Režisér Miroslav Bambušek dokončuje podle vlastního scénáře drama, které se vrací k vysídlování Němců z poválečného Československa. Bambušek se převážně věnuje divadlu, snímek Lidi krve natočil podle vlastního scénáře jako svůj celovečerní hraný debut.
„Zapomenutá paměť není pryč.“ Do zaniklého Vitína se díky filmu vrací minulost odsunutých Němců
Hraný příběh odkrývá minulost vesnice Vitín, která se nacházela kousek od Malého Března v Českém středohoří. Po vysídlení německých obyvatel postupně zanikla. „Když jsme objevili Vitín, zásadně mi došlo, že téma česko-německé otázky není vyřízené. Že zapomenutá paměť není pryč,“ vysvětluje Bambušek, proč si pro svůj celovečerní debut vybral zrovna tento námět.
Ve filmu se střídá současnost s minulostí. Dvě generace otevírají staré křivdy: Mladý Otto a starý Švarc se vydávají na tajemnou výpravu. Základ příběhu vychází ze skutečných událostí. „Na Vitín také přišel jistý Švarc, znárodňoval statky, podařilo se mu to tam rozkrást a někam zdrhnul,“ zmínil jedno propojení postav se skutečností Bambušek.
Natáčelo se i ve Vitíně
Do hereckého obsazení vybral Miloslava Mejzlíka, Miloslava Königa nebo Karla Dobrého. Premiéra ale zatím není stanovena. V současnosti se natočený materiál upravuje v postprodukci. „Současná situace nás zpomalila, ale ne zastavila. Velká neznámá spíš je, že po šesti letech dokončujeme film a moc nevím, komu ho pustíme a kam ho umístíme,“ přiznává producent Saša Dlouhý.
Štáb natáčel i během pandemie. V létě v Moravském krasu a ještě dříve přímo v opuštěném Vitíně, který před sedmi lety koupil od státu soukromý majitel, aby v ruinách zachoval svědectví historie.
O česko-německém soužití, do něhož tragicky zasáhly události dvacátého století, nedávno v hraném filmu vyprávěl také režisér Bohdan Sláma a scenárista Ivan Arsenjev. I oni vycházeli z pravdivého příběhu – poválečného masakru v jihočeské obci Tušť. Jejich Krajinu ve stínu označily Ceny české filmové kritiky za nejlepší snímek roku 2020, ve stejné kategorie je nominován i na Českého lva.