První boty mohli lidé nosit už před 150 tisíci lety, naznačuje analýza pravěkých stop

Lidští prapředkové mohli být mnohem zručnější výrazně dříve, než dosud věda předpokládala. Nová analýza starých stop totiž naznačuje, že už v dobách, kdy se druh Homo sapiens teprve evolučně zformoval, nosil zřejmě na nohou ochranu chodidel.

Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období asi před deseti tisíci lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150 tisíci lety, píše list Ha'arec a časopis Nature.

Tým jihoafrických antropologů se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75 až 150 tisíc let, které byly už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Vědce zaujaly tím, že u nich znatelně chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha.

Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. „Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal,“ řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. „Před sto tisíci lety mohlo být poranění chodidla smrtelné,“ uvedl.

Nalezené stopy nicméně nejsou dokonale průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé – naši předci si například mohli nohy chránit jenom za specifických okolností. Povrch stop je také relativně malý a mělčí otisky prstů mohou rychleji erodovat.

Odborníci se ale domnívají, že stopy na všech třech lokalitách – přímořských Kleinkrantz, Goukamma a Woody Cape – naznačují, že lidé, možná děti nebo malí dospělí, měli na nohou připevněné sandály s tvrdou podrážkou. Obuv na noze mohly přidržovat řemínky, jak naznačují stopy z Kleinkrantzu.

Člověk obutý

Nalezené otisky patrně pocházely od Homo sapiens, uvedli odborníci. „Nemůžeme plně vyloučit Homo naledi či Homo helmei, ale ti jsou mnohem méně pravděpodobní,“ řekl druhý vedoucí studie Charles Helm, rovněž z jihoafrické Univerzity Nelsona Mandely, a to s odkazem na dva vyhynulé předchůdce člověka moudrého, jediného žijícího druhu rodu Homo.

Otázka první obuvi přímo souvisí s otázkou, kdy se lidé začali poprvé oblékat. Ani na ni ale neexistuje jasná odpověď. Někteří vědci se logicky domnívají, že by se moderní lidé, méně ochlupení než jejich předci, nedostali daleko, kdyby africký kontinent opustili vstříc chladnější Evropě neošacení a neobutí. Obě tyto skupiny oblečení ale vznikly patrně společně, uvedl Helm. Scénář, ve kterém by první lidé pobíhali pouze v botách a ničem jiném, je tedy sice zábavný, ale nepravděpodobný, píše Ha'arec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.