Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
Jednání o hranici mezi oběma středoasijskými státy trvala skoro 23 let, připomněl zpravodaj ruské státní agentury TASS, přihlížející slavnostnímu podpisu v rezidenci kyrgyzské hlavy státu.
Žaparov a Rachmon také podepsali společné prohlášení o přátelství a spolupráci a slíbili oživit vzájemný obchod. Kyrgyzstán obnoví přímé letecké spojení se sousední zemí, přerušené v květnu 2021 po ozbrojených střetech na hranici. První let mezi Dušanbe a Biškekem se podle Rachmona uskuteční v pátek 14. března. Hlavy států podle serveru Fergana News ve čtvrtek prostřednictvím videospojení také otevřely dva silniční hraniční přechody, které byly po čtyři roky zavřené.
Spory o hranici dlouhou 987 kilometrů mezi oběma hornatými státy se táhly ještě z dob Sovětského svazu. Linie rozdělující obě republiky tehdy nebyla přesně vyznačena a na některých místech rozdělila etnicky příbuzné skupiny obyvatel. Jednání o přesném určení hranice vedly obě země od prosince 2002.
Nevyřešený problém se opakovaně stával příčinou konfliktů mezi obyvateli i vojáky obou zemí, naposledy v září 2022. Kyrgyzstán tehdy informoval o 59 obětech, zatímco Tádžikistán o 35 zabitých. Obě strany nasadily do bojů mimo jiné tanky, minomety, dělostřelectvo, drony i rakety. Podle kyrgyzských úřadů bylo zraněno přes sto lidí a na kyrgyzské straně bylo evakuováno na 137 tisíc obyvatel příhraničních regionů. Předchozí střety na jaře 2021 si podle oficiálních bilancí vyžádaly celkem 55 mrtvých a 270 raněných na obou stranách.
