Španělská Compostela zažívá rekordní návštěvnost. Už v půli prázdnin sem dorazilo nejvíc poutníků v historii

Motivace vydat se na pouť do Santiaga de Compostely dávno nejsou jen čistě náboženské, ale patří mezi ně i rozvod, problémy v rodině, nemoc či další směřování v životě. K hrobu svatého Jakuba ve Španělsku proto vyráží také čím dál víc Čechů. Jen za letošní rok jich do Compostely doputovalo přes dva tisíce. Poutní místo navíc už teď hlásí pro letošek rekord – do konce července ho navštívilo přes dvě stě tisíc lidí z celého světa.

Ještě před patnácti lety vyráželo z Česka podle poutnické kanceláře v Compostele kolem pěti set lidí, v předpandemickém roce 2020 to byl skoro pětinásobek, tedy necelých dva a půl tisíce. V letošním roce do Santiaga došlo již 2022 Čechů.

„To číslo bude na konci roku nejspíš ohromující. Lidé vyrážejí po dvou letech, kdy se pohybovali především ve svých vlastních zemích a pouť odkládali,“ komentuje vývoj Tomáš Jindřich, předseda spolku českých svatojakubských poutníků Ultreia.

„Vlastně už nenarážím na lidi, kteří by o svatojakubské pouti nic nevěděli. Svatojakubská cesta se stala v posledních třiceti letech určitým fenoménem,“ dodává. Česko v posledních letech míří do první desítky států s nejvíce poutníky – na špičce stojí kromě Španělů a Portugalů dlouhodobě Italové a Němci.

Vysoký zájem o cestu mezi Čechy potvrzuje také Eva Kalhousová. Poutnice, která se do Compostely vypravila letos v červenci, potkala na zhruba 250 kilometrů dlouhé trase z portugalského Porta Čechů hodně. „Místy jsem si připadala jako na českém poutním místě Hostýně,“ říká. Uskutečnit dlouho plánovanou myšlenku se věřící vychovatelka rozhodla po rozvodu s manželem.

Pokles poutníků během pandemie

Výkyv v zájmu o cestu k hrobu svatého Jakuba přišel s covidem. Pandemie českým poutníkům cestu do Compostely zcela znemožnila, nebo je od ní kvůli řadě omezení odradila. „Lidé se obávali, že ve Španělsku uvíznou nebo že se do země nedostanou, i když budou mít objednaný let,“ shrnuje obavy Tomáš Jindřich ze spolku Ultreia.

V roce 2020 proto Poutnická kancelář v Compostele evidovala pouhých 281 Čechů, o rok později pak lehce přes tisíc. „Čecha jsem potkala pouze jednoho, v cíli,“ ohlíží se za svou cestou Valerie Vokáčová, která do Santiaga putovala před rokem, krátce po rozvolnění opatření. „Poutníků bylo jinak dost,“ dodává.

Cestu absolvovala ještě za zpřísněných hygienických podmínek. Například ubytovací zařízení přijímaly pouze poloviční počet poutníků, povinná byla také registrace předem. „To mně vadilo, protože jsem musela dopředu plánovat, kam dojdu,“ říká Vokáčová.

Historický rekord a nové motivace

Server Vatican News s odkazem na místní tisk mluví o tomto roce jako o rekordním – je totiž první v historii, kdy celkový počet poutníků ze všech zemí světa dosáhl počtu dvou set tisíc ještě před koncem srpna.

V minulosti putovali do Santiaga de Compostely ve španělské Galicii věřící, aby uctili ostatky svatého Jakuba. Náboženské důvody účastníci stále uvádějí, přibývá ale i těch, které k cestě přiměly ještě jiné důvody nebo si pouť s náboženstvím vůbec nijak nespojují. Vyplývá to ze statistik poutnické kanceláře v Compostele. „Onemocněl mi otec, bratr se dostal do problémů a já měla v sobě chaos,“ popisuje svoje důvody k pouti Valerie Vokáčová.

„Mých motivací bylo asi víc – jsem ve věku, kdy se hledám, chtěl jsem zjistit, co od života chci. Dále také to, že mám rád španělskou kulturu a chtěl jsem se na delší dobu do Španělska podívat. A je to také určitá challenge, dobrodružství,“ popisuje Jakub Foltýn, který právě svatojakubskou pouť absolvuje a do Santiaga má dorazit na konci srpna.

Všichni poutníci, které ČT oslovila, se shodují, že svého rozhodnutí vydat se do Compostely nelitují, někteří dokonce uvažují o zopakování cesty, třeba z jiného výchozího bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...