Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
Například v jedné ze záporožských nemocnic odešla jen za poslední rok kvůli ostřelování až čtvrtina tamního zdravotnického personálu. Většina z nich mířila buď na západ země nebo rovnou do zahraničí.
Město od aktivních bojů dělí necelých dvacet kilometrů. Pacientů neustále přibývá. Lékaři ošetřují hlavně zranění způsobená právě ostřelováním. Narůstá ale i počet případů lidí s chronickým onemocněním, jejichž stav se kvůli válce kriticky zhoršil.
Během ostřelování, které Záporoží zažívá i několikrát denně, mají lékaři často strach nejen o vlastní pacienty, ale i o své blízké. Během poplachů někdy není dostupný ani mobilní signál. „Zdravotní sestra navíc může během výbuchu brát například krev nebo provádět jiné činnosti. A tohle vše ještě víc komplikuje naši práci,“ podotýká lékařka Valerie Tavrovová.
Ne všichni chtějí odejít
I proto má vedení nemocnice obavy z dalšího odlivu důležitého personálu. Kvůli kritickému nedostatku zaměstnanců musí často zdravotníci během směny vypomáhat hned v několika odděleních. To je případ i Natalie Nazarové, která pracuje jako zdravotní sestra. V Záporoží našla útočiště, její rodný dům zůstal na území, které okupuje Rusko. „Oba synové slouží v armádě. Proto jsem musela odejít,“ vysvětlila.
Navzdory velkému riziku značná část zbylých lékařů a zdravotních sester tvrdí, že z města odejít nehodlá. „Kam bych jela? Každý den léčím vnitřní uprchlíky, kteří přišli o všechno, a vidím, jak je pro ně těžké žít jinde,“ popsala Tavrovová.
Místní vláda se snaží lákat nové zdravotníky i z bezpečnějších částí země – zatím ale neúspěšně. Do regionu přijíždí především lidé z míst, kde se vedou aktivní boje. Právě vnitřní vysídlenci tak teď tvoří opěrný bod zdravotnictví u fronty.
