Izrael střílel na katolickou farnost v Gaze. Vyjádřil lítost

Úder izraelských sil zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua večer podle serveru The Times of Israel (Tol) v prohlášení uvedla, že Izrael hluboce lituje toho, že zbloudilá munice kostel zasáhla.

The Times of Israel prohlášení publikoval s dodatkem, že nebylo zveřejněno jménem Netanjahua. „Ztráta každého nevinného života je tragédií. Sdílíme smutek rodin a věřících,“ cituje server z prohlášení kanceláře izraelského premiéra. Armáda uvedla, že kostel nedopatřením zasáhly úlomky střely vypálené jejími jednotkami v oblasti.

Areál farnosti Svaté rodiny obsahuje více budov včetně kostela. Podle svědků, které cituje agentura AP, se zdá, že na areál ve čtvrtek ráno vystřelil izraelský tank.

„Zasáhli kostel, přímo kostel,“ citují vatikánská média vedoucího patriarchátu kardinála Pierbattistu Pizzaballu, podle kterého komunikace s Pásmem Gazy není snadná.

Při vojenském útoku na římskokatolickou farnost v Pásmu Gazy bylo podle patriarchy jeruzalémského, který dohlíží na správu kostela Svaté rodiny v Gaze, zraněno hned několik lidí a tři zemřeli. Kostel byl také poškozen, píše agentura Reuters s odvoláním na patriarchu. Již dříve ve čtvrtek lékaři v nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy uvedli, že útok nepřežily dvě ženy.

„Modlíme se, aby jejich duše odpočívaly (v pokoji) a za ukončení této barbarské války. Nic nemůže ospravedlnit cílené útoky na nevinné civilisty,“ uvedl patriarchát.

„IDF si jsou vědomy zpráv o poškození kostela Svaté rodiny ve městě Gaza a o obětech na místě. Okolnosti incidentu jsou v současnosti prověřovány,“ uvedlo předtím izraelské ministerstvo obrany.

Patriarcha, který vede římskokatolickou diecézi Latinského patriarchátu jeruzalémského a je tak velmi vysoce postaveným funkcionářem katolické církve, dále řekl, že jedním ze zraněných je farář a páter Gabriele Romanelli. Neupřesnil však, jaký je jeho zdravotní stav.

Raněný farář Gabriele Romanelli, 17. 7. 2025
Zdroj: Reuters/Dawoud Abu Alkas

Papež vyzývá k okamžitému příměří. Itálie a Francie kritizují Izrael

Italská agentura ANSA napsala, že Romanelli, který pravidelně informoval bývalého papeže Františka o situaci v Pásmu Gazy a měl s ním blízký vztah, utrpěl zranění nohou. Vážně zraněno prý bylo šest lidí.

Současná hlava katolické církve, papež Lev XIV., vyzvala k okamžitému příměří. Ve svém vyjádření Vatikán také uvedl, že pontifik je „hluboce zarmoucen“ poté, co se dozvěděl o ztrátách na životech.

Pohřeb obětí izraelského útoku na kostel Svaté rodiny v Gaze, 17. 7. 2025
Zdroj: Reuters/Dawoud Abu Alkas

„Izraelské nálety na Gazu zasáhly také kostel Svaté rodiny,“ uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová ve svém prohlášení. „Útoky proti civilnímu obyvatelstvu, které Izrael provádí už měsíce, jsou nepřijatelné. Žádná vojenská akce nemůže takové chování ospravedlnit,“ dodala podle agentury Reuters.

„Nepřípustný útok v Gaze na kostel Svaté rodiny, který je historicky pod ochranou Francie,“ napsal francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na síti X s tím, že takové útoky jsou nepřijatelné a že je načase, aby krveprolití v Gaze skončilo.

Útok na svatostánek na síti X „důrazně odsoudil“ i francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v myšlenkách s oběťmi, pozůstalými i všemi křesťany v Palestině. V příspěvku také zmínil zabíjení desítek palestinských civilistů, označil pokračování této války v Palestině za „neospravedlnitelné“ a vyzval k okamžitému přijetí příměří a propuštění rukojmí.

Americký prezident Donald Trump po izraelském úderu na katolickou farnost volal Netanjahuovi. „Byla to chyba Izraelců, že zasáhli ten katolický kostel, premiér to sdělil prezidentovi,“ řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová o rozhovoru Netanjahua a Trumpa.

Katolická farnost v Pásmu Gazy čelila izraelskému úderu také na konci roku 2023, tehdy zemřely dvě ženy.

Obětí v Pásmu Gazy přibývá

Celkem již bylo podle Reuters ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabito izraelskými jednotkami dvacet dva lidí. Podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem při ofenzivě židovského státu od října 2023 zemřelo v Pásmu Gazy okolo 58 tisíc lidí. Další tisíce jsou podle úřadů OSN zřejmě pod troskami budov v této oblasti zničené masivním bombardováním.

Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští teroristé na jihu židovského státu 7. října 2023 zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí.

Axios: Izrael a Hamás obdržely aktualizovaný návrh dohody o příměří

V Kataru mezitím pokračují rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, podporované Spojenými státy za přispění katarsko-egyptské mediace. Americký server Axios ve čtvrtek večer napsal, že Katar, Egypt a Spojené státy ve středu předložily Izraeli a Hamásu aktualizovaný návrh dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy a propuštění části izraelských rukojmí.

Zprostředkovatelé nepřímých rozhovorů mezi židovským státem a palestinským teroristickým hnutím se podle těchto zdrojů domnívají, že aktuální ústupky ze strany Izraele, jež byly do upraveného návrhu zahrnuty, mohou stranám konfliktu umožnit dosáhnout v brzké době dohody.

Dohoda počítá s propuštěním deseti živých a předáním těl osmnácti zesnulých rukojmí výměnou za šedesátidenní příměří ve válce, propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic a masivní navýšení přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy, uvedl Axios.

Katařané shrnuli veškerý pokrok, jehož se v posledních deseti dnech podařilo dosáhnout, do nového návrhu a předložili jej oběma stranám konfliktu společně s USA a Egyptem, aby bylo jasné, že má podporu všech tří zprostředkovatelů, píše také Axios.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...