Zájem o poutní cesty v Česku roste. Podle oslovených spolků a duchovních na nich poutníci hledají nejen duchovní rozměr, ale i klid, odstup od digitálního světa a prostor pro osobní změny. Spolky zároveň upozorňují, že v tuzemsku stále chybí místa pro přespání poutníků, což brzdí rozvoj nových projektů a iniciativ.
Podle faráře na Svaté Hoře u Příbrami Víta Uhra v Česku vzrůstá zájem o poutní cesty a o putování jako takové. U něj na Svaté Hoře po covidu poutníci neustále přibývají, hlavně pak poslední dva roky. „Ročně přichází na Svatou Horu zhruba tři sta tisíc lidí,“ uvádí Uher. Na webových stránkách mariánského poutního místa mohou návštěvníci najít celkem sedmnáct poutních tras končících právě na Svaté Hoře.
Na poutní cesty se podle Uhra nevydávají jen věřící, ale i lidé, kteří hledají nový pohled na svůj život, potřebují odstup od každodenního tlaku nebo prostor pro promyšlení osobních témat. Často jde o lidi, kteří se snaží porozumět tomu, co se v jejich životě děje, nebo chtějí zažít něco nového a obohacujícího. U věřících má pouť navíc tradiční duchovní rozměr, prosbu o Boží pomoc a ochranu. Na Svatou Horu kromě Čechů putují i lidé z Německa, Slovenska, Polska nebo Rakouska, ale i z USA, Filipín, Jižní Ameriky a Asie.
Rostoucí zájem o pouti potvrzuje také spolek Ultreia, který spravuje české svatojakubské cesty. Nárůst je podle něj patrný ze zájmu o poutnické pasy, z počtu vydaných certifikátů i počtu dotazů, které na spolek směřují. „V roce 2025 jsme prodali přibližně 2400 credencialů, zatímco letos jsme se na podobné číslo dostali už před koncem roku,“ říká předsedkyně spolku Kateřina Hobrlandová. Podle ní ale ne každý, kdo si pořídí credencial, neboli poutnický pas, projde některou z českých trast, a naopak řada lidí putuje i bez něj.
Podle webu spolku Ultreia je v tuzemsku celkem šest českých svatojakubských cest. Největší zájem je o Žitavskou a Moravskoslezskou cestu. Poutnická komunita je podle spolku velmi pestrá. Na trasách se objevují jednotlivci, mladé dvojice, rodiny s dětmi i skupiny spolupracovníků, kteří několikadenní putování využívají jako teambuilding. „Neexistuje jeden typický poutník ani jeden správný důvod, proč se na cestu vydat,“ vysvětluje Hobrlandová. I zde zápisy v poutních knihách ukazují, že české trasy využívají i poutníci z velmi vzdálených zemí.
Klid a dlouhé vzdálenosti bez davů
Kromě počtu samotných poutníků se zvyšuje také počet lidí, kteří se do péče o trasy aktivně zapojují. „V současné době máme na více než 1700 kilometrech našich tras přes padesát patronů,“ uvádí Hobrlandová. Podle spolku mají české trasy potenciál. Nabízejí totiž to, co na některých známých evropských poutních cestách postupně mizí: klid, dobře schůdnou krajinu, množství památek a možnost putovat i na dlouhé vzdálenosti bez davů.
Zájem o poutní místa dokládají i aktuální čísla z římsko-katolické farnosti Velehrad, kde podle webu Cyrilometodějské stezky většinou končí poutní trasy. Ten od 1. ledna do 31. srpna 2026 navštívilo celkem 178 tisíc lidí, baziliku potom téměř 114 tisíc návštěvníků.
Češi se vydávají i do zahraničí. „Nejznámější jsou asi cesty do Santiaga nebo k jiným mariánským poutním místům, Lurdy, Fatima a další,“ přibližuje farář Uher. Zájem českých poutníků potvrzuje i údaj ze Santiaga de Compostela, kde ročně získá Compostelu přibližně pět tisíc poutníků z Česka.
Postel pro poutníka
Jedním z největších problémů českých poutních cest je ale podle Hobrlandové stále nedostatek jednoduchého ubytování. Právě proto vznikl projekt Postel pro poutníka, který propojuje poutníky s lidmi ochotnými nabídnout nocleh na jednu noc. „Projekt funguje jako otevřená, samoobslužná platforma. Ubytovatelé se registrují sami a nemají povinnost hlásit počty ubytovaných poutníků,“ vysvětluje Hobrlandová. V současnosti je do projektu zapojeno více než sto míst.
„Fara v Kryštofově Údolí má na samotné září přibližně šedesát rezervací, přestože nabídku zveřejnila až v červenci,“ říká Hobrlandová. Podle ní to ukazuje, že když se potká atraktivní místo a dobrá informace, může být zájem velmi vysoký. Na některých místech už poutníci podle ní tvoří nezanedbatelnou část klientely, a to i mimo hlavní turistickou sezonu.
Vedle projektu Postel pro poutníka nabízí některé fary místo ke spaní ve svém okolí. Příkladem je Farnost Velehrad, která provozuje Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje s ubytováním až pro padesát osob. „Konkrétně pěší poutníci využívají těchto služeb při Dnech lidí dobré vůle,“ upřesnila Petra Číhalová z infocentra ve Velehradu. Při takových akcích dokážou kapacitně přijmout i kolem šedesáti poutníků.
