Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.
Každý člověk je cenný. Malující sedlák Paul Gebauer po více než 80 letech vystavuje ve Slezsku
Rod Gebauerů sedlačil na statku v Sosnové dvě stovky let. Paul na tamním hospodářství prožil celý život, jen na výtvarnou akademii odešel do Vídně a do Drážďan. V dobách první republiky se stal čelným představitelem německého výtvarného umění ve Slezsku. „Malířství ale na čas opustil, protože založil rodinu a věnoval se plně statku. Někdy kolem roku 1928 se k malování zase vrátil,“ upřesnila kurátorka Lenka Valečková.
Výjevy z hospodářství byly také častými tématy Gebauerových obrazů. Zvěčnil práce na polích, svou rodinu, známé, děvečky a pacholky i sám sebe. Na ústřední malbě výstavy je obklopen jak svou rodinou, tak zaměstnanci.
„Mám ten obraz velmi rád, protože ho ukazuje jako centrum rodiny. A rodina nebyla jen žena a děti, ale všichni, kteří na jeho statku pracovali,“ upozorňuje malířův vnuk Michael Gebauer.
Paul Gebauer po 80 letech vystavuje ve Slezsku (zdroj: ČT24)
Portrét si u jeho dědečka ovšem objednal i třeba ředitel banky Koch. „Dívá se upřeně přímo na diváka a je zachycen v moderním interiéru banky, což ve dvacátých letech nebylo běžné,“ popisuje dílo kurátorka.
Gebauerovy obrazy, včetně těch, které vycházejí z obyčejných témat venkovského prostředí, jsou pojaty velmi modernistickým uměleckým rukopisem. Stylově prošel malující sedlák od impresionismu k fotorealismu. K jeho největším zakázkám patřila ve třicátých letech výzdoba opavského kostela sv. Hedviky.
„Vidím skrze jeho obrazy, jak se díval na svět. Ukazuje mi, jak cenný pro něj byl každý člověk,“ podotýká ke Gebauerově tvorbě jeho vnuk, jenž se narodil nedlouho po dědově smrti.
Paul zemřel v roce 1951 ve věku 63 let v bavorském Harburgu. Ze statku v Sosnové byli Gebauerovi odsunuti rok po skončení druhé světové války. Paulovy obrazy, podobně jako díla dalších slezských německých malířů, byla označena za esteticky nehodnotná a podle toho se s nimi také zacházelo. V Sosnové jich úřady zabavily více než sto. „Byly neustále tříděny, nabízeny muzeím, starožitnostem, školám pro výuku, chtěli se jich zbavit,“ potvrzuje kurátorka.
Paul Gebauer (v druhé řadě druhý zprava) na dobové fotografii ze Sosnové
Dům v Sosnové už má dávno jiné nájemníky, zachována ale zůstala původní prosklená střecha ateliéru, v němž Paul Gebauer maloval. „Necítím nic jiného než to, jak pokračují dějiny,“ říká vnuk Michael při pohledu na statek, v něm žilo několik generací jeho předků.
Rodové hospodářství se ale znovu vrací na obrazech, jejichž vystavení je podle muzea součástí snahy odčinit letitý nezájem. Aktuální představení tvorby Pavla Gebauera je malířovou první výstavou ve Slezsku po více než osmdesáti letech. K vidění je téměř do konce dubna.