EK může prosadit cla na čínská elektroauta, Peking vyzval k odložení

Nahrávám video

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

„Návrh Evropské komise na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny dnes (v pátek) získal potřebnou podporu členských států EU,“ uvedla Komise. Dodala, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů.

Peking v pátek podle státních médií Evropskou unii vyzval, aby zavedení dodatečných cel odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Čínská obchodní komora EU kritizovala za prosazování protekcionistických opatření, uvedla agentura Reuters. Peking zároveň hrozí odvetou, mohl by zavést clo na vepřové maso, mléčné výrobky a koňak, což by se dotklo hlavně Španělska a Itálie.

Čína upozornila, že přijme veškerá opatření, aby ochránila zájmy tamních podniků. Rozhodnutí EU podle ministerstva omezí obchod Pekingu s Evropou, zbrzdí přechod starého kontinentu na udržitelnou energetiku a zpozdí pokrok v celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Světové postavení Číny ve výrobě elektromobilů je výsledkem hospodářské soutěže a inovací, nikoli státních dotací, jak uvádí EK, dodalo čínské ministerstvo.

„Jednání mezi Bruselem a Pekingem budou pokračovat a je možné, že neskončí ani po uvalení samotných cel,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Mluví se o tom, že by Peking mohl nabídnout Bruselu takzvaný cenový závazek. To znamená, že na území Číny vyrobené elektromobily, které budou dovezené do EU, stanoví minimální ceny tak, aby byly férové pro evropskou konkurenci,“ dodal.

Nahrávám video

Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje. Dodatečná cla jsou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.

Proti clům hlasovalo Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česko se zdrželo, napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

„O clech rozhoduje Evropská komise, má v této oblasti silnou pravomoc a k tomu, aby svoje rozhodnutí dokázala prosadit, nepotřebuje získat většinu zemí pro návrh, stačí, když se většina zemí nepostaví proti,“ vysvětlil Obrovský. Informoval také, že aby bylo možné rozhodnutí zvrátit, muselo by se najít alespoň patnáct členských států, které navíc zastupují 65 procent obyvatel Unie.

Důležité je nevyvolat celní válku

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že to, co chce EU udělat, je ekonomická studená válka. Německý ministr financí Christian Lindner, španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo i italský ministr průmyslu Adolfo Urso byli ve vyjadřování opatrnější. Všichni však vyjádřili názor, že je třeba spolupracovat a dále jednat s Čínou, aby se předešlo obchodní válce, která by byla škodlivá pro všechny. Švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Čína a EU v souvislosti s tímto problémem dospěly ke společné dohodě.

Cla naopak přivítal mluvčí francouzského sdružení výrobců automobilů PFA. „Je dobře, že rozhodnutí o přijetí cel získalo podporu členských států. Jsme pro volný obchod, ale v rámci spravedlivých pravidel,“ sdělil.

Ministr Kupka k výsledku hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ uvedl. Ministr věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že se Evropa musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.

„Vyšší cla se teoreticky v cenách dovážených aut významně projevit nemusí, ale může to naopak mít sekundární dopad na součástky z Číny pro evropské výrobce, například baterie. My tedy vidíme větší riziko, že cla mohou něco způsobit. Nicméně chápeme, že Evropa chce vyrovnat podmínky pro své výrobce s těmi čínskými,“ domnívá se tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Německé automobilky cla nepodporují

Přední německé automobilky vyzvaly Brusel a Peking, aby se snažily vyjednat dohodu, která by hrozící cla odvrátila. Jejich výzva je zdůrazněním obav z toho, co by eskalující obchodní konflikt mohl znamenat pro podniky, uvedla agentura Reuters.

„Dnešní (páteční) hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je zapotřebí rychlé dohody mezi Evropskou komisí a Čínou, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu, ve kterém nikdo nezíská,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým znamením a zvyšuje šance na vyjednání dohody, dodal.

Německé automobilky by byly nejvíce vystavené případným odvetným protiopatřením, jelikož podle statistik měla Čína na jejich loňském prodeji téměř třetinový podíl. A přestože se většina vozidel prodávaných v Číně v zemi i vyrábí, mnoho luxusních modelů se stále dováží právě z Německa.

Svaz německého průmyslu BDI vyjádřil naději, že pokračující jednání EU s Čínou odvrátí „eskalaci obchodního konfliktu“. Ke konstruktivním jednáním o řešení sporu vyzval i německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V obchodní válce jsou jen poražení,“ prohlásila prezidentka VDA Hildegard Müllerová. Navrhovaná cla podle ní dále zvýší riziko vzájemného obchodního konfliktu a také výrazně zdraží auta pro spotřebitele. Domnívá se, že případné škody způsobené cly mohou být větší než jejich potenciální přínosy.

Automobilový koncern Volkswagen v pátek zopakoval, že dodatečná cla považuje za špatný přístup, který by konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nezlepšil. Upozornil, že čas na dosažení diplomatického řešení sporu stále je. Součástí koncernu je i Škoda Auto. Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz Komisi vyzval, aby zavedení cel odložila.

Česko bude usilovat o úpravu cílů EU

Za ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu považuje některé současné cíle EU také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Kupka. Česko proto bude prosazovat úpravy některých z nich. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Česko bude zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU.

„Některé cíle Green Dealu se ukázaly jako nerealistické a budeme se je snažit upravit. Beze změn ohrožujeme budoucnost evropského automobilového průmyslu,“ sdělil Fiala. Česko proto oslovilo další členské státy, které by mohly mít stejné cíle. Podle Kupky jde například o Německo nebo Itálii, vzniknout by tak měla společná iniciativa podobně smýšlejících členských států.

Nahrávám video

Hlavním cílem iniciativy bude zejména dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU, protože rozvoj elektromobility je podle Fialy pomalejší, než se původně očekávalo. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se tak podle něj opatření mělo revidovat už v příštím roce. EU nyní počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. „To jsou hlavní důvody té aktivity, chceme, aby lidem v České republice i v celé Evropě zůstala dostupná auta,“ uvedl ministr Kupka.

Dalším z cílů bude také přehodnocení plánovaného snížení emisních limitů pro osobní automobily na rok 2025.

Stát bude na prosazování iniciativy spolupracovat i se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP). Kupka v pátek uvedl, že ve spolupráci se sdružením už oslovil ministry členských zemí s návrhem společného prohlášení, které chce následně poslat Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 8 mminutami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.