Sovětský svaz strana 3 z 5

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Ostřílený politik a diplomat Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších zastánců reálpolitiky na světě, v sobotu 27. května slaví sté narozeniny. Slavný republikán s německými kořeny dokázal uvolnit napětí mezi Sovětským svazem a USA v době studené války a jeho kyvadlová diplomacie sblížila Peking s Washingtonem. Poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír má ale i své kritiky, kteří upozorňují na to, že se v zájmu dosažení svých cílů nebál paktovat s diktátory. Rozruch vzbudily také Kissingerovy poznámky týkající se ruské agrese na Ukrajině.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Wlachovský má pochopení pro krok české vlády, která ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Při páteční schůzce s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se o situaci zajímal a chce zjistit, jak je to v případě nemovitostí na slovenském území.

Za vydírání na státní úrovni označila ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva zahraničí požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku. Porušuje to Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961, uvedla zároveň Marija Zacharovová na oficiálních stránkách ruské diplomacie. Podle mluvčí Moskva podnikne „obranná opatření“ a využije i „zákonné mechanismy“. Česká diplomacie naopak upozornila na to, že ona objekty v Rusku bez zvláštní právní úpravy nevlastní.

Vláda na svém středečním jednání zrušila devět usnesení z dob socialistického Československa, která dosud umožňovala ruské diplomacii bezplatně užívat pozemky v Česku. Ministerstvo zahraničí zrušení usnesení navrhlo proto, že Rusko podle něj nepoužívá pozemky k diplomatickým účelům. Rusko za pozemky bude muset dál platit nájemné. Kabinet také pověřil Digitální informační agenturu vytvořením aplikace eDoklady. Ta bude od příštího roku elektronickou alternativou občanského průkazu.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Lotyšsko se obává ruské agrese. Země hodlá zavést brannou povinnost pro muže nad 18 let, pokračuje také odstraňování ruštiny z veřejného prostoru. Z měst mizí památníky Rudé armády. Nelíbí se to ruské menšině, která se poprvé po začátku války na Ukrajině začíná ozývat.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Od konce letošního února si Rusové mohou koupit ruskou verzi amerického hamburgeru Big Mac. Dlouho očekávaná novinka se jmenuje Big Hit a prodává se v restauracích značky Vkusno i točka, která loni v létě odkoupila od McDonald's síť rychlého občerstvení. Stejně jako stovky dalších západních firem totiž americká společnost odešla z Ruska kvůli válce na Ukrajině. I přesto mají ale Rusové o populární západní značky velký zájem.

Skoro po čtyřiceti letech od zahájení výstavby se dočká oficiálního otevření památník bratislavsko-brněnské operace. Atypická stavba v Křepicích mezi Brnem a Břeclaví má připomínat osvobození Brna na konci druhé světové války. Dlouho to vypadalo, že torzo půjde k zemi. Vedení obce se ale před časem rozhodlo, že za dva a půl milionu korun nechá opravit vyhlídkovou kopuli.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek v Moskvě hovořili o tom, jaké bezpečnostní záruky může Rusko poskytnout Bělorusku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však nejednali o rozmístění ruských strategických jaderných zbraní, tedy mezikontinentálních raket, v Bělorusku.

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Historická změna se v úterý završí: Finsko k NATO oficiálně přistoupí a stane se 31. členem Aliance.

Je to příběh odvahy, technického důvtipu a obratné diplomacie. A také příběh, který přivedl dvě největší světové velmoci o krok blíž k otevřenému konfliktu. Když 1. května 1960 sestřelil Sovětský svaz americké špionážní letadlo U-2 a zajal jeho pilota Garyho Powerse, studená válka se přes noc vystupňovala na do té doby neznámou intenzitu. Tato událost ukončila krátké období uvolňování napětí mezi USA a SSSR.

Soud v Moskvě poslal do vazby amerického novináře deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož zadržení pro podezření ze špionáže dříve ve čtvrtek oznámila ruská tajná služba FSB. Novinář vinu před soudem odmítl, informovala agentura TASS. Gershkovich psal o žoldnéřské Wagnerově skupině, řekl jeho spolupracovník.

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

Moskva pokračuje v pronásledování pracovníků organizace Memorial přes to, že ji ruské úřady už zakázaly. Jejího šéfa Olega Orlova začaly ruské úřady trestně stíhat. Cílem lidskoprávního uskupení bylo mapování zločinů sovětského komunistického režimu a za tuto snahu loni obdrželo Nobelovu cenu míru společně s ukrajinským Centrem pro občanské svobody a běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Sedmdesát let po smrti jednoho z nejkrutějších diktátorů v dějinách zažívá v Rusku kult Josifa Vissarionoviče Stalina nebývalé vzkříšení. Za velikého vůdce ho označuje polovina společnosti a Putinův režim oficiálně přirovnává vlastní agresi proti Ukrajině ke Stalinově osvoboditelskému boji proti nacismu za druhé světové války.