Ursula von der Leyenová strana 2 z 5

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nemuselo kvůli rušení GPS signálu nedávno v Bulharsku přistávat s pomocí papírových map, mělo totiž standardně záložní elektronický radiový systém. Informoval o tom bruselský list Politico s odvoláním na web Flightradar24 a další zdroje. Přistání letounu navíc nebylo v neděli opožděno o hodinu, jak napsal deník Financial Times, ale pouze o devět minut.

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

Pravděpodobný ruský útok podle listu Financial Times (FT) vyřadil z provozu navigační systém letadla předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které tak muselo přistát s pomocí papírových map. Stalo se to během nedělního letu šéfky EK do Plovdivu při její návštěvě Bulharska. Mluvčí EK Arianna Podestaová incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Západ opakovaně Kreml obviňuje z rušení GPS, zejména v oblasti Baltského moře.

Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Jednou z nejspornějších částí návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU) jsou nové poplatky a daně, které půjdou přímo do unijní kasy – například za elektroodpad a tabák. Odmítá je Česko, Německo nebo Nizozemsko. Jednání o rozpočtu, který začne platit v roce 2028, se rozběhne na podzim. Brusel počítá s rekordním objemem dva biliony eur (téměř padesát bilionů korun).

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Evropská komise se chce do konce roku 2027 zbavit dovozu ruského plynu. Pokud ale Turecko nepřistoupí na evropské požadavky, tak může pro Moskvu nechat otevřená zadní vrátka. Dohledat původ plynu je totiž bez spolupráce státních orgánů velmi složité, upozorňují experti. Ankara však za svou spolupráci s EK může požadovat ústupky, například v podobě oživení diplomatických vztahů.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Evropská unie při vyjednávání o clech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tahala za kratší konec provazu, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Vyjednání patnáctiprocentních cel na zboží dovážené z EU do USA za úspěch Havlíček nepovažuje. Poukázal přitom mimo jiné na to, že například Velká Británie si vyjednala cla nižší.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.