Antropologie strana 2 z 2

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.

Návštěvníci Pavilonu Anthropos v Brně pohlédnou do tváří žen, které žily před více než šesti tisíci lety. Jejich kostry se našly v šachtách významného těžebního revíru v oblasti Krumlovského lesa na Znojemsku. Při rekonstrukci tváří spolupracovali archeologové a antropologové z Moravského zemského muzea s genetiky nebo experty na chrup. V pátek výsledek prezentovali veřejnosti.

Prehistorické skalní malby jsou mimořádně působivé. Vznikaly sice před desítkami tisíc let, ale ukazují značné znalosti i schopnosti svých tvůrců. Některé z těch nejdokonalejších jsou ponořeny do černočerné hlubiny jeskyní, k některým se sotva lze dostat, natož pak ocenit jejich uměleckou hodnotu. Odpověď na to, proč vznikly právě tam, hledali Jafit Kedarová a Ran Barkai z telavivské univerzity, informoval izraelský deník Haarec.

Vědci z Washingtonské státní univerzity zjistili, že při domestikaci psa zřejmě hrály zásadní roli ženy. „Zjistili jsme, že vztahy psů se ženami mohly mít větší dopad na vztah mezi psem a člověkem než vztahy psů s muži,“ uvedl antropolog Jaime Chambers, autor článku publikovaného v časopise Journal of Ethnobiology.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na odborné konferenci Pohyb na předpis to přednesl Petr Sedlak z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Objev, který může pozměnit pohled na ranou českou historii, učinili vědci pod Pražským hradem. Při výzkumu hrobů pod bývalou svatovítskou rotundou vyloučili, že by v jednom z nich ležel nejstarší historicky doložený Přemyslovec, tedy kníže Bořivoj. Při zkoumání kosterních pozůstatků ze sousedního hrobu se totiž ukázalo, že v něm leží žena. Objevu se v pořadu  Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Pro antropology byli neandrtálci ještě donedávna těžkopádní a nepříliš inteligentní pralidé, kteří museli ustoupit modernějšímu druhu homo sapiens sapiens. Poslední archeologické objevy ovšem takový pohled zpochybňují. Naznačují třeba to, že neandrtálci velmi zručně používali oštěpy, a mohli díky tomu lovit i bojovat na dálku.

Antropologové zkoumají v Přibicích na Brněnsku rozsáhlé pohřebiště habánů. Příslušníci této reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví (někdy nazývanému anabaptismus) v oblasti žili asi šedesát let na přelomu 16. a 17. století. Pro výzkumníky z Masarykovy univerzity je tento objev unikátní. Chtějí zkoumat kulturu, která se do oblasti vmísila především z Rakouska a Švýcarska.

Archeologové z Australské národní univerzity přepisují známý mýtus o tom, že naši předkové měli kratší životy než dnešní lidé. V řadě knih se opakuje, že lidé se ve středověku dožívali jen čtyřicítky, mělo to platit vlastně až do vynálezu moderní medicíny.