Vědci objevili nový druh RNA viru, hostiteli jsou krysy

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV, a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří v Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí.

U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů – například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 tisíc lidí a 5 tisíc jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. „Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.

O milionu virů nevíme nic

Tým teď bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, nebo jestli je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. Akademie věd uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 9 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 11 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 13 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 15 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled