Ursula von der Leyenová strana 2 z 5

Lukáš Vlček by byl skvělým ministrem, řekl České televizi šéf hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře a v případě jeho náhrady by Rakušan volil právě prvního místopředsedu Starostů, poslance Vlčka.

Evropská komise (EK) neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie. Ve středu o tom rozhodl Tribunál Soudního dvora Evropské unie (EU). O rozhodnutí informovala agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv.

Věděla jsem, že jdeme do prohraného boje, řekla v pořadu Události, komentáře europoslankyně Klára Dostálová (ANO) k volbě místopředsedkyně Evropského parlamentu, při níž neuspěla. Podle ní jsou ostatní frakce v EP „samozvaní demokraté.“ Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zmínila, že se ve frakci Evropské lidové strany (EPP) dohodli, že podpoří kandidáty parlamentní většiny. Zmínila, že principem demokracie je vyhledávat spojenectví, která stojí na stejných hodnotách. Ty s frakcí Patrioti pro Evropu nesdílí.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového pokusu o atentát na svou osobu objevil na veřejné akci. V pátek večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem. Fico v něm kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, naopak ocenil maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho cesty do Kyjeva a Moskvy. Páteční návštěva Orbána v Rusku vyvolala na evropské scéně řadu kritických reakcí.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Hnutí STAN navrhne vládě na post nového českého eurokomisaře zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), řekl předseda strany Vít Rakušan. Lídři vládní koalice opakovaně uvádějí, že by Česko mělo získat silné portfolio, nejlépe ekonomické.

Nováčkem v Evropském parlamentu bude Ondřej Dostál z kandidátky koalice Stačilo!, který doufá, že se uskupení podaří prosadit body z jejich programu. Domnívá se, že ani Marcel Kolaja (Piráti) nebo Danuše Nerudová (STAN) nejsou vhodnými kandidáty na českého eurokomisaře. Evropský parlament naopak opouští Mikuláš Peksa (Piráti), který si myslí, že strana měla mít jednotnější kampaň s daleko silnějším tahem na bránu. Neúspěch Pirátů zhodnotil v Událostech, komentářích.

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Gordana Siljanovská-Davkovová, nově zvolená prezidentka Severní Makedonie, vyvolala malou mezinárodní bouři. V inauguračním projevu totiž opakovaně nazývala svou vlast pouze Makedonií, čímž oživila téměř třicetiletý spor se sousedním Řeckem kvůli stejnojmenné řecké provincii, který až v roce 2019 ukončila dvoustranná dohoda. Prezidentku za to pokárala i Evropská unie.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.