Antropologové zkoumají v Přibicích na Brněnsku rozsáhlé pohřebiště habánů. Příslušníci této reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví (někdy nazývanému anabaptismus) v oblasti žili asi šedesát let na přelomu 16. a 17. století. Pro výzkumníky z Masarykovy univerzity je tento objev unikátní. Chtějí zkoumat kulturu, která se do oblasti vmísila především z Rakouska a Švýcarska.
Antropologové se štětci, smetáčky a špachtlemi postupují pomalu a opatrně. „Kladli hroby pokud možno nahusto a to z toho důvodu, že odváděli daň z plochy pohřebiště, takže čím větší plocha pohřebiště, tím víc peněz museli platit,“ vysvětluje habánské pohřební praktiky antropolog z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) Tomáš Mořkovský.
Kosterní ostatky leží nejen hustě vedle sebe, ale také v několika vrstvách nad sebou. Ani sami antropologové ještě přesně nevědí v kolika. „Po tomto odkryvu už je jasné, že tady těch jedinců bude odhadem dvě stě až tři sta,“ říká Mořkovský.
Podobně rozsáhlé pohřebiště habánů je podle antropologů v Česku ojedinělým nálezem. Leží na místě, kde se léta intenzivně hospodařilo. Některé hroby jsou proto porušeny orbou. „Běhali jsme tady jako kluci. Naši předci tady obdělávali kolik generací a nevěděli, po čem tady běhají,“ říká obyvatel Přibic Josef Duda.
Přibice vděčí za objev stavbě sloupu už před čtyřiceti lety. Když pro něj dělníci kopali díru, našli první kosti. Na výzkum však nebyly čas, peníze ani energie. Ty se našly až teď. Po dokumentaci a vykopání skončí kostry v univerzitní laboratoři, kde budou studenti dál bádat, jak habáni vypadali, jaký měli zdravotní stav a jak vlastně žili.
