Viktor Orbán strana 5 z 5

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) nám nezavře ústa, napsaly slovenské listy Sme a Denník N. Reagovaly tak na Ficovo oznámení, že je bude spolu s nejsledovanější televizí Markíza a zpravodajským portálem Aktuality.sk bojkotovat. Podle dvojice listů by Fico v zemi nejraději vytvořil mediální prostředí po vzoru svého maďarského kolegy Viktora Orbána, který nekomunikuje se zástupci kritických médií. Fico se po zářijových parlamentních volbách stal premiérem už počtvrté, komplikované vztahy má s některými médii ale dlouhodobě.

Stálý vliv ruské propagandy svým způsobem zvítězil na Slovensku, mám obavu, co se stane, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 filozof a teolog Tomáš Halík. Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně, „jidášem Evropy“ se nakonec stal maďarský premiér Viktor Orbán. Ani v Česku ale není situace taková, jakou si Halík v roce 1989 představoval – 34 let po svržení komunistického režimu varuje před vlivem populismu.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Ruský vládce Vladimir Putin na úterním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští. S odvoláním na záznam v ruské televizi o tom informovala agentura AFP. Putin a Orbán spolu hovořili tváří v tvář naposledy 1. února 2022, tedy tři týdny před ruskou invazí na Ukrajinu.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Maďarský premiér Viktor Orbán poblahopřál jako jeden z prvních zahraničních politiků Robertu Ficovi, jehož strana Smer – sociálna demokracia zvítězila v parlamentních volbách na Slovensku. Označil Fica za vlastence a uvedl, že se těší na spolupráci s ním.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Maďarsko trápí pokračující zdražování, inflace v zemi je nejhorší v celé Evropské unii. Svou daň si vybrala i na dovolených, jelikož pobyty v tradičních destinacích si mohlo dovolit výrazně méně turistů než loni. Maďaři častěji jedí doma a vyhýbají se hotelům. Samotní provozovatelé ubytovacích zařízení se také museli nové situaci přizpůsobit. Vláda opakovaně tvrdila, že růst cen dostane pod kontrolu, nakonec ale přiznala, že i podzim bude obtížný.

Maďarsko mělo využít invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa k tomu, aby připojilo zpět oblasti jižního Slovenska, které Československu připadly po první světové válce. Maďaři na Slovensku prý vítali maďarské vojáky jako osvoboditele. V článku věnovaném blížícímu se výročí 21. srpna 1968, kdy invaze začala, to uvedl maďarský provládní deník Magyar Nemzet.

Od založení Matice slovenské, prvního spolku Slováků v habsburské monarchii, uplynulo v těchto dnech 160 let. Sdružení stálo u zrodu moderního Slovenska, ale i napjatých vztahů s Budapeští. Spor oživily nedávné výroky maďarského premiéra, když označil Slovensko za odtržené území. V Martině, místě založení spolku, natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Spojené státy od úterý razantně zpřísnily podmínky bezvízového styku pro držitele maďarských pasů. Krok americká ambasáda v Maďarsku zdůvodnila tím, že Budapešť nedostatečně prověřovala velké množství lidí, jimž udělila občanství. Omezení přišlo den po odsunutí hlasování maďarského parlamentu o švédské žádosti o vstup do NATO. Budapešť obvinila Washington, že se mstí na Maďarech.

Už za tři dny čekají Španělsko předčasné volby. Rozhodl o nich v květnu socialistický premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom dlouhodobě favorizují opoziční lidovce. Jejich kritici se obávají, že konzervativní strana by mohla vytvořit koalici s krajní pravicí. Ta by se dostala k moci poprvé od smrti fašistického diktátora Francisca Franca.

Maďarská síť knihkupectví, která prodávala nezabalenou knihu s homosexuálním obsahem, dostala rekordní pokutu. Prodejce knih podle maďarských úřadů porušil zákon z roku 2021, který zakazuje prezentaci homosexuality dětem a mládeži. Proti pokutě se knihkupectví odvolá, takže případ nejspíš skončí u soudu. Představitelé maďarské LGBTQ+ komunity, kteří se účastnili tradičního pochodu za svá práva, si stěžují na restriktivní zákony vlády Viktora Orbána.

Ve značném horku se v Budapešti lidé vydali na každoroční pochod za práva sexuálních menšin (LGBT+). Účastníci dávali najevo nesouhlas s vládní politikou vůči komunitě LGBT+ v Maďarsku.

Rakouský kancléř Karl Nehammer zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána po společném jednání o migraci. Zatímco Orbán se podle agentury APA chlubil tím, že Maďarsko je jediným místem Evropy bez migrantů, Nehammer poukázal na to, že většina lidí, kteří do Maďarska vstoupili ilegálně, zemí jen procházejí a přicházejí do Rakouska. Trojstranného „migračního summitu“ ve Vídni se zúčastnil také srbský prezident Aleksandar Vučič.

Sněmovnu v pátek ovládly spory o český postoj k reformě migračních pravidel Evropské unie. Zástupci vládní koalice odmítli opětovnou kritiku předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Opoziční frakce si nejprve vyžádaly dohromady čtyřhodinovou přestávku. Předseda poslanců ODS Marek Benda tento přístup odmítl. Poté grémium hodinu jednalo a dohodlo se, že schůzi do 12. července přeruší.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.