Sovětský svaz strana 4 z 5

Česko začíná uplatňovat desátý balík sankcí Evropské unie a vypořádává majetkové vztahy s Ruskou federací. Už tento týden vláda projedná návrh na vypovězení dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Stát již nyní požaduje komerční nájem za pozemky pod ruskými objekty v pražských Stodůlkách.

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.

Rusko nemá jinou možnost, než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože tato vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska, řekl v rozhovoru se státní televizní stanicí Rossija-1 ruský vládce Vladimir Putin. V interview den po prvním výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu také tvrdil, že Západ chce Rusko zlikvidovat a rozdělit.

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Do listopadu loňského roku bylo postupně z ukrajinských knihoven vyřazeno přibližně devatenáct milionů výtisků knih. Tyto tituly vyšly v dobách Sovětského svazu nebo byly v ruštině. Podle ukrajinské poslankyně Jevhenije Kravčukové byla rusky psána nadpoloviční většina vyřazených děl, část knih ze sovětské éry je ale v ukrajinském jazyce.

České úřady prověřují další nemovitosti kvůli vazbám na lidi blízké režimu Vladimira Putina. Jsou mezi nimi i karlovarské byty rodiny ruského ministra školství Sergeje Kravcova, který mimo jiné nařizuje školám, aby hájily ruskou agresi proti Ukrajině. V jednom z karlovarských bytů bydlí jeho rodiče.

Díky práci českých a ukrajinských historiků víme víc o tom, jak vypadal život v sovětském gulagu. Vězni tenkrát museli podepsat, že o hrůzách, které zažili, nebudou nikdy mluvit. Proto s rozkrytím jejich osudů pomohly až materiály z utajených archivů. S pozůstalými po dvou takových vězních natáčel reportér David Vondráček.

Stát se chce zaměřit na původ peněz, které přicházejí na účty českých bank z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa ale neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Má to změnit novela zákona, o níž jedná ministerstvo spravedlnosti. Pracují na ní i zástupci Finančního analytického úřadu (FAÚ), kteří jinak uplatňují protiruské sankce.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.

Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem v devadesátých letech popisuje ve svém románu Moskoviáda spisovatel Jurij Andruchovyč. Příběh ukrajinského básníka žijícího v Moskvě poprvé uvádí jako divadelní adaptaci pražská scéna X10. Do hlavních rolí režisér Dušan Pařízek obsadil herce s osobní zkušeností.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Ukrajina má proti Rusku výhodu v mladším a decentralizovaném velení, které má větší důvěru podřízených. V Událostech, komentářích to řekl poradce ministryně obrany a podplukovník Ivo Zelinka. Připomněl ale také pomoc Západu, jehož průmyslové moci se podle něj současné Rusko nemůže rovnat.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Jednou z ikonických fotografií války na Ukrajině se stal snímek krví potřísněné tváře pilota Vadima Borošylova, který se po sestřelování dronů katapultoval z poškozené stíhačky a ještě si stihl udělat „selfie“. Muže, který pomocí dalších fotografií a videí na sociálních sítích mapuje podobu vzdušného boje s drony, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vojáka vyznamenal nejvyšším vojenským řádem Hrdina Ukrajiny.

Městská rada Oděsy se chystá odstranit sochu ruské carevny Kateřiny Veliké. Rozhodnutí je součástí emancipace Ukrajiny od staletí ruské imperiální a komunistické nadvlády. Trend, který začal už po majdanské revoluci v roce 2014, letos značně zrychlila Moskvou rozpoutaná válka.