Sovětský svaz strana 2 z 5

Ruská federace ani čtyři měsíce po výpovědi smluv o bezplatném užívání pozemků v Česku nezačala platit nájem. České televizi to sdělilo ministerstvo zahraničí s tím, že Rusové neuhradili ani dlužné nájemné za poslední tři roky. Stát ho vyčíslil na padesát milionů. Záležitost sleduje redaktor Jiří Hynek.

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Ruský vůdce Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou. Západ podle něj dělá stejnou chybu jako Sovětský svaz. O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se ruský vůdce v této souvislosti nezmínil.

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

K nejtragičtějším událostem poslední dekády studené války patří sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem v noci na 1. září 1983. Zbloudilý boeing se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Na tragický omyl doplatilo životem 269 lidí.

Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO).

Podpis takzvaného moskevského protokolu je jednou z černých chvil moderních československých dějin. Dokument, kterým tuzemští komunističtí politici v srpnu 1968 fakticky stvrdili okupaci, podrobili se Sovětskému svazu a popřeli výsledky pražského jara, bývá často charakterizován jako potupná kapitulace. Z dvaceti vrcholných politiků vládnoucí KSČ ho nepodepsal jediný –⁠ předseda Národní fronty František Kriegel. Většinový souhlas ale potvrdil, že Československo i nadále zůstane sovětským vazalem.

Japonská vesmírná agentura JAXA se chystá v neděli vypustit raketu H-2A, jejíž malý modul SLIM se pokusí přistát na Měsíci. Agentura to oznámila na svých webových stránkách. Podle serveru Space.com bude cílem mise mimo jiné otestovat přesnost přistání. V oblasti jižního pólu Měsíce tento týden úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak manévr nezdařil. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie už dříve Spojené státy, Sovětský svaz a Čína.

Ukrajina si ve čtvrtek připomněla 32. výročí nezávislosti na Sovětském svazu. Zároveň je to přesně rok a půl od okamžiku, kdy zemi napadla ruská invazní vojska. Prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti hovořil o důležitosti každého člověka. Každý je potřebný, zdůraznil v předtočeném projevu.

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

Maďarsko mělo využít invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa k tomu, aby připojilo zpět oblasti jižního Slovenska, které Československu připadly po první světové válce. Maďaři na Slovensku prý vítali maďarské vojáky jako osvoboditele. V článku věnovaném blížícímu se výročí 21. srpna 1968, kdy invaze začala, to uvedl maďarský provládní deník Magyar Nemzet.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Jeden z hlavních kyjevských pomníků, obří socha ženy s mečem tyčící se nad Dněprem, už nemá na štítu emblém Sovětského svazu, ale nově ukrajinský trojzubec. Sochu také úřady přejmenovaly z Matky vlasti na Matku Ukrajinu. Jde o součást odloučení od Ruska, které proti Ukrajině vede válku. Sovětský symbol Ukrajinci uloží v muzeu druhé světové války.

Kdo by měl rozhodnout o budoucnosti sochy rudoarmějce na pardubickém náměstí Míru? Tak zní otázka, která zmítá pardubickou koalicí. Objevují se hlasy, že by se měl sovětský voják přemístit jinam, ale část zastupitelů o tom vůbec nechce rozhodovat a navrhují referendum. Další si naopak myslí, že by bylo lepší, aby rozhodli přímo politici.

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

George Soros patří mezi nejbohatší, nejmocnější a nejvíc kritizované osobnosti planety. Ve svých 92 letech americký miliardář maďarského původu oznámil odchod do penze. Finanční a především filantropické impérium v odhadované hodnotě 550 miliard korun převezme jeho syn Alexander.

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Stát zatím neuspěl u soudu, kde chtěl vymoci doplatek za nájemné za pozemky, které využívá firma s vazbami na Rusko. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sice vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s výší nájemného budov stojících na státních pozemcích, ale ne tak velké, jak se stát domníval, a vzhledem k dalším ustanovením v zákonech již není co doplácet.