

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusové v Turecku
Zdroj: ČT24

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Proti válce a na podporu Ukrajiny se v Istanbulu konal nepočetný protest. Na něm vykřikoval hesla proti ruskému režimu i osmatřicetiletý Maxim. Z domova emigroval, aby nemusel narukovat. Odmítá ale, že by to dělal jen kvůli vlastnímu bezpečí. Proti invazi vystupoval už dřív.

„Účastnil jsem se protestních pochodů v Moskvě. Nebyl jsem potichu. Vyjadřoval jsem se na internetu i v běžném životě. Dokonce jsem poslal nějaké peníze na vyzbrojení ukrajinské armády. Mobilizace pro mě ale byla pověstnou poslední kapkou. Nikdy nepůjdu bojovat proti Ukrajincům,“ řekl ruský emigrant v Turecku Maxim Bocharov.

Mezi prchajícími mladými Rusy je Maxim výjimka. Mnozí otevřeně přiznávají, že se rozhodli uprchnout, až když jim osobně začal hrozit povolávací rozkaz. Do té doby je válka  vlastně nezajímala, stejně jako videoblogera Nikiho Prošina.

Do Ruska se dlouho nepodívají

„Minulý týden všechno změnil pro mě a stovky tisíc dalších, kteří se rozhodli odejít z Ruska. Hlavním důvodem a převažující motivací je vyhnout se osobnímu nebezpečí, které představuje povolávací rozkaz do ruské armády,“ uvedl ruský emigrant v Turecku Prošin.

Jemu i mnohým dalším je jasné, že se do Ruska dlouho nepodívají. Jako zběhům jim hrozí patnáct let vězení nebo cesta rovnou na frontu. Zájem o emigraci je přesto podle dobrovolníků, kteří Rusům v Turecku pomáhají, obrovský. Ne každý ale projde přes kontrolu na hranici. Ti, kterým se to povede, pak řeší, za co budou v cizině žít.

Je dost těžké vycestovat, když nemůžete použít svůj bankovní účet, upozorňuje koordinátorka pomoci emigrujícím Rusům v Istanbulu Eva Rapoportová. „V Rusku se také kvůli vnitřním omezením složitě dostanete k zahraničním měnám,“ dodává. 

V Turecku se hned po invazi vytvořila protiváleční skupina exulantů. Právě tady ruský raper Oxxxymiron uspořádal první koncert, kde vybíral peníze pro uprchlíky z Ukrajiny. Třeba i písní plnou odkazů na díla Vladimira Sorokina, autora Dne opričníka.

Výjimečná pozice Erdogana

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dává v současné situaci najevo své výjimečné postavení. Jeho země je v NATO, ale zároveň má úzké vztahy s Moskvou. Z Turecka na Ukrajinu míří drony Bayraktar a prezidentova manželka Emine se objímá s Olenou Zelenskou, která v Istanbulu pokřtila novou korvetu pro ukrajinské námořnictvo.

Hlava tureckého státu přitom kritizuje protiruské sankce a hrozí zablokováním vstupu skandinávských zemí do Severoatlantické aliance. „Bedlivě sledujeme, zda Švédsko a Finsko splní své sliby. Finální rozhodnutí pak učiní jménem našeho národa parlament,“ řekl Erdogan. 

Poté, co Finsko, Polsko a pobaltské státy uzavřely své hranice pro Rusy s turistickými vízy, stalo se Turecko navíc důležitým přestupním uzlem. Právě přes jeho letiště vede cesta do schengenských zemí, které občanům Ruské federace dál umožňují vstup.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský řekl, že z pohledu tureckých úřadů nejsou žádné legální překážky pro to, aby kdokoliv z Ruska, kdo má pas a letenku, mohl odcestovat do Turecka. A zde pobýt po dobu platnosti turistického víza. Jsou zde navíc i možnosti si legálně vízum prodloužit, například nákupem nemovitosti je možné získat turecký pas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...