Biologie strana 4 z 5

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi i mezi jednotlivci.

Lékaře zaskočil případ dvojčat, která se vymykají učebnicím biologie. Nedají se totiž zařadit do žádné ze dvou klasických kategorií – jednovaječná, nebo dvojvaječná – ale jsou něčím mezi. Narodila se z jednoho vajíčka, které oplodnily dvě spermie.

Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.

Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že sonda Čchang-e 4 se dotkla povrchu Měsíce v 10:26 tamního času.

Parazitolog Julius Lukeš letos jako jediný Čech získal ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS). Asociace zvolila Lukeše jedním ze svých elitních členů (Fellows) v rámci biologické sekce za dlouhodobý přínos evolučním studiím v protistologii a molekulární parazitologii se zaměřením na bičivky a výtrusovce.

Moravským vědcům vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications článek, ve které vysvětlují, jak je možné, že se některé rostliny stanou invazivními, a jiné ne.

Lidské embryonální kmenové buňky jsou unikátní v tom, že se mohou vyvinout v jakýkoli buněčný typ přítomný v dospělém lidském těle. Díky tomu jsou potenciálně dobře využitelné pro léčebné účely u řady nemocí, například cukrovky, slepoty nebo Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná vyvinuli se švédskými kolegy metodu, která umožňuje změřit rekordních 101 rostlinných hormonů a jim příbuzných látek v malém vzorku kořene, stonku či jiného orgánu. Nový postup urychlí analýzy hormonů. Článek o nové metodě publikoval vědecký časopis Plant Physiology.

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského. Mláděti jsou tři týdny a je šance, že přežije.

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Americké Národní centrum pro výzkum přírody zveřejnilo na konci ledna zprávu, že prase divoké se po USA šíří neočekávanou rychlostí. Vědci také vytvořili počítačový model, který dokáže velmi přesně předvídat, kdy a kam prasata v budoucnu proniknou. Autoři studie předvídají, že do 30-50 let budou tato prasata žít na celém území Spojených států.

Nástroje, které pomáhají vědcům mapovat pohyby a počty zvířat, mohou způsobit pro zvířata pohromu. Případů, kdy se někdo dostal k satelitním údajům o zvířatech, rychle přibývá.

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

V české přírodě zbývá posledních 130 párů sýčka obecného. Za uplynulých 45 let jejich počet klesl o 92 %. Vědci a ochránci přírody se teď snaží prosadit vypsání záchranného programu, který by mohl těmto drobným sovám pomoci. Zjišťují proto mimo jiné, nakolik jsou zbylé populace sov ještě geneticky rozmanité. Pomohla jim v tom i nedávno zřízená Národní genetická banka živočichů.

Ze sedmi nových druhů tzv. nočních žab, které měří od 1,3 do 3,5 centimetru, patří čtyři nové druhy mezi nejmenší na světě. Počet známých „nočních žab“ vzrostl na 35, zveřejnili vědci na on-line serveru PeerJ.

Masožravost u rostlin vznikla pravděpodobně jako obranný mechanismus.

Olihně a jejich příbuzní z třídy hlavonožců představují pro vědce neustálou výzvu. V řadě ohledů jsou zcela výjimečné – ať už v inteligenci, tak v přizpůsobivosti i fyzických schopnostech.

V severní části Madagaskaru pořád ještě existují pralesy, které nejsou dobře prozkoumané. Díky tomu se podařilo v této oblasti objevit nový druh lemura.

Nejčastější typ ptačích hnízd se zrodil v Austrálii, potvrdili vědci z Macquarie University v Sydney. Právě hnízda měla být podle nově vydané práce tím, co zajistilo ptákům takový evoluční úspěch.

Výzkum ptáků vyvrací až doposud populární hypotézu o vyšší kvalitě spermií u atraktivních samců.

I v 21. století se dá najít zatím neznámý živočišný druh – dokonce tak velký, jako je říční delfín.

Toto chování se značně liší druh od druhu, zjistili vědci v rámci unikátní studie, kterou publikoval v aktuálním čísle časopis Nature.

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jedním z míst, kde se v poslední době daří nacházet neznámé zvířecí druhy, jsou hluboké neprozkoumané jeskyně. V jedné takové objevili američtí biologové velmi podivného tvora, který je zcela specializovaný na život ve světě beze světla.