Vědci objevili nový druh RNA viru, hostiteli jsou krysy

Tým, jehož součástí byla i vědkyně z Akademie věd ČR, objevil v Etiopii nový typ viru u krys. Jedná se o takzvaný mammarenavirus, savčí vir z rodiny arenavirů. Vědci budou zkoumat, zda je jednovlákenný RNA virus Dhati Welel, pojmenovaný podle lokality výskytu, jen u jedné linie krys, nebo umí přeskočit i na jiné hostitele.

Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV, a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří v Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí.

U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů – například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 tisíc lidí a 5 tisíc jich nemoc nepřežije.

Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. „Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.

O milionu virů nevíme nic

Tým teď bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, nebo jestli je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.

Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. Akademie věd uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.

Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...