EK může prosadit cla na čínská elektroauta, Peking vyzval k odložení

Nahrávám video

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

„Návrh Evropské komise na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny dnes (v pátek) získal potřebnou podporu členských států EU,“ uvedla Komise. Dodala, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů.

Peking v pátek podle státních médií Evropskou unii vyzval, aby zavedení dodatečných cel odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Čínská obchodní komora EU kritizovala za prosazování protekcionistických opatření, uvedla agentura Reuters. Peking zároveň hrozí odvetou, mohl by zavést clo na vepřové maso, mléčné výrobky a koňak, což by se dotklo hlavně Španělska a Itálie.

Čína upozornila, že přijme veškerá opatření, aby ochránila zájmy tamních podniků. Rozhodnutí EU podle ministerstva omezí obchod Pekingu s Evropou, zbrzdí přechod starého kontinentu na udržitelnou energetiku a zpozdí pokrok v celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Světové postavení Číny ve výrobě elektromobilů je výsledkem hospodářské soutěže a inovací, nikoli státních dotací, jak uvádí EK, dodalo čínské ministerstvo.

„Jednání mezi Bruselem a Pekingem budou pokračovat a je možné, že neskončí ani po uvalení samotných cel,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Mluví se o tom, že by Peking mohl nabídnout Bruselu takzvaný cenový závazek. To znamená, že na území Číny vyrobené elektromobily, které budou dovezené do EU, stanoví minimální ceny tak, aby byly férové pro evropskou konkurenci,“ dodal.

Nahrávám video

Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje. Dodatečná cla jsou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.

Proti clům hlasovalo Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česko se zdrželo, napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

„O clech rozhoduje Evropská komise, má v této oblasti silnou pravomoc a k tomu, aby svoje rozhodnutí dokázala prosadit, nepotřebuje získat většinu zemí pro návrh, stačí, když se většina zemí nepostaví proti,“ vysvětlil Obrovský. Informoval také, že aby bylo možné rozhodnutí zvrátit, muselo by se najít alespoň patnáct členských států, které navíc zastupují 65 procent obyvatel Unie.

Důležité je nevyvolat celní válku

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že to, co chce EU udělat, je ekonomická studená válka. Německý ministr financí Christian Lindner, španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo i italský ministr průmyslu Adolfo Urso byli ve vyjadřování opatrnější. Všichni však vyjádřili názor, že je třeba spolupracovat a dále jednat s Čínou, aby se předešlo obchodní válce, která by byla škodlivá pro všechny. Švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Čína a EU v souvislosti s tímto problémem dospěly ke společné dohodě.

Cla naopak přivítal mluvčí francouzského sdružení výrobců automobilů PFA. „Je dobře, že rozhodnutí o přijetí cel získalo podporu členských států. Jsme pro volný obchod, ale v rámci spravedlivých pravidel,“ sdělil.

Ministr Kupka k výsledku hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ uvedl. Ministr věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že se Evropa musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.

„Vyšší cla se teoreticky v cenách dovážených aut významně projevit nemusí, ale může to naopak mít sekundární dopad na součástky z Číny pro evropské výrobce, například baterie. My tedy vidíme větší riziko, že cla mohou něco způsobit. Nicméně chápeme, že Evropa chce vyrovnat podmínky pro své výrobce s těmi čínskými,“ domnívá se tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Německé automobilky cla nepodporují

Přední německé automobilky vyzvaly Brusel a Peking, aby se snažily vyjednat dohodu, která by hrozící cla odvrátila. Jejich výzva je zdůrazněním obav z toho, co by eskalující obchodní konflikt mohl znamenat pro podniky, uvedla agentura Reuters.

„Dnešní (páteční) hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je zapotřebí rychlé dohody mezi Evropskou komisí a Čínou, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu, ve kterém nikdo nezíská,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým znamením a zvyšuje šance na vyjednání dohody, dodal.

Německé automobilky by byly nejvíce vystavené případným odvetným protiopatřením, jelikož podle statistik měla Čína na jejich loňském prodeji téměř třetinový podíl. A přestože se většina vozidel prodávaných v Číně v zemi i vyrábí, mnoho luxusních modelů se stále dováží právě z Německa.

Svaz německého průmyslu BDI vyjádřil naději, že pokračující jednání EU s Čínou odvrátí „eskalaci obchodního konfliktu“. Ke konstruktivním jednáním o řešení sporu vyzval i německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V obchodní válce jsou jen poražení,“ prohlásila prezidentka VDA Hildegard Müllerová. Navrhovaná cla podle ní dále zvýší riziko vzájemného obchodního konfliktu a také výrazně zdraží auta pro spotřebitele. Domnívá se, že případné škody způsobené cly mohou být větší než jejich potenciální přínosy.

Automobilový koncern Volkswagen v pátek zopakoval, že dodatečná cla považuje za špatný přístup, který by konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nezlepšil. Upozornil, že čas na dosažení diplomatického řešení sporu stále je. Součástí koncernu je i Škoda Auto. Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz Komisi vyzval, aby zavedení cel odložila.

Česko bude usilovat o úpravu cílů EU

Za ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu považuje některé současné cíle EU také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Kupka. Česko proto bude prosazovat úpravy některých z nich. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Česko bude zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU.

„Některé cíle Green Dealu se ukázaly jako nerealistické a budeme se je snažit upravit. Beze změn ohrožujeme budoucnost evropského automobilového průmyslu,“ sdělil Fiala. Česko proto oslovilo další členské státy, které by mohly mít stejné cíle. Podle Kupky jde například o Německo nebo Itálii, vzniknout by tak měla společná iniciativa podobně smýšlejících členských států.

Nahrávám video

Hlavním cílem iniciativy bude zejména dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU, protože rozvoj elektromobility je podle Fialy pomalejší, než se původně očekávalo. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se tak podle něj opatření mělo revidovat už v příštím roce. EU nyní počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. „To jsou hlavní důvody té aktivity, chceme, aby lidem v České republice i v celé Evropě zůstala dostupná auta,“ uvedl ministr Kupka.

Dalším z cílů bude také přehodnocení plánovaného snížení emisních limitů pro osobní automobily na rok 2025.

Stát bude na prosazování iniciativy spolupracovat i se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP). Kupka v pátek uvedl, že ve spolupráci se sdružením už oslovil ministry členských zemí s návrhem společného prohlášení, které chce následně poslat Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 19 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...