Český prezident Petr Pavel po summitu hlav států Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maďarské Ostřihomi souhlasil se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim v otázce rozšiřování Evropské unie. Maďarský prezident Tamás Sulyok zdůraznil společnou historii regionu, polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti transatlantické vazby.
Setkání Pavla, Pellegriniho, Nawrockého a Sulyoka se konalo v rámci maďarského předsednictví V4, které Budapešť převzala v červenci. Prezidenti spolu hovořili o evropské konkurenceschopnosti, inovacích či využívání umělé inteligence. Zhodnotili i fungování Mezinárodního visegrádského fondu a při pracovním obědě probrali mezinárodní a regionální témata.
Maďarský prezident Sulyok na úvod tiskové konference mluvil zejména o avizovaných tématech summitu, tedy o konkurenceschopnosti a umělé inteligenci. Ta podle něj přináší historický převrat a je nutné, aby její užívání bylo transparentní. Zmínil také, že prioritou regionu je bezpečnost a musíme hledět na všechny její aspekty. Zdůraznil, že střední Evropa není jen zeměpisný pojem, ale i kulturní a historický. Také připomněl, že V4 letos slaví 25 let existence.
Pellegrini a Pavel se shodli na záměru rozšířit EU
Slovenská hlava státu Pellegrini označil V4 za „hlas střízlivosti a rozvahy“ a cennou platformu, kde se mohou lídři zemí snažit navzájem pochopit i v oblastech, ve kterých se jejich pohledy liší. Podle něj není důvod pochybovat o důležitosti V4, naopak je žádoucí jí vrátit její sílu.
Za společnou prioritu považuje budování silné ekonomiky. Zmínil historicky silný průmysl středoevropských zemí a jeho případný úpadek označil za největší hrozbu. Zdůraznil i důležitost spolupráce s dalšími regiony a vyslovil se pro integraci států západního Balkánu do Evropské unie.
V tom se s ním shodl český prezident Pavel. Ten kromě toho ocenil činnost Mezinárodního visegrádského fondu za to, že pomáhá nejen členským zemím V4, ale i Ukrajině nebo zmíněným balkánským zemím. Považuje za důležité se věnovat budování dobrých sousedských vztahů a hledání společných témat, ale i vedení otevřené diskuse o věcech, na které nemají státy stejný názor.
Ve V4 vidí český prezident prostor pro spolupráci ve vzdělávání, vědě, výzkumu, dopravě či energetice, pomocí které lze ještě urychlit už tak dynamický rozvoj střední Evropy. Ocenil, že V4 vnímá současné problémy, z nichž je mnoho dobře popsaných v Draghiho zprávě, a zároveň přináší i řadu řešení. V souvislosti s umělou inteligencí zmínil její možné využití k modernizaci vzdělávacích systémů, které se podle něj zatím příliš nepřizpůsobily době.
Spory o názor na Ukrajinu
Polský prezident Nawrocki pojmenoval základní principy V4 jako kooperaci sousedních států, reakci na společné vnější hrozby a snahu o smíření rozporuplných zájmů. Poté hovořil o spolupráci v energetice. Uvedl, že společným zájmem zemí je další infrastrukturální propojení zejména s ohledem na elektřinu a plyn, což souvisí i s energetickou suverenitou zemí.
Doplnil, že Polsko skrze svou strategickou pozici u Baltského moře přebírá spoluzodpovědnost za dodávky plynu, o kterých prý již jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V souvislosti s tím zdůraznil důležitost transatlantické vazby, která je podle něj s to zajistit obranu před ruskou hrozbou. Uvedl, že se o tom snaží přesvědčit i své kolegy.
Země V4 dříve rozdělil názor na vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Bratislava i Budapešť dodávky zbraní Kyjevu kritizují. Spolupráci v rámci V4 chce posílit vznikající česká vláda ANO, SPD a Motoristů.
Nawrocki se měl v Maďarsku sejít i s tamním premiérem Viktorem Orbánem, neučiní tak ale kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Bezpečnostní expert Péter Tarjányi podle maďarského serveru Index.hu soudí, že další Orbánova cesta za Putinem vyvolala u Poláků „historický reflex“ kvůli ruským okupacím, válkám a hrozbám a také jde pro Poláky o morální problém.
