Evropská kosmická agentura zrušila plánovaný let na Mars. S Ruskem na něm spolupracovat nechce

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek definitivně potvrdila, že ruší na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. ESA na projektu spolupracovala s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos, podle prohlášení start ruší kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

„Hlasitě odsuzujeme lidské ztráty a tragické následky agrese vůči Ukrajině,“ napsala ESA ve vyjádření, podle nějž rozhodnutí zrušit start učinila tento týden rada agentury sídlící v Paříži. „Ačkoliv jsme si vědomi dopadu (rozhodnutí) na vědecké prozkoumávání vesmíru, ESA plně souhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko svými členskými státy,“ pokračuje vyjádření.

ESA už ke konci února, tedy jen několik dní po ruském útoku, uvedla, že letošní start považuje za velmi nepravděpodobný.

Rudá planeta je nadále lákavý cíl

Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Dalším z poslání programu je prověřit technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi.

Starty raket mířících na Mars lze provádět vzhledem ke vzájemné poloze Země a rudé planety jen jednou za dva roky, a další příležitost pro vyslání vozítka tak nastane až v roce 2024. Raketa se zařízením programu ExoMars měla původně vzletět již v roce 2020, tehdy byl ale start odložen kvůli pandemii covidu-19 a nutnosti provést na strojích další testy.

Letošní start byl plánovaný na září z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, nosným zařízením měla být ruská raketa Proton-M. Tento plán padl, ale ESA hledá i nadále cestu, jak vozítko jménem Rosalind Franklin na Mars dopravit, ředitel evropské agentury už vyzval její specialisty, aby přišli s návrhy možných řešení.

Rusko zatím neoznámilo, jestli se bude nadále snažit na Mars dostat vlastní nepohyblivý povrchový modul Kazačok, který měl být také součástí této mise. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin na sociální síti Telegram napsal, že rozhodnutí evropské agentury hořce lituje. „Je to velice hořký výsledek pro všechny nadšence pro vesmír,“ uvedl. „Je to velmi politováníhodné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 20 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...