Vědci objevili nový druh RNA viru, hostiteli jsou krysy

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV, a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří v Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí.

U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů – například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 tisíc lidí a 5 tisíc jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. „Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.

O milionu virů nevíme nic

Tým teď bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, nebo jestli je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. Akademie věd uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...