Vědci objevili nový druh RNA viru, hostiteli jsou krysy

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV, a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří v Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí.

U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů – například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 tisíc lidí a 5 tisíc jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. „Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.

O milionu virů nevíme nic

Tým teď bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, nebo jestli je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. Akademie věd uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 17 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...