Viktor Orbán strana 4 z 5

Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání otevřené ruské agresi.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Maďarský parlament v úterý schválil zákon na ochranu oznamovatelů (whistleblowerů), který v původní verzi obsahoval pasáž umožňující udávání stejnopohlavních párů vychovávajících děti. Zákon minulý měsíc zablokovala prezidentka Katalin Nováková.

Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance ve Vídni kvůli tomu, že Budapešť propouští z věznic cizince vězněné kvůli pašování lidí. V pondělí to podle agentury Reuters při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. V neděli rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že zpřísnilo kontroly na hranici s Maďarskem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí řekl, že propuštění vězněných převáděčů je suverénní rozhodnutí Budapešti a není namířeno proti žádné konkrétní sousední zemi.

Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Italská tisková agentura ANSA s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Budapešť nečekaně zablokovala udělení osmé tranše vojenské pomoci ve výši pěti set milionů eur (asi 11,8 miliardy korun), blokádu pak agentuře Reuters potvrdila tisková služba maďarské vlády.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Papež František zahájil třídenní návštěvu Budapešti a mimo jiné vyzval Evropu, aby společně hledala bezpečné a legální způsoby řešení migrační krize. Připomněl jí, že tento problém nelze zastavit odmítáním lidí. Zároveň zdůraznil, že křesťanské hodnoty nemohou být založeny na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková zablokovala návrh právní normy, jejíž autoři chtěli uzákonit udávání stejnopohlavních párů vychovávajících společně děti. Informovala o tom agentura DPA. Krok Novákové přitom agentura označila za nezvyklý vzhledem k tomu, že se podle ní v Maďarsku stalo od roku 2010 poprvé, aby se hlava státu vymezila proti zákonu zásadnímu pro konzervativní vládu premiéra Viktora Orbána.

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to ve čtvrtek podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Je dobře, že první cesta prezidenta Petra Pavla vedla právě na Slovensko, je to velká historická tradice, řekl v Událostech, komentářích poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Návštěva podle něj upevňuje jasnou prozápadní, proatlantickou proevropskou orientaci. Jiřího Kobzu (SPD), dalšího člena zahraničního výboru, mrzí Pavlova slova o Visegrádské skupině. Vztahy Česka a Slovenska považuje za naprosto klíčové.

Zpráva o čtvrtečním nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta republiky se objevila v řadě zahraničních médií. Inauguraci pozornost věnovali Slováci, Němci, ale i řada světových tiskových agentur, jejichž texty následně přebíraly další redakce. Agenturní zprávy připomínaly Pavlovo vítězství nad „populistou“ Andreje Babišem (ANO) a odchod Miloše Zemana, který dle nich rozděloval společnost. Na Zemana vzpomínaly i slovenské listy, z Hradu podle nich nyní opět bude kulturní sídlo prezidenta. Německá média označila Pavla jako prozápadního a prounijního.

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý prohlásil, že německá vláda „blokuje“ potřebná povolení  k tomu, aby mohla společnost Siemens Energy dodat klíčová kontrolní zařízení pro nové reaktory v maďarské jaderné elektrárně Paks. Stavbu těchto reaktorů má na starosti ruská státní firma Rosatom.

Zahraniční média hodnotí vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách jako přesvědčivé a akcentují jeho prozápadní postoje. Americký list The New York Times jeho zvolení označuje za významný výsledek tváří v tvář „testu stoupající vlny populismu.“ Německé deníky pak připomínají hlavně vyostřenou kampaň, ve které Andrej Babiš (ANO) varoval před rozšířením válečného konfliktu na Ukrajině do Česka. Polská média pak Pavlovo zvolení označují jako signál o pokračujícím odklonu české politiky z ruského vlivu.

Maďarsko se potýká s rekordní inflací. Ke konci roku se přiblížila k pětadvaceti procentům. To je nejvíc v Evropské unii. Dál zdražují potraviny a oproti sousedním zemím taky pohonné hmoty – i kvůli tomu, že vláda musela kvůli nedostatku benzinu a nafty zrušit cenová omezení. Mnoho Maďarů teď raději jezdí nakupovat do zahraničí.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.