Ursula von der Leyenová strana 5 z 5

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.

České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Státníci na pařížské konferenci na podporu Ukrajiny přislíbili válce zkoušené zemi bezprostřední pomoc ve výši více než miliardy eur (více než 24 miliard korun). Prostředky mají pomoci Ukrajině překonat zimu, a to zejména s ohledem na masivní útoky, které Rusko podniká na ukrajinskou infrastrukturu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil vůli mezinárodního společenství a hovořil o ruské zbabělosti.

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

Jako skvělý příklad solidarity s Ukrajinou označila Česko šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti země. Česko bloku předsedá do prosince. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) při této příležitosti uvedla, že v sedmadvacítce nepanuje shoda na rozšíření Evropské unie.

Nebývalému množství DDoS útoků čelilo v říjnu Česko. Podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra jich bylo podobné množství jako za předchozích devět měsíců dohromady. Na počátku měsíce úřad varoval před zvýšeným rizikem tohoto typu hackerských útoků, jejichž výsledkem občas bývají výpadky webových služeb.

Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

Tématem berlínské konference, kterou hostili německý kancléř Olaf Scholz společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, byl plán poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Scholz mluvil o vytvoření Marshallova plánu pro 21. století a že je to generační úkol, který musí začít hned. Na tom se s ním von der Leyenová shodla a dodala, že by měl vzniknout nejlépe ještě do konce roku. Podle ekonoma Petra Zahradníka však nesmí dojít k jakémusi neokolonialismu, kdy si státy rozeberou to nejlepší z Ukrajiny, řekl v Horizontu ČT24.

Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po neformálním summitu Evropské unie oznámil plán na založení kolektivního fondu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), ze kterého bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před ruskou agresí. Částka by se časem mohla zvýšit a prostředky budou určené výhradně na obranné systémy, dodal Macron. O podpoře Ukrajiny v pátek v Praze mluvilo více politiků.

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Evropská komise (EK) podle uniklého dokumentu ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu, hodlá ale prosazovat mimořádné zdanění neočekávaných zisků energetických firem. Napsal to britský list The Guardian. Návrh podle něj nezahrnuje zavedení stropu na cenu ruského ani jiného dováženého plynu. Hospodářské noviny uvedly, že Komise se chystá zastropovat cenu elektřiny na 130 eurech za megawatthodinu a zdanit neočekávané zisky energetických firem nejméně 33 procenty.

Evropská komise navrhne cenový strop na ruský plyn, uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Novou britskou premiérkou bude dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová. Po stranickém hlasování nahradí v čele Konzervativní strany končícího premiéra Borise Johnsona. V souboji o předsednické křeslo porazila bývalého ministra financí Rishiho Sunaka.