Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.
„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ uvedl v projevu ministr Lipavský.
Západ je v současné době rozpolcený v otázce, zda umožnit Kyjevu použít západní střely dlouhého doletu při útocích hluboko na území Ruska. Zatímco Londýn a Paříž se k této věci staví spíše kladně, Berlín a Washington se obávají větší eskalace konfliktu.
Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití dodaného vojenského materiálu, řekl Lipavský novinářům na Globsecu. „Na druhou stranu buďme upřímní v tom, že z Česka také neproudí ty nejsofistikovanější zbraňové systémy, které mají třeba velký dosah nebo staví dodavatele do určitých strategických dilemat,“ podotkl Lipavský.
Vzdor ruskému imperialismu
Hlavním cílem ruského vládce Vladimira Putina je podle Lipavského rozebrat Evropu a změnit evropskou bezpečnostní architekturu. „Je naivní si myslet, že kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, jeho tanky se zastaví na jejích západních hranicích,“ je přesvědčen Lipavský. Ruské vítězství by podle něj zásadně narušilo bezpečnost a stabilitu Evropy.
Vzdor ruskému imperialismu je klíčový i pro zachování světa založeného na Chartě OSN a mezinárodním právu, míní Lipavský. „Je zásadní, abychom nadále žili v prostředí, ve kterém převládá síla mezinárodního práva, nikoli právo silnějšího. Závisí na tom naše bezpečnost a prosperita,“ řekl.
Obrana proti kremelské propagandě
Nedávné volby v Evropě i jinde podle Lipavského ukazují, že společnosti jsou stále více polarizované. „Střední Evropa je oblastí, kde politická polarizace je jednou z nejsilnějších na kontinentu. Rusko nás chce rozdělit a podporuje populisty ze všech stran, nezávisle na tom, zda jsou levicové, nebo pravicové,“ konstatoval ministr.
Jedním z řešení je podle něj důraz na strategickou komunikaci. „Musíme oslovit lidi dříve než kremelská propaganda,“ podotkl.
Podle šéfa diplomacie je nutné využít existující zákony, které mohou pomoci omezit ruský vliv, podněcování k nenávisti, k násilí, šíření alarmistických zpráv nebo ospravedlňování genocidy. „Využijme sankční mechanismy. Vyšetřujme ruské zásahy do voleb. Požadujme větší odpovědnost a zapojení se od digitálních platforem,“ řekl.
Neexistuje žádné zázračné opatření, které by vyřešilo celý problém, obává se Lipavský. „Ale nechat zahraniční mocnost zneužívat naši svobodu slova a médií, tím nechráníme demokracii. Tím ukazujeme nedostatky v naší politice,“ dodal. Pro skutečnou ochranu hodnot je nutné mít odvahu konat, doplnil ministr.
Načítání...
Apel na zrušení limitů na západní zbraně
Dánská premiérka Frederiksenová na Globsecu zdůraznila, že Kyjev musí dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Samozřejmě všechno musí být v souladu s mezinárodním právem,“ poznamenala.
Finský prezident Stubb s tímto pohledem souhlasí. „Je to absolutně směšné,“ řekl k restrikcím. „Rusko vede ilegální a agresivní válku, porušuje veškerá mezinárodní pravidla. Nemluvím pouze o územní integritě a suverenitě, ale také o vážných válečných zločinech, když útočí na civilní cíle, jako jsou školy, nemocnice, divadla,“ poznamenal finský prezident.
Podle Frederiksenové neexistuje jiná možnost, než že Ukrajina válku vyhraje. „Pokud zvítězí Rusko, všichni prohrajeme. Nejen v Evropě, ale celosvětově,“ doplnila. Za chybu označila nedostatečnou reakci už na ruskou anexi Krymu v roce 2014.
Podle Stubba měl Putin za cíl rusifikovat Ukrajinu. Dalším bylo, aby se NATO nepřiblížilo jeho hranicím, a třetím rozdělit euroatlantické partnerství. „Myslím, že ve všech těchto cílech zásadně selhal,“ uvedl. Ukrajina podle něj už teď vyhrála bitvu týkající se ukrajinské identity, nezávislosti a vlastní pozice ve světě.
