Prezident Petr Pavel se ve středu v Belgii setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jedním z témat schůzky byl nadcházející summit Aliance, který se uskuteční na konci června v Haagu. Pokud summit dospěje k dohodě na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům HDP, Česko je to podle Pavla připraveno podpořit. Rutte po jednání mimo jiné prohlásil, že Aliance musí posilovat svou schopnost odstrašení.
V souvislosti se zvýšením obranných výdajů na možných pět procent se bude podle Pavla v Haagu diskutovat následující skladba: 3,5 procenta by byly výdaje na obranné schopnosti a dalších 1,5 procenta by šlo na infrastrukturní, podpůrné výdaje. „V případě České republiky, která je tranzitní zemí, se to týká především dopravní infrastruktury a logistické, technické a zdravotnické podpory,“ objasnil český prezident.
„Konzultoval jsem to s premiérem, budeme se o tom bavit zítra na setkání s nejvyššími ústavními činiteli, ujištění je takové, že bude-li na tom na summitu shoda, nebudeme to rozporovat, protože to považujeme za smysluplné,“ dodal Pavel v reakci na dotaz, zda Česko možnou hodnotu pěti procent HDP podpoří.
„Spojenci musejí zvyšovat výdaje na obranu. Musíme posílit průmyslové kapacity a investovat do nových technologií,“ zdůraznil Rutte. Podle něj je potřeba, aby obranný průmysl Aliance mohl reagovat rychle a byl inovativní. Nutné je dle Rutteho soustředit se i na hrozby, kterým NATO a jeho členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko nyní produkuje čtyřikrát více munice než celá Severoatlantická aliance,“ upozornil.
Česko poskytlo Ukrajině pomoc za 1,3 miliardy eur
Rutte Česko také pochválil za podporu napadené Ukrajiny. Praha Kyjevu od začátku plnohodnotné ruské invaze poskytla vojenskou pomoc za 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy korun), řekl. Generální tajemník rovněž zmínil tuzemskou muniční iniciativu, která podle něj umožnila celkově zajistit více než tři miliony nábojů. Ocenil dále to, že Česko přispívá k alianční misi na podporu vyzbrojení a proškolení ukrajinských vojáků a také že v červenci vyšle dvacetičlenný personál do logistických misí.
Pavel řekl, že Česká republika bude posilovat výcvikovou a logistickou misi v německém Wiesbadenu. „Jestli to bude dvacet (lidí), nebo ne, to ještě asi není úplně potvrzeno, ale každopádně se na tom budeme podílet,“ poznamenal.
Nejsilnější garancí bezpečnosti pro Ukrajinu bude silná a dobře vybavená ukrajinská armáda, prohlásil Pavel. „Na tom budeme pracovat poskytováním naší pomoci, specializovaného výcviku, poskytováním materiálu a spoluprací s ukrajinskou armádou,“ přiblížil. Další možnosti budou podle hlavy státu záležet na výsledcích vyjednávání o míru. „Pokud se dospěje k takovému rozhodnutí, Česko může zvážit poskytování specializovaného výcviku buď na Ukrajině, nebo na našem území,“ doplnil.
Český prezident dopoledne také navštívil Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě v Monsu, kde se setkal s velitelem Christopherem Cavolim. Odpoledne jednal rovněž s předsedou Vojenského výboru NATO Giuseppem Cavem Dragonem. Pavel sám stál v čele tohoto výboru Aliance od června 2015 do června 2018.
V úterý Pavel jednal v Bruselu s českými europoslanci i se šéfy institucí EU. S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou řešil mimo jiné situaci kolem zablokovaného tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Šéfka Komise podle něj přislíbila, že ji bude urychleně a transparentně řešit. S představiteli evropského bloku jednal i o podpoře Ukrajiny, která se více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, o konkurenceschopnosti či o posílení obranyschopnosti.
O tématu zvýšení obranných výdajů v Událostech, komentářích hovořili bývalá předsedkyně Senátu Libuše Benešová (ODS), bývalý senátor Jiří Dienstbier (SOCDEM), senátor Jan Schiller (ANO) a místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
