Biologie strana 4 z 5

Američtí vědci vytvořili první biologické stroje. Využili pro jejich vývoj buňky z žáby drápatky vodní – z nich postavili miniaturní roboty, kteří jsou schopní samostatného pohybu. Vzniklo rovnou několik variant, nejúspěšnější byla dvounohá verze s končetinami na hrudi.

Mezinárodní vědecký tým objevil nový druh nártouna, drobné poloopice s výraznýma očima. Tvor žije na Togianských ostrovech v Indonésii. Nártouni jsou noční tvorové, které je složité vypátrat – to je hlavním důvodem, proč trvalo objevení neznámého druhu tak dlouho.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

Dvojice španělských vědců zjistila, že embrya racků reagují na varování rodičů už v době, kdy jsou ještě ve vejci. Popsali to v odborném žurnálu Nature Ecology and Evolution.

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.

Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování, uvedla Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazivních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi i mezi jednotlivci.

Lékaře zaskočil případ dvojčat, která se vymykají učebnicím biologie. Nedají se totiž zařadit do žádné ze dvou klasických kategorií – jednovaječná, nebo dvojvaječná – ale jsou něčím mezi. Narodila se z jednoho vajíčka, které oplodnily dvě spermie.

Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.

Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 se dotkla povrchu Měsíce v 10:26 tamního času.

Parazitolog Julius Lukeš letos jako jediný Čech získal ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS). Asociace zvolila Lukeše jedním ze svých elitních členů (Fellows) v rámci biologické sekce za dlouhodobý přínos evolučním studiím v protistologii a molekulární parazitologii se zaměřením na bičivky a výtrusovce.

Moravským vědcům vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications článek, ve které vysvětlují, jak je možné, že se některé rostliny stanou invazivními, a jiné ne.

Lidské embryonální kmenové buňky jsou unikátní v tom, že se mohou vyvinout v jakýkoli buněčný typ přítomný v dospělém lidském těle. Díky tomu jsou potenciálně dobře využitelné pro léčebné účely u řady nemocí, například cukrovky, slepoty nebo Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná vyvinuli se švédskými kolegy metodu, která umožňuje změřit rekordních 101 rostlinných hormonů a jim příbuzných látek v malém vzorku kořene, stonku či jiného orgánu. Nový postup urychlí analýzy hormonů. Článek o nové metodě publikoval vědecký časopis Plant Physiology.

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského. Mláděti jsou tři týdny a je šance, že přežije.

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Americké Národní centrum pro výzkum přírody zveřejnilo na konci ledna zprávu, že prase divoké se po USA šíří neočekávanou rychlostí. Vědci také vytvořili počítačový model, který dokáže velmi přesně předvídat, kdy a kam prasata v budoucnu proniknou. Autoři studie předvídají, že do 30-50 let budou tato prasata žít na celém území Spojených států.

Nástroje, které pomáhají vědcům mapovat pohyby a počty zvířat, mohou způsobit pro zvířata pohromu. Případů, kdy se někdo dostal k satelitním údajům o zvířatech, rychle přibývá.

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

V české přírodě zbývá posledních 130 párů sýčka obecného. Za uplynulých 45 let jejich počet klesl o 92 %. Vědci a ochránci přírody se teď snaží prosadit vypsání záchranného programu, který by mohl těmto drobným sovám pomoci. Zjišťují proto mimo jiné, nakolik jsou zbylé populace sov ještě geneticky rozmanité. Pomohla jim v tom i nedávno zřízená Národní genetická banka živočichů.