Frederiksenová dále na Globsecu prohlásila, že souhlasí s tím, co říkali či říkají američtí prezidenti Barack Obama, Donald Trump či Joe Biden, tedy že Evropa musí plnit svůj úkol a dělat víc v zajištění vlastní obrany a v politice odstrašení.
Evropská unie je podle Frederiksenové nyní silnější než před pandemií, obdobím vysoké inflace či válkou na Ukrajině. Za zásadní považuje jednotu bloku, kterou ale v otázce podpory Kyjeva narušuje Maďarsko. „Kdyby to bylo 12 proti 15, to by byl velký problém pro nás všechny. Ale není to tak, je to 26 ku jedné, respektive jeden proti zbytku Evropy,“ uvedla. Unie dosud byla schopna se s takovou situací vypořádat, míní.
Frederiksenová i Stubb se na konferenci vyjádřili pro rozšíření Evropské unie. Po ruské invazi na Ukrajinu podle finského prezidenta některé státy, které byly proti, změnily názor. Přijetí západobalkánských států do Unie je podle Stubba minimálně stejně strategicky důležité jako vstup Ukrajiny, Moldavska či Gruzie.
Podle bývalého slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka je důležité, aby Západ včetně EU držel při sobě. Kritizoval v této souvislosti současnou maďarskou a slovenskou vládu, které jsou podle něj zodpovědné za „klinickou smrt“ Visegrádské čtyřky. „Nikdo nás teď neposlouchá, Slovensko se izoluje, stává se bezvýznamným,“ míní Korčok.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle něj praktikuje appeasement, když jedná s ruským vládcem Vladimirem Putinem, ale tato politika ústupků podle něj nebude dlouho trvat. Putin by podle Korčokova mohl zastavit válku třeba hned, ale nečiní tak. Ukrajinci tak v souladu s mezinárodním právem mohou použít prostředky na svou obranu, řekl exministr k otázce použití západních zbraní v Rusku.
Závislost na nedemokratických zemích
Řada západních zemí si dlouho myslela, že když budou udržovat ekonomické vazby s nedemokratickými zeměmi, tak tím posílí své bezpečí a přispějí k míru, uvedl na konferenci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s odkazem na slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.
Naopak tím ale zvýšily svou zranitelnost a nebezpečí, že se „stane něco tak strašného, například, že Rusko zaútočí na Ukrajinu a zároveň bude západní Evropu vydírat tím, že jí nebude dodávat plyn“.
„Jako Evropa jsme udělali chybu, chybu jsme neudělali tady v Česku, my jsme o této hrozbě hovořili, já jsem o tom hovořil dávno před ruskou agresí na Ukrajině v roce 2020 při cestě na Tchaj-wan, že zvyšování strategické závislosti na surovinách nebo produktech nedemokratických zemí je nebezpečné,“ poznamenal Vystrčil. Evropa se podle něj navíc nepoučila z případu Ruska a dál udržuje závislost například na Číně.
Dánská premiérka oroduje za dvoustátní řešení
Mezinárodní společenství by podle dánské premiérky mělo tlačit na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Izrael má právo na sebeobranu, ale musí to být v souladu s mezinárodním právem. Humanitární situace v Gaze je strašná,“ konstatovala Frederiksenová.
Snahou je podle ní dosáhnout mírové dohody a najít řešení, kde Izrael nejen má právo na sebeobranu, ale zároveň se cítí bezpečně jak Izraelci, tak Palestinci.
„Pevně věřím ve dvoustátní řešení, které ale musí respektovat obě strany. To je teď náš problém, protože Hamás nechce mír. Nezáleží mu na lidských životech. Schovává se za civilisty,“ poznamenala. Hnutí podle ní nechce dvoustátní řešení, neuznává Izrael. Zároveň izraelská vláda nyní na takovém výsledku také nepracuje, někteří z ministrů jsou vyloženě proti němu, řekla.
„Mezinárodní společenství musí tlačit na obě strany, aby takové řešení přijaly,“ uvedla dánská premiérka. Zároveň vyzvala k ochraně všech civilistů v Gaze.
