Španělská Compostela zažívá rekordní návštěvnost. Už v půli prázdnin sem dorazilo nejvíc poutníků v historii

Motivace vydat se na pouť do Santiaga de Compostely dávno nejsou jen čistě náboženské, ale patří mezi ně i rozvod, problémy v rodině, nemoc či další směřování v životě. K hrobu svatého Jakuba ve Španělsku proto vyráží také čím dál víc Čechů. Jen za letošní rok jich do Compostely doputovalo přes dva tisíce. Poutní místo navíc už teď hlásí pro letošek rekord – do konce července ho navštívilo přes dvě stě tisíc lidí z celého světa.

Ještě před patnácti lety vyráželo z Česka podle poutnické kanceláře v Compostele kolem pěti set lidí, v předpandemickém roce 2020 to byl skoro pětinásobek, tedy necelých dva a půl tisíce. V letošním roce do Santiaga došlo již 2022 Čechů.

„To číslo bude na konci roku nejspíš ohromující. Lidé vyrážejí po dvou letech, kdy se pohybovali především ve svých vlastních zemích a pouť odkládali,“ komentuje vývoj Tomáš Jindřich, předseda spolku českých svatojakubských poutníků Ultreia.

„Vlastně už nenarážím na lidi, kteří by o svatojakubské pouti nic nevěděli. Svatojakubská cesta se stala v posledních třiceti letech určitým fenoménem,“ dodává. Česko v posledních letech míří do první desítky států s nejvíce poutníky – na špičce stojí kromě Španělů a Portugalů dlouhodobě Italové a Němci.

Vysoký zájem o cestu mezi Čechy potvrzuje také Eva Kalhousová. Poutnice, která se do Compostely vypravila letos v červenci, potkala na zhruba 250 kilometrů dlouhé trase z portugalského Porta Čechů hodně. „Místy jsem si připadala jako na českém poutním místě Hostýně,“ říká. Uskutečnit dlouho plánovanou myšlenku se věřící vychovatelka rozhodla po rozvodu s manželem.

Pokles poutníků během pandemie

Výkyv v zájmu o cestu k hrobu svatého Jakuba přišel s covidem. Pandemie českým poutníkům cestu do Compostely zcela znemožnila, nebo je od ní kvůli řadě omezení odradila. „Lidé se obávali, že ve Španělsku uvíznou nebo že se do země nedostanou, i když budou mít objednaný let,“ shrnuje obavy Tomáš Jindřich ze spolku Ultreia.

V roce 2020 proto Poutnická kancelář v Compostele evidovala pouhých 281 Čechů, o rok později pak lehce přes tisíc. „Čecha jsem potkala pouze jednoho, v cíli,“ ohlíží se za svou cestou Valerie Vokáčová, která do Santiaga putovala před rokem, krátce po rozvolnění opatření. „Poutníků bylo jinak dost,“ dodává.

Cestu absolvovala ještě za zpřísněných hygienických podmínek. Například ubytovací zařízení přijímaly pouze poloviční počet poutníků, povinná byla také registrace předem. „To mně vadilo, protože jsem musela dopředu plánovat, kam dojdu,“ říká Vokáčová.

Historický rekord a nové motivace

Server Vatican News s odkazem na místní tisk mluví o tomto roce jako o rekordním – je totiž první v historii, kdy celkový počet poutníků ze všech zemí světa dosáhl počtu dvou set tisíc ještě před koncem srpna.

V minulosti putovali do Santiaga de Compostely ve španělské Galicii věřící, aby uctili ostatky svatého Jakuba. Náboženské důvody účastníci stále uvádějí, přibývá ale i těch, které k cestě přiměly ještě jiné důvody nebo si pouť s náboženstvím vůbec nijak nespojují. Vyplývá to ze statistik poutnické kanceláře v Compostele. „Onemocněl mi otec, bratr se dostal do problémů a já měla v sobě chaos,“ popisuje svoje důvody k pouti Valerie Vokáčová.

„Mých motivací bylo asi víc – jsem ve věku, kdy se hledám, chtěl jsem zjistit, co od života chci. Dále také to, že mám rád španělskou kulturu a chtěl jsem se na delší dobu do Španělska podívat. A je to také určitá challenge, dobrodružství,“ popisuje Jakub Foltýn, který právě svatojakubskou pouť absolvuje a do Santiaga má dorazit na konci srpna.

Všichni poutníci, které ČT oslovila, se shodují, že svého rozhodnutí vydat se do Compostely nelitují, někteří dokonce uvažují o zopakování cesty, třeba z jiného výchozího bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
16:39Aktualizovánopřed 31 mminutami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
11:09Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 1 hhodinou

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
05:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
07:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 1 hhodinou

Před osmdesáti lety začala bitva o Okinawu, Japonci tehdy nasadili kamikaze

Japonsko si připomíná osmdesát let od začátku bitvy o Okinawu. Při nejkrvavějším střetu druhé světové války v Tichomoří padlo čtvrt milionu Japonců, Američanů a dalších. Ostrovní císařství nasadilo svou zoufalou zbraň – sebevražedné piloty kamikaze.
před 2 hhodinami

Izrael nařídil evakuaci palestinského Rafahu a okolí

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.
10:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...