Antropologie strana 2 z 2

Vědci z Washingtonské státní univerzity zjistili, že při domestikaci psa zřejmě hrály zásadní roli ženy. „Zjistili jsme, že vztahy psů se ženami mohly mít větší dopad na vztah mezi psem a člověkem než vztahy psů s muži,“ uvedl antropolog Jaime Chambers, autor článku publikovaného v časopise Journal of Ethnobiology.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na odborné konferenci Pohyb na předpis to přednesl Petr Sedlak z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Objev, který může pozměnit pohled na ranou českou historii, učinili vědci pod Pražským hradem. Při výzkumu hrobů pod bývalou svatovítskou rotundou vyloučili, že by v jednom z nich ležel nejstarší historicky doložený Přemyslovec, tedy kníže Bořivoj. Při zkoumání kosterních pozůstatků ze sousedního hrobu se totiž ukázalo, že v něm leží žena. Objevu se v pořadu  Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Pro antropology byli neandrtálci ještě donedávna těžkopádní a nepříliš inteligentní pralidé, kteří museli ustoupit modernějšímu druhu homo sapiens sapiens. Poslední archeologické objevy ovšem takový pohled zpochybňují. Naznačují třeba to, že neandrtálci velmi zručně používali oštěpy, a mohli díky tomu lovit i bojovat na dálku.

Antropologové zkoumají v Přibicích na Brněnsku rozsáhlé pohřebiště habánů. Příslušníci této reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví (někdy nazývanému anabaptismus) v oblasti žili asi šedesát let na přelomu 16. a 17. století. Pro výzkumníky z Masarykovy univerzity je tento objev unikátní. Chtějí zkoumat kulturu, která se do oblasti vmísila především z Rakouska a Švýcarska.

Archeologové z Australské národní univerzity přepisují známý mýtus o tom, že naši předkové měli kratší životy než dnešní lidé. V řadě knih se opakuje, že lidé se ve středověku dožívali jen čtyřicítky, mělo to platit vlastně až do vynálezu moderní medicíny.