EK může prosadit cla na čínská elektroauta, Peking vyzval k odložení

Nahrávám video

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

„Návrh Evropské komise na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny dnes (v pátek) získal potřebnou podporu členských států EU,“ uvedla Komise. Dodala, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů.

Peking v pátek podle státních médií Evropskou unii vyzval, aby zavedení dodatečných cel odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Čínská obchodní komora EU kritizovala za prosazování protekcionistických opatření, uvedla agentura Reuters. Peking zároveň hrozí odvetou, mohl by zavést clo na vepřové maso, mléčné výrobky a koňak, což by se dotklo hlavně Španělska a Itálie.

Čína upozornila, že přijme veškerá opatření, aby ochránila zájmy tamních podniků. Rozhodnutí EU podle ministerstva omezí obchod Pekingu s Evropou, zbrzdí přechod starého kontinentu na udržitelnou energetiku a zpozdí pokrok v celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Světové postavení Číny ve výrobě elektromobilů je výsledkem hospodářské soutěže a inovací, nikoli státních dotací, jak uvádí EK, dodalo čínské ministerstvo.

„Jednání mezi Bruselem a Pekingem budou pokračovat a je možné, že neskončí ani po uvalení samotných cel,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Mluví se o tom, že by Peking mohl nabídnout Bruselu takzvaný cenový závazek. To znamená, že na území Číny vyrobené elektromobily, které budou dovezené do EU, stanoví minimální ceny tak, aby byly férové pro evropskou konkurenci,“ dodal.

Nahrávám video

Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje. Dodatečná cla jsou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.

Proti clům hlasovalo Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česko se zdrželo, napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

„O clech rozhoduje Evropská komise, má v této oblasti silnou pravomoc a k tomu, aby svoje rozhodnutí dokázala prosadit, nepotřebuje získat většinu zemí pro návrh, stačí, když se většina zemí nepostaví proti,“ vysvětlil Obrovský. Informoval také, že aby bylo možné rozhodnutí zvrátit, muselo by se najít alespoň patnáct členských států, které navíc zastupují 65 procent obyvatel Unie.

Důležité je nevyvolat celní válku

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že to, co chce EU udělat, je ekonomická studená válka. Německý ministr financí Christian Lindner, španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo i italský ministr průmyslu Adolfo Urso byli ve vyjadřování opatrnější. Všichni však vyjádřili názor, že je třeba spolupracovat a dále jednat s Čínou, aby se předešlo obchodní válce, která by byla škodlivá pro všechny. Švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Čína a EU v souvislosti s tímto problémem dospěly ke společné dohodě.

Cla naopak přivítal mluvčí francouzského sdružení výrobců automobilů PFA. „Je dobře, že rozhodnutí o přijetí cel získalo podporu členských států. Jsme pro volný obchod, ale v rámci spravedlivých pravidel,“ sdělil.

Ministr Kupka k výsledku hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ uvedl. Ministr věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že se Evropa musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.

„Vyšší cla se teoreticky v cenách dovážených aut významně projevit nemusí, ale může to naopak mít sekundární dopad na součástky z Číny pro evropské výrobce, například baterie. My tedy vidíme větší riziko, že cla mohou něco způsobit. Nicméně chápeme, že Evropa chce vyrovnat podmínky pro své výrobce s těmi čínskými,“ domnívá se tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Německé automobilky cla nepodporují

Přední německé automobilky vyzvaly Brusel a Peking, aby se snažily vyjednat dohodu, která by hrozící cla odvrátila. Jejich výzva je zdůrazněním obav z toho, co by eskalující obchodní konflikt mohl znamenat pro podniky, uvedla agentura Reuters.

„Dnešní (páteční) hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je zapotřebí rychlé dohody mezi Evropskou komisí a Čínou, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu, ve kterém nikdo nezíská,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým znamením a zvyšuje šance na vyjednání dohody, dodal.

Německé automobilky by byly nejvíce vystavené případným odvetným protiopatřením, jelikož podle statistik měla Čína na jejich loňském prodeji téměř třetinový podíl. A přestože se většina vozidel prodávaných v Číně v zemi i vyrábí, mnoho luxusních modelů se stále dováží právě z Německa.

Svaz německého průmyslu BDI vyjádřil naději, že pokračující jednání EU s Čínou odvrátí „eskalaci obchodního konfliktu“. Ke konstruktivním jednáním o řešení sporu vyzval i německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V obchodní válce jsou jen poražení,“ prohlásila prezidentka VDA Hildegard Müllerová. Navrhovaná cla podle ní dále zvýší riziko vzájemného obchodního konfliktu a také výrazně zdraží auta pro spotřebitele. Domnívá se, že případné škody způsobené cly mohou být větší než jejich potenciální přínosy.

Automobilový koncern Volkswagen v pátek zopakoval, že dodatečná cla považuje za špatný přístup, který by konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nezlepšil. Upozornil, že čas na dosažení diplomatického řešení sporu stále je. Součástí koncernu je i Škoda Auto. Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz Komisi vyzval, aby zavedení cel odložila.

Česko bude usilovat o úpravu cílů EU

Za ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu považuje některé současné cíle EU také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Kupka. Česko proto bude prosazovat úpravy některých z nich. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Česko bude zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU.

„Některé cíle Green Dealu se ukázaly jako nerealistické a budeme se je snažit upravit. Beze změn ohrožujeme budoucnost evropského automobilového průmyslu,“ sdělil Fiala. Česko proto oslovilo další členské státy, které by mohly mít stejné cíle. Podle Kupky jde například o Německo nebo Itálii, vzniknout by tak měla společná iniciativa podobně smýšlejících členských států.

Nahrávám video

Hlavním cílem iniciativy bude zejména dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU, protože rozvoj elektromobility je podle Fialy pomalejší, než se původně očekávalo. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se tak podle něj opatření mělo revidovat už v příštím roce. EU nyní počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. „To jsou hlavní důvody té aktivity, chceme, aby lidem v České republice i v celé Evropě zůstala dostupná auta,“ uvedl ministr Kupka.

Dalším z cílů bude také přehodnocení plánovaného snížení emisních limitů pro osobní automobily na rok 2025.

Stát bude na prosazování iniciativy spolupracovat i se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP). Kupka v pátek uvedl, že ve spolupráci se sdružením už oslovil ministry členských zemí s návrhem společného prohlášení, které chce následně poslat Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026
Načítání...