Každý člověk je cenný. Malující sedlák Paul Gebauer po více než 80 letech vystavuje ve Slezsku

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.

Rod Gebauerů sedlačil na statku v Sosnové dvě stovky let. Paul na tamním hospodářství prožil celý život, jen na výtvarnou akademii odešel do Vídně a do Drážďan. V dobách první republiky se stal čelným představitelem německého výtvarného umění ve Slezsku. „Malířství ale na čas opustil, protože založil rodinu a věnoval se plně statku. Někdy kolem roku 1928 se k malování zase vrátil,“ upřesnila kurátorka Lenka Valečková.

Výjevy z hospodářství byly také častými tématy Gebauerových obrazů. Zvěčnil práce na polích, svou rodinu, známé, děvečky a pacholky i sám sebe. Na ústřední malbě výstavy je obklopen jak svou rodinou, tak zaměstnanci.

„Mám ten obraz velmi rád, protože ho ukazuje jako centrum rodiny. A rodina nebyla jen žena a děti, ale všichni, kteří na jeho statku pracovali,“ upozorňuje malířův vnuk Michael Gebauer.  

3 minuty
Paul Gebauer po 80 letech vystavuje ve Slezsku
Zdroj: ČT24

Portrét si u jeho dědečka ovšem objednal i třeba ředitel banky Koch. „Dívá se upřeně přímo na diváka a je zachycen v moderním interiéru banky, což ve dvacátých letech nebylo běžné,“ popisuje dílo kurátorka.

Gebauerovy obrazy, včetně těch, které vycházejí z obyčejných témat venkovského prostředí, jsou pojaty velmi modernistickým uměleckým rukopisem. Stylově prošel malující sedlák od impresionismu k fotorealismu. K jeho největším zakázkám patřila ve třicátých letech výzdoba opavského kostela sv. Hedviky.

„Vidím skrze jeho obrazy, jak se díval na svět. Ukazuje mi, jak cenný pro něj byl každý člověk,“ podotýká ke Gebauerově tvorbě jeho vnuk, jenž se narodil nedlouho po dědově smrti.

Paul zemřel v roce 1951 ve věku 63 let v bavorském Harburgu. Ze statku v Sosnové byli Gebauerovi odsunuti rok po skončení druhé světové války. Paulovy obrazy, podobně jako díla dalších slezských německých malířů, byla označena za esteticky nehodnotná a podle toho se s nimi také zacházelo. V Sosnové jich úřady zabavily více než sto. „Byly neustále tříděny, nabízeny muzeím, starožitnostem, školám pro výuku, chtěli se jich zbavit,“ potvrzuje kurátorka.

Paul Gebauer (v druhé řadě druhý zprava) na dobové fotografii ze Sosnové
Zdroj: Michael Gebauer

Dům v Sosnové už má dávno jiné nájemníky, zachována ale zůstala původní prosklená střecha ateliéru, v němž Paul Gebauer maloval. „Necítím nic jiného než to, jak pokračují dějiny,“ říká vnuk Michael při pohledu na statek, v něm žilo několik generací jeho předků.

Rodové hospodářství se ale znovu vrací na obrazech, jejichž vystavení je podle muzea součástí snahy odčinit letitý nezájem. Aktuální představení tvorby Pavla Gebauera je malířovou první výstavou ve Slezsku po více než osmdesáti letech. K vidění je téměř do konce dubna.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...