Zemřel Thomas Stafford. Astronaut , který v kosmu nabídl přátelskou ruku Sovětům

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.

„Generál Tom Stafford dnes (v pondělí – pozn. red.) odešel do věčného nebe, které tak odvážně prozkoumával jako astronaut programů Gemini a Apollo a také jako mírotvůrce v misi Apollo-Sojuz. Ti z nás, kteří měli tu čest ho znát, jsou velmi smutní, ale vděční, že jsme poznali velikána,“ uvedl na síti X šéf NASA Bill Nelson.

Stafford se narodil v roce 1930 v Oklahomě, absolvoval americkou vojenskou námořní akademii a později se stal zkušebním pilotem amerického letectva. NASA si jej v roce 1962 vybrala do druhé skupiny amerických astronautů.

„Jako malý kluk jsem chtěl létat s letadly a později být pilotem stíhačky. Chtěl jsem letět výš a rychleji,“ uvedl Stafford podle NPR s tím, že lety do vesmíru pro něj byly „logickým dalším krokem“.

Kosmické podání přátelské ruky

Stafford letěl do vesmíru na palubě Gemini 6 a poté na Gemini 9. V roce 1969 velel misi Apollo 10, při níž NASA podruhé obletěla Měsíc. Byla to generální zkouška před prvním přistáním NASA na Měsíci o dva měsíce později. Při poslední cestě do vesmíru v roce 1975 se setkal se sovětskými kosmonauty v rámci mise Sojuz-Apollo, což byl první společný let sovětské a americké lodi. Akce, která měla velký politický význam, se proslavila jako „vesmírné podání rukou“ mezi Staffordem a sovětským kosmonautem Alexejem Leonovem.

Historické potřesení rukou
Zdroj: NASA

Stafford se dva roky před touto misí učil rusky a navštívil Moskvu. V roce 2016 NPR řekl, že tato mise byla důležitá, protože ukončila vesmírné soupeření. „Dokázali jsme, že dvě země s různými jazyky, odlišnými měrnými jednotkami a rozhodně značně odlišnými politickými systémy mohou spolupracovat na dosažení společného cíle,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 11 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 21 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...