Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek definitivně potvrdila, že ruší na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. ESA na projektu spolupracovala s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos, podle prohlášení start ruší kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Hlasitě odsuzujeme lidské ztráty a tragické následky agrese vůči Ukrajině,“ napsala ESA ve vyjádření, podle nějž rozhodnutí zrušit start učinila tento týden rada agentury sídlící v Paříži. „Ačkoliv jsme si vědomi dopadu (rozhodnutí) na vědecké prozkoumávání vesmíru, ESA plně souhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko svými členskými státy,“ pokračuje vyjádření.
ESA už ke konci února, tedy jen několik dní po ruském útoku, uvedla, že letošní start považuje za velmi nepravděpodobný.
Rudá planeta je nadále lákavý cíl
Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Dalším z poslání programu je prověřit technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi.
Starty raket mířících na Mars lze provádět vzhledem ke vzájemné poloze Země a rudé planety jen jednou za dva roky, a další příležitost pro vyslání vozítka tak nastane až v roce 2024. Raketa se zařízením programu ExoMars měla původně vzletět již v roce 2020, tehdy byl ale start odložen kvůli pandemii covidu-19 a nutnosti provést na strojích další testy.
Letošní start byl plánovaný na září z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, nosným zařízením měla být ruská raketa Proton-M. Tento plán padl, ale ESA hledá i nadále cestu, jak vozítko jménem Rosalind Franklin na Mars dopravit, ředitel evropské agentury už vyzval její specialisty, aby přišli s návrhy možných řešení.
Rusko zatím neoznámilo, jestli se bude nadále snažit na Mars dostat vlastní nepohyblivý povrchový modul Kazačok, který měl být také součástí této mise. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin na sociální síti Telegram napsal, že rozhodnutí evropské agentury hořce lituje. „Je to velice hořký výsledek pro všechny nadšence pro vesmír,“ uvedl. „Je to velmi politováníhodné.“
