Viktor Orbán strana 2 z 5

Politici z celého světa vyjadřují soustrast rodinám obětí čtvrteční střelby v Praze. „Mé srdce je s těmi, kteří přišli o život při nesmyslné střelbě v Praze, se zraněnými a s lidmi v Česku,“ uvedl americký prezident Joe Biden a nabídl Česku pomoc. Tu je podle premiéra Roberta Fica a prezidentky Zuzany Čaputové připravenou poskytnout i Slovensko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že je šokována nesmyslným násilím, které si vyžádalo několik lidských životů.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Maďarská vláda se připravuje na evropské volby a chce mimo jiné omezit peníze ze zahraničí. Politikům, kteří je přijmou, by mohly hrozit přísné tresty včetně vězení. Vedení země to má za ochranu národní suverenity, podle kritiků jde ale o další posílení vlády na úkor opozice.

Maďarsko získá 900 milionů eur (21,96 miliardy korun) z unijních peněz poté, co Evropská komise schválila úpravy v maďarském plánu obnovy. Brusel ale upozorňuje, že další peníze z balíku, na který má Budapešť nárok, uvolní, až Maďarsko přidá v boji proti korupci a posílí nezávislost justice. Agentura Reuters dává čtvrteční oznámení Evropské komise do souvislosti se snahami EU přesvědčit Maďarsko, aby nevetovalo pomoc Ukrajině.

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) nám nezavře ústa, napsaly slovenské listy Sme a Denník N. Reagovaly tak na Ficovo oznámení, že je bude spolu s nejsledovanější televizí Markíza a zpravodajským portálem Aktuality.sk bojkotovat. Podle dvojice listů by Fico v zemi nejraději vytvořil mediální prostředí po vzoru svého maďarského kolegy Viktora Orbána, který nekomunikuje se zástupci kritických médií. Fico se po zářijových parlamentních volbách stal premiérem už počtvrté, komplikované vztahy má s některými médii ale dlouhodobě.

Stálý vliv ruské propagandy svým způsobem zvítězil na Slovensku, mám obavu, co se stane, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 filozof a teolog Tomáš Halík. Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně, „jidášem Evropy“ se nakonec stal maďarský premiér Viktor Orbán. Ani v Česku ale není situace taková, jakou si Halík v roce 1989 představoval – 34 let po svržení komunistického režimu varuje před vlivem populismu.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Ruský vládce Vladimir Putin na úterním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští. S odvoláním na záznam v ruské televizi o tom informovala agentura AFP. Putin a Orbán spolu hovořili tváří v tvář naposledy 1. února 2022, tedy tři týdny před ruskou invazí na Ukrajinu.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.