Turecko se stalo důležitým útočištěm pro Rusy, kteří prchli z domoviny

Nahrávám video

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Proti válce a na podporu Ukrajiny se v Istanbulu konal nepočetný protest. Na něm vykřikoval hesla proti ruskému režimu i osmatřicetiletý Maxim. Z domova emigroval, aby nemusel narukovat. Odmítá ale, že by to dělal jen kvůli vlastnímu bezpečí. Proti invazi vystupoval už dřív.

„Účastnil jsem se protestních pochodů v Moskvě. Nebyl jsem potichu. Vyjadřoval jsem se na internetu i v běžném životě. Dokonce jsem poslal nějaké peníze na vyzbrojení ukrajinské armády. Mobilizace pro mě ale byla pověstnou poslední kapkou. Nikdy nepůjdu bojovat proti Ukrajincům,“ řekl ruský emigrant v Turecku Maxim Bocharov.

Mezi prchajícími mladými Rusy je Maxim výjimka. Mnozí otevřeně přiznávají, že se rozhodli uprchnout, až když jim osobně začal hrozit povolávací rozkaz. Do té doby je válka  vlastně nezajímala, stejně jako videoblogera Nikiho Prošina.

Do Ruska se dlouho nepodívají

„Minulý týden všechno změnil pro mě a stovky tisíc dalších, kteří se rozhodli odejít z Ruska. Hlavním důvodem a převažující motivací je vyhnout se osobnímu nebezpečí, které představuje povolávací rozkaz do ruské armády,“ uvedl ruský emigrant v Turecku Prošin.

Jemu i mnohým dalším je jasné, že se do Ruska dlouho nepodívají. Jako zběhům jim hrozí patnáct let vězení nebo cesta rovnou na frontu. Zájem o emigraci je přesto podle dobrovolníků, kteří Rusům v Turecku pomáhají, obrovský. Ne každý ale projde přes kontrolu na hranici. Ti, kterým se to povede, pak řeší, za co budou v cizině žít.

Je dost těžké vycestovat, když nemůžete použít svůj bankovní účet, upozorňuje koordinátorka pomoci emigrujícím Rusům v Istanbulu Eva Rapoportová. „V Rusku se také kvůli vnitřním omezením složitě dostanete k zahraničním měnám,“ dodává. 

V Turecku se hned po invazi vytvořila protiváleční skupina exulantů. Právě tady ruský raper Oxxxymiron uspořádal první koncert, kde vybíral peníze pro uprchlíky z Ukrajiny. Třeba i písní plnou odkazů na díla Vladimira Sorokina, autora Dne opričníka.

Výjimečná pozice Erdogana

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dává v současné situaci najevo své výjimečné postavení. Jeho země je v NATO, ale zároveň má úzké vztahy s Moskvou. Z Turecka na Ukrajinu míří drony Bayraktar a prezidentova manželka Emine se objímá s Olenou Zelenskou, která v Istanbulu pokřtila novou korvetu pro ukrajinské námořnictvo.

Hlava tureckého státu přitom kritizuje protiruské sankce a hrozí zablokováním vstupu skandinávských zemí do Severoatlantické aliance. „Bedlivě sledujeme, zda Švédsko a Finsko splní své sliby. Finální rozhodnutí pak učiní jménem našeho národa parlament,“ řekl Erdogan. 

Poté, co Finsko, Polsko a pobaltské státy uzavřely své hranice pro Rusy s turistickými vízy, stalo se Turecko navíc důležitým přestupním uzlem. Právě přes jeho letiště vede cesta do schengenských zemí, které občanům Ruské federace dál umožňují vstup.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský řekl, že z pohledu tureckých úřadů nejsou žádné legální překážky pro to, aby kdokoliv z Ruska, kdo má pas a letenku, mohl odcestovat do Turecka. A zde pobýt po dobu platnosti turistického víza. Jsou zde navíc i možnosti si legálně vízum prodloužit, například nákupem nemovitosti je možné získat turecký pas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 24 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled