Viktor Orbán strana 4 z 5

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o návrhu odvolat vládu Roberta Fica (Smer). Opozice kvůli utajenému režimu schůze návrh odvolala. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka předtím návrh na schůzi vysvětloval slovy, že vláda prý nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU. Fico naopak tvrdí, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Neveřejnost rozpravy opozice už dříve během dne označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny. Opozice chce vyvolat nové jednání o odvolání vlády, to ale Fico odmítá.

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Řekl to na tiskové konferenci po schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Podle Orbána se s nástupem Trumpovy administrativy stává politika Budapešti součástí hlavního proudu a už není okrajová.

Inauguraci staronového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa doprovodí mimořádná bezpečnostní opatření. V oblasti se nacházejí speciální ploty a na pořádek má dohlížet 25 tisíc vojáků a policistů. Na slavnostní akt dostali netradičně pozvánku i někteří zahraniční lídři a krajně pravicoví politici. Trump nicméně v pátek oznámil, že ceremoniál se kvůli očekávaným silným mrazům výjimečně přesune do budovy Kongresu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Chorvatský prezident Zoran Milanović v nedělním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) obdržel 25,42 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. Volební místnosti se uzavřely v 19 hodin středoevropského času.

Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Potvrdil to přímo Trump s tím, že hlavním cílem a tématem dialogu by mělo být zastavení války na Ukrajině. Takový summit by znamenal zásadní průlom v diplomatické izolaci Ruska, kterou dosud narušilo jen pár schůzek.

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Maďarsko se po půl roce loučí s unijním předsednictvím. Mandát Budapešti přinesl nebývalé momenty jako kontroverzní výjezdy či bojkot summitů, ale také dokončení vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil slovenského premiéra Roberta Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského vládce Vladimira Putina.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Uvedl to v pátečním příspěvku na sociální síti.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Maďarský parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, se vyslovil pro kontroverzní novelu, která snižuje počet volebních obvodů v opoziční baště – hlavním městě Budapešti. Stalo se tak v době, kdy Orbánův kabinet prochází bezprecedentní krizí, upozornila agentura AFP.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Do Maďarska se stěhuje čím dál víc Němců, především seniorů. Od začátku nového tisíciletí vzrostl jejich počet o třetinu. Vedou je tam nižší náklady na život, ale i výhrady k politice v původní vlasti – třeba nesouhlas s mírným přístupem k imigrantům. Média nakloněná premiéru Viktoru Orbánovi to prezentují jako úspěch jeho vlády.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.