EK může prosadit cla na čínská elektroauta, Peking vyzval k odložení

Nahrávám video

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

„Návrh Evropské komise na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny dnes (v pátek) získal potřebnou podporu členských států EU,“ uvedla Komise. Dodala, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů.

Peking v pátek podle státních médií Evropskou unii vyzval, aby zavedení dodatečných cel odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Čínská obchodní komora EU kritizovala za prosazování protekcionistických opatření, uvedla agentura Reuters. Peking zároveň hrozí odvetou, mohl by zavést clo na vepřové maso, mléčné výrobky a koňak, což by se dotklo hlavně Španělska a Itálie.

Čína upozornila, že přijme veškerá opatření, aby ochránila zájmy tamních podniků. Rozhodnutí EU podle ministerstva omezí obchod Pekingu s Evropou, zbrzdí přechod starého kontinentu na udržitelnou energetiku a zpozdí pokrok v celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Světové postavení Číny ve výrobě elektromobilů je výsledkem hospodářské soutěže a inovací, nikoli státních dotací, jak uvádí EK, dodalo čínské ministerstvo.

„Jednání mezi Bruselem a Pekingem budou pokračovat a je možné, že neskončí ani po uvalení samotných cel,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Mluví se o tom, že by Peking mohl nabídnout Bruselu takzvaný cenový závazek. To znamená, že na území Číny vyrobené elektromobily, které budou dovezené do EU, stanoví minimální ceny tak, aby byly férové pro evropskou konkurenci,“ dodal.

Nahrávám video

Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje. Dodatečná cla jsou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.

Proti clům hlasovalo Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česko se zdrželo, napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

„O clech rozhoduje Evropská komise, má v této oblasti silnou pravomoc a k tomu, aby svoje rozhodnutí dokázala prosadit, nepotřebuje získat většinu zemí pro návrh, stačí, když se většina zemí nepostaví proti,“ vysvětlil Obrovský. Informoval také, že aby bylo možné rozhodnutí zvrátit, muselo by se najít alespoň patnáct členských států, které navíc zastupují 65 procent obyvatel Unie.

Důležité je nevyvolat celní válku

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že to, co chce EU udělat, je ekonomická studená válka. Německý ministr financí Christian Lindner, španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo i italský ministr průmyslu Adolfo Urso byli ve vyjadřování opatrnější. Všichni však vyjádřili názor, že je třeba spolupracovat a dále jednat s Čínou, aby se předešlo obchodní válce, která by byla škodlivá pro všechny. Švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Čína a EU v souvislosti s tímto problémem dospěly ke společné dohodě.

Cla naopak přivítal mluvčí francouzského sdružení výrobců automobilů PFA. „Je dobře, že rozhodnutí o přijetí cel získalo podporu členských států. Jsme pro volný obchod, ale v rámci spravedlivých pravidel,“ sdělil.

Ministr Kupka k výsledku hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ uvedl. Ministr věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že se Evropa musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.

„Vyšší cla se teoreticky v cenách dovážených aut významně projevit nemusí, ale může to naopak mít sekundární dopad na součástky z Číny pro evropské výrobce, například baterie. My tedy vidíme větší riziko, že cla mohou něco způsobit. Nicméně chápeme, že Evropa chce vyrovnat podmínky pro své výrobce s těmi čínskými,“ domnívá se tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Německé automobilky cla nepodporují

Přední německé automobilky vyzvaly Brusel a Peking, aby se snažily vyjednat dohodu, která by hrozící cla odvrátila. Jejich výzva je zdůrazněním obav z toho, co by eskalující obchodní konflikt mohl znamenat pro podniky, uvedla agentura Reuters.

„Dnešní (páteční) hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je zapotřebí rychlé dohody mezi Evropskou komisí a Čínou, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu, ve kterém nikdo nezíská,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým znamením a zvyšuje šance na vyjednání dohody, dodal.

Německé automobilky by byly nejvíce vystavené případným odvetným protiopatřením, jelikož podle statistik měla Čína na jejich loňském prodeji téměř třetinový podíl. A přestože se většina vozidel prodávaných v Číně v zemi i vyrábí, mnoho luxusních modelů se stále dováží právě z Německa.

Svaz německého průmyslu BDI vyjádřil naději, že pokračující jednání EU s Čínou odvrátí „eskalaci obchodního konfliktu“. Ke konstruktivním jednáním o řešení sporu vyzval i německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V obchodní válce jsou jen poražení,“ prohlásila prezidentka VDA Hildegard Müllerová. Navrhovaná cla podle ní dále zvýší riziko vzájemného obchodního konfliktu a také výrazně zdraží auta pro spotřebitele. Domnívá se, že případné škody způsobené cly mohou být větší než jejich potenciální přínosy.

Automobilový koncern Volkswagen v pátek zopakoval, že dodatečná cla považuje za špatný přístup, který by konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nezlepšil. Upozornil, že čas na dosažení diplomatického řešení sporu stále je. Součástí koncernu je i Škoda Auto. Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz Komisi vyzval, aby zavedení cel odložila.

Česko bude usilovat o úpravu cílů EU

Za ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu považuje některé současné cíle EU také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Kupka. Česko proto bude prosazovat úpravy některých z nich. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Česko bude zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU.

„Některé cíle Green Dealu se ukázaly jako nerealistické a budeme se je snažit upravit. Beze změn ohrožujeme budoucnost evropského automobilového průmyslu,“ sdělil Fiala. Česko proto oslovilo další členské státy, které by mohly mít stejné cíle. Podle Kupky jde například o Německo nebo Itálii, vzniknout by tak měla společná iniciativa podobně smýšlejících členských států.

Nahrávám video

Hlavním cílem iniciativy bude zejména dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU, protože rozvoj elektromobility je podle Fialy pomalejší, než se původně očekávalo. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se tak podle něj opatření mělo revidovat už v příštím roce. EU nyní počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. „To jsou hlavní důvody té aktivity, chceme, aby lidem v České republice i v celé Evropě zůstala dostupná auta,“ uvedl ministr Kupka.

Dalším z cílů bude také přehodnocení plánovaného snížení emisních limitů pro osobní automobily na rok 2025.

Stát bude na prosazování iniciativy spolupracovat i se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP). Kupka v pátek uvedl, že ve spolupráci se sdružením už oslovil ministry členských zemí s návrhem společného prohlášení, které chce následně poslat Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...