Viktor Orbán strana 5 z 5

Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (v přepočtu zhruba 833 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko. Hodlá v tom pokračovat, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Komise to podle agentury Reuters oznámila ve čtvrtek večer.

Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL zrušila zastropování cen pohonných hmot. Oznámil to šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás.

Řidiči v Maďarsku se stále častěji setkávají na čerpacích stanicích s nedostatkem benzinu a nafty. Podle ekonomů za to může cenový strop, který maďarská vláda zavedla na pohonné hmoty v listopadu minulého roku. Cenovou regulaci teď Orbánův kabinet plánuje zrušit, nejspíše od začátku příštího roku.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí včetně Zakarpatské Ukrajiny (někdejší Podkarpatské Rusi). Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Jako provokaci to kritizoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Maďarsko svírá rekordní inflace, která je po pobaltských zemích nejvyšší v celé Unii – v září meziročně přesáhla dvacet procent. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Premiér Viktor Orbán žádá po úřadech výrazné snížení inflace už v příštím roce.

Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se chtějí angažovat při opravě ukrajinské techniky či při ošetřování zraněných vojáků z Ukrajiny. Pomoc napadené zemi a spolupráce ve středoevropském regionu patřila mezi hlavní témata jednání ministrů obrany v Banské Štiavnici. Česko zastupovala ministryně obrany Jana Černochová, podle které by se země V4 mohly zapojit také do odminování Ukrajiny.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Maďarsku hrozí, že přijde o miliardy eur z evropských dotací. Vysokoškolský pedagog a expert na evropské právo Ivo Šlosarčík se domnívá, že maďarský premiér Viktor Orbán hraje tvrdě a zároveň při tom riskuje, že si s ním ostatní členské státy nebudou „chtít hrát“. Expert každopádně věří, že EU tuto krizi přečká. Řekl to v úterním Interview ČT24.

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Maďarsko již nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, uvedli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů kritizovali podle nich neúčinný postup orgánů Evropské unie. Zákonodárci vyzvali Evropskou komisi, aby začala důsledně uplatňovat pravidla umožňující mimo jiné odebrat Budapešti část unijních peněz.

Před provedením potratu budou muset být ženy v Maďarsku obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. Podle agentury DPA to znamená, že si nejdříve budou muset poslechnout tlukot jeho srdce. Vyplývá to z nařízení ministra vnitra Sándora Pintéra, které se v maďarské sbírce zákonů objevilo v pondělí a vstoupí v platnost ve čtvrtek.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.

Maďarská vláda na sobotu plánovala „největší ohňostroj v Evropě“ k oslavám státního svátku. Národní meteorologická služba ale předpověděla na onen večer silné bouřky, a tak úřady oslavy odložily. Jenže bouře nakonec nepřišly a vláda Viktora Orbána posléze odvolala vedení meteorologického ústavu. Důvody neuvedla.

Evropská komise dává členským státům Evropské unie protichůdné instrukce ohledně zajišťování plynu a přitom neplní své vlastní sliby, řekl podle agentury Reuters rakouský kancléř Karl Nehammer. Kritická slova na adresu Komise pronesl Nehammer po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se ve čtvrtek sešel ve Vídni.

Mezinárodní osvětimský výbor prohlásil, že je „zděšen“ projevem maďarského premiéra Viktora Orbána o „nesmíšené maďarské rase“, a vyzval Evropskou unii, aby se distancovala „od takových rasistických náznaků“, uvedla agentura AFP. Již dříve Orbána kritizovala federace maďarských židovských obcí či maďarská opozice a kvůli výrokům ho dokonce opustila jeho dlouholetá poradkyně.