Sovětský svaz strana 5 z 5

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Snížit financování škol a nemocnic. Zvýšit podporu vojenské agrese na Ukrajině a národní bezpečnosti. Tak zní plán ruské vlády, která dle Reuters pošle téměř třetinu rozpočtu pro příští rok armádě. Analýza zmíněné agentury ukazuje, že Moskva utratí 9,4 bilionu rublů (dle oficiálního kurzu 3,7 bilionu korun) za posílení obrany jak za hranicemi, tak uvnitř země.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

Příliš často s médii Vadym Skibickyj nemluví, hraje ale naprosto zásadní roli v tom, jak úspěšná je ukrajinská armáda. Jeden z velitelů ukrajinského vojenského zpravodajství neboli vojenské tajné služby a zástupce šéfa rozvědky v rozhovoru pro ČT s Michalem Kubalem rozebíral, co stojí za úspěchy ukrajinské armády a jakou roli v nich hraje právě rozvědka.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Vyšetřování pádu česko-ruské ERB banky se dostalo do slepé uličky. Většinový majitel Rus Roman Popov obviněný z toho, že zavinil škodu téměř 1,5 miliardy korun, pobývá mimo Česko a ruská prokuratura přestala spolupracovat. Popov měl také blízko k prominentům Putinova režimu a Česko prověřuje, jak se zbavil svého majetku.

Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruské okupační úřady v Chersonu mezitím vyzvaly civilisty, aby město okamžitě opustili.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Česká televize uvádí nový dokument s názvem Dějiny třetí světové. Vznikl jako připomínka Karibské krize, která propukla před šedesáti lety. Byl to okamžik, kdy byl svět nejblíže další světové válce. Krize se týkala i Československa, v dokumentu vystoupí pamětníci z řad tehdejších vojáků. Tedy těch, kdo se připravovali na válku, která nakonec nebyla. Film je k vidění v iVysílání.

Část duchovních i věřících kritizuje vedení pravoslavné církve v Česku za to, že zbavuje funkcí představené původem z Ukrajiny. Zprávu o odvolání dostali třeba ti z kláštera v Loděnici u Prahy. Arcibiskup je chce nahradit zástupkyní proruské pravoslavné církve z Karlových Varů, která má podle zjištění ČT vazby na podnikatele z Ruska.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech zdánlivě vážně míněné příspěvky o chystaném připojení ruské Kaliningradské oblasti k České republice. Satira se objevila poté, co Moskva po nelegálních referendech oznámila „návrat“ okupovaných ukrajinských oblastí do Ruska. Vtip kritizovala některá ruská média, která ho vzala vážně.

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti a na jihu země je podle dostupných zpráv úspěšná nejen v obsazování území, ale rovněž při získávání ruské vojenské techniky. Západní pozorovatelé potvrzují, že velká část ruských zbraní v opuštěných oblastech zůstává nepoškozená a Ukrajincům slouží dál.