Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
Dosavadní výzkumy datovaly první osídlení evropského kontinentu ve španělské Atapuerce před 1,2 až 1,1 milionu let. Aktuální výzkum ale potvrdil, že ukrajinské osídlení existovalo o 200 tisíc až 300 tisíc let předtím.
Osídlení v Korolevu, na dnešní Zakarpatské Ukrajině nedaleko hranic s Maďarskem a Rumunskem, je také zajímavé tím, že jde o nejsevernější výskyt druhu člověka vzpřímeného, nazývaného Homo erectus, který je na světě zatím známý, uvádí studie.
Z východu na západ
Publikované výsledky mění pohled na migrační trasy takzvaných prvních Evropanů. „Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený, jako první opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy. Radiometrické datování prvního osídlení v lokalitě Korolevo zaplňuje nejenom velkou prostorovou mezeru mezi Gruzií a Španělskem s doposud nejstaršími oblastmi, ale také potvrzuje hypotézu, že první vlna osídlení Evropy pronikla z východu na západ,“ shrnul závěry hlavní autor studie Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR.
Archeologická lokalita Korolevo je významná v celoevropském měřítku. „Víme, že vrstva naváté spraše a paleopůd zde dosahuje hloubky až čtrnáct metrů a obsahuje tisíce kamenných nástrojů. Korolevo bylo významným zdrojem suroviny pro jejich výrobu,“ sdělil ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalij Usyk, který se na vykopávkách v Korolevu podílel a nyní pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR.
„Na konkrétním zkoumaném místě je zastoupeno sedm časových úseků osídlení, ačkoliv na lokalitě je zaznamenáno nejméně devět různých paleolitických kultur: lidé zde žili od nejstaršího věku až do doby před třiceti tisíci lety,“ dodal Usyk.
Unikátní archeologické naleziště
Své hypotézy archeologové a antropologové dokázali potvrdit s pomocí znalostí a technologických možností jaderné fyziky a geofyzikálních věd. Vzorky kamenných valounů z naleziště Korolevo chemicky zpracovali a měřili vědci z Česka a Německa ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra. Poté novými datovacími výpočty vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR určili stáří vzorků.
Archeologické naleziště Korolevo je unikátní svým záznamem o vlnách osídlení za posledních 1,4 milionu let. „Taková lokalita by si zasloužila zapsání do seznamu světového dědictví a chtěli bychom zahájit jednání a práci na potřebné dokumentaci včetně plánu na její ochranu. Nachází se totiž v areálu lomu s aktivní těžbou andezitu,“ uvedl Garba.
Archeologická lokalita Korolevo se nachází asi 150 kilometrů vzdušnou čarou od Košic. V letech 1920 až 1938 byla součástí bývalého Československa a místo neslo název Královo nad Tisou. První objevy osídlení ze starší doby kamenné na zakarpatské Ukrajině udělal československý archeolog Jozef Skutil.
Současný výzkum se uskutečnil na základě smlouvy mezi Ústavem jaderné fyziky AV ČR a Archeologickým ústavem Národní akademie věd Ukrajiny podepsané v roce 2021. Projekt podpořily Evropská komise, ministerstvo školství, Grantová agentura ČR a Grantová agentura Univerzity Karlovy.
