Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.
Salisová výsledek hlasování ocenila, šéf maďarské vlády naopak rozhodnutí europoslanců v případě Magyara označil za hanebné. „Bruselská prádelna imunity pokračuje v činnosti. Je to oficiální: (Strana) Tisza bude kandidovat v příštích volbách s mužem vydíraným v Bruselu. Je to hanba,“ reagoval na Facebooku Orbán. V průzkumech před maďarskými parlamentními volbami vede právě Magyarovo uskupení Tisza, což představuje bezprecedentní výzvu pro Orbána, který je u moci patnáct let, napsala už dříve agentura AFP.
Magyara, člena europarlamentní frakce Evropská lidová strana (EPP), Evropský parlament (EP) podpořil ve všech třech žádostech o zbavení imunity. Žádosti se týkaly obvinění Magyara z krádeže telefonu v nočním klubu a žalob za pomluvu podaných bývalým poslancem Györgym Simonkou a maďarskou krajně pravicovou stranou Naše vlast. Řada europoslanců podle serveru Euractiv pokus odebrat maďarskému opozičníkovi imunitu vnímala jako snahu vyvinout na něj tlak před maďarskými parlamentními volbami.
Salisová byla v Maďarsku více než rok vězněna
Členka frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Salisová, kterou Euractiv označuje za antifašistickou aktivistku, v Maďarsku čelí obvinění z napadení neonacistických demonstrantů v Budapešti v roce 2023. V Maďarsku byla kvůli obvinění více než rok vězněna. Propuštěna byla po zvolení do EP a získání imunity. Zachování imunity europoslankyně v úterý v EP prošlo o jeden hlas, podpořilo jej 306 europoslanců, zatímco 305 jich bylo proti.
Hlasování ihned zpochybnil český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). „Osobně jsem zpochybnil hlasování z důvodu, že kolegovi Markusi Ferberovi vedle mě přestalo fungovat zařízení na hlasování. To považuju za naprosto skandální a podle mě je potřeba takové hlasování opakovat,“ řekl ČTK Zdechovský. „Zařízení začalo fungovat těsně po tomto hlasování, kdy nebyla vydaná o jeden hlas,“ dodal. Šéfka EP Roberta Metsolaová ale na jeho výzvu nereagovala a nechala pokračovat v jednání.
Salisová už dřív prohlásila, že v zemi čelí soudu, který je fraškou. „Toto hlasování je vítězstvím demokracie, právního státu a antifašismu,“ reagovala v úterý dle agentury AFP. Ta podotkla, že Salisová žádala o soudní řízení v Itálii.
Uvěznění Salisové vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Budapeští a Římem, připomíná agentura ANSA. Rozhořčení vyvolalo také to, že během soudního řízení byla před soud předvedena v poutech jak na zápěstích, tak na kotnících, což je podle Maďarska běžná praxe.
Polské europoslance evropský parlament vydal
Magyar a Salisová nejsou jedinými členy europarlamentu o jejichž imunitě se v úterý hlasovalo. Evropský parlament později zbavil imunity dva polské europoslance, aby umožnil státním zástupcům pokračovat v trestním stíhání za údajné zneužití moci.
Hlasování EP je jedním z prvních vítězství polského premiéra Donalda Tuska v oblasti justice, píše agentura AP. O imunitu přišli Daniel Obajtek, bývalý generální ředitel státní energetické společnosti PKN Orlen, a Michal Dworczyk. Oba jsou členy konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Polští prokurátoři tvrdí, že Obajtek použil peníze společnosti Orlen k zaplacení detektivů pro soukromé účely.
Dworczyk údajně používal svou soukromou e-mailovou adresu k vyřizování státních záležitostí. Zároveň je obviněn ze sdílení utajovaných informací, když byl v letech 2017 až 2022 vedoucím kanceláře tehdejšího premiéra Mateusze Morawieckého. Hackeři některé z těchto e-mailů zveřejnili začátkem roku 2021 na Telegramu. Dworczyk v reakci na toho zjištění o rok později rezignoval. Imunita obou zákonodárců byla zrušena na základě žádostí polských orgánů podaných Evropskému parlamentu loni.
Obajtek i Dworczyk obvinění popírají. „Evropský parlament, který tak hlasitě hovoří o obraně demokratických hodnot, lidských práv a svobod, usnadňuje Tuskovu týmu další politické represe proti mně,“ napsal Obajtek na X v reakci na hlasování EP. Dworczyk obvinil Tuskovu vládu z politických represí.
Tusk se dostal k moci v roce 2023 – mimo jiné slíbil, že politici PiS budou pohnáni k odpovědnosti. Tusk a jeho příznivci je obviňují, že v letech 2015 až 2023, kdy byli ve vládě, využívali státní instituce k prosazování svých politických cílů. Změny v soudním systému, které provedla strana PiS během svého vládnutí, však omezily schopnost prokuratury stíhat členy konzervativní strany.
