TÉMA

Biologie strana 3 z 5

Vědci naučili bakterie, aby v laboratoři produkovaly vlákno pevnější než to pavoučí

Pavoučí vlákno je považováno za nejpevnější a nejodolnější materiál na Zemi. Velmi dlouho se nedařilo vytvořit pomocí technologie nic lepšího, teď ale američtí vědci naučili bakterie, aby vyrobily vlákna ještě pevnější. O přelomu informovali v odborném časopise ACS Nano.
22. 7. 2021|

Asijský parazit umí donutit kudlanku, aby se utopila. Vědci přiblížili, jak to dělá

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.
8. 7. 2021|

Amerického potápěče pozřela velryba, po chvíli ho ale zase vyplivla

Profesionálního lovce humrů Michaela Packarda z Massachusetts v pátek na chvíli pozřel keporkak. Muž v něm pobyl i s dýchacím přístrojem na zádech asi 30 vteřin, než ho kytovec vyplivl. Šestapadesátiletý Packard byl přesvědčený, že nadešla jeho poslední chvíle, a loučil se v duchu s rodinou. Po propuštění z nemocnice to řekl v rozhovoru s televizní stanicí WBZ.
12. 6. 2021|

Domorodí obyvatelé v Amazonii po tisíce let nevyhubili ani jediný druh rostlin

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.
11. 6. 2021|

Čeští studenti mají obrovský potenciál, málo ale vyjíždějí do zahraničí, míní molekulární biolog Jiřičný

Úroveň vysokých škol v Česku je velice dobrá, domnívá se Josef Jiřičný. Zdejší studenti by ale měli mít možnost pracovat v kvalitních laboratořích. V té souvislosti zdůraznil také důležitost vyjíždění za hranice. Molekulární biolog, který mimo jiné našel proteiny zabraňující nástupu rakoviny, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
26. 4. 2021|

Vědci vytvořili lidsko-opičí embrya. Chimérické organismy dokázaly přežít dvacet dní

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.
16. 4. 2021|

Na Sibiři sněží z nebe mikroplasty. Vědci problém teprve začínají zkoumat

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.
30. 3. 2021|

„Všichni jsme ateisté ohledně většiny bohů, někteří jdeme o jednoho dál.“ Biolog Richard Dawkins slaví osmdesátiny

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.
26. 3. 2021|

Důležité věci přicházejí zdola. Kněz a biolog Vácha ocenil obětavost mediků a skautů

Pandemie nového koronaviru nepřinesla jen zátěž, ale také radost ze solidarity a poznání, že důležité věci přicházejí zdola. V Událostech, komentářích to řekl kněz, biolog a přednosta Ústavu etiky Marek Orko Vácha. Hájil také počáteční spory lékařů a vědců o vážnost situace s tím, že právě vzájemná kritika a kontrola je při hledání pravdivého výkladu zásadní.
23. 12. 2020|

Vědci v Brně zkoumají vliv hormonů na architekturu rostliny. Na hrachu, stejně jako Mendel

Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.
10. 11. 2020|

Ještě bizarnější, než se zdálo: ptakopyskové v noci zeleně světélkují

Laicky vypadá ptakopysk jako kříženec bobra a kachny. A teď je k tomu zapotřebí přidat ještě světlušku – nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu totiž zjistil, že tito australští savci umí světélkovat.
3. 11. 2020|

V Novém Mexiku padají z oblohy statisíce mrtvých ptáků. Může to souviset s kalifornskými požáry

Vědci v Novém Mexiku se snaží přijít na kloub otázce, proč v posledních týdnech v různých oblastech tohoto státu na jihozápadě USA uhynuly statisíce tažných ptáků.
17. 9. 2020|

Ochránci přírody zabránili vyhynutí asi 48 druhů zvířat. Studie dokazuje, že záchranné programy fungují

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.
17. 9. 2020|

Do vod u Hongkongu se vracejí delfíni, covid-19 totiž vyhnal lodě

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.
17. 9. 2020|

Vědci vylepšili fotosyntézu o čtvrtinu, tentokrát už reálně na polích

Britští vědci vylepšili účinnost fotosyntézy. Svůj výzkum navíc uplatnili i ve skutečných zemědělských podmínkách. Produktivita rostlin s jejich úpravou vzrostla o 27 procent, dalším pozitivním efektem je menší spotřeba vody.
11. 8. 2020|

Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.
8. 8. 2020|

Sčítání tesaříků alpských v tuzemské přírodě, vědci chtějí ohrožený druh zachránit

Tesařík alpský se dlouho vyvíjí, žije ale jen několik dní. To komplikuje práci vědcům z Biologického centra Akademie věd, kteří zjišťují, kolik těchto brouků žije v Česku a jak moc migrují mezi jednotlivými lokalitami. Data potřebují ke spuštění programu na záchranu kriticky ohroženého druhu.
8. 8. 2020|

Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.
4. 8. 2020|

Olomoučtí vědci vyvinuli přípravek, který zvyšuje výnosy zeleniny. Pomaleji stárnou a odolávají suchu

O pět až deset procent zvyšuje výnosy hydroponicky pěstované plodové zeleniny speciální přípravek, který vyvinuli vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci. Preparát je odvozený od rostlinných hormonů cytokininů a byl pojmenován VegetUP.
7. 4. 2020|

Výjimečný objev z brazilských tropů. Tým vědců s českou účastí popsal neznámou čeleď brouků

Dosud nepozorovanou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou tvarem téměř k nerozeznání od svých larev.
4. 4. 2020|

Proti řasám a sinicím. Čeští vědci našli způsob, jak pomoci ochránit zahradní památky

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.
11. 3. 2020|

Oblečení z umělých vláken se při praní „vyluhuje“. Mikroplasty pak míří do řek a moří

Mnoho lidí již bere třídění odpadu či nakupování bez plastů jako samozřejmost, ne každý si ale uvědomuje, že přírodní prostředí ovlivňuje také levné oblečení. Prudký rozmach umělých vláken znamená množství mikroodpadu, který běžné čističky odpadních vod nedokážou zachytit.
29. 2. 2020|

Čeští vědci objevili dosud neznámou část RNA. Alarmony chrání buňku v době hladu

Významný objev se podařil týmu vedenému Hanou Cahovou z Ústavu organické chemie a biochemie ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Při studiu střevní bakterie E. coli vědci objasnili funkci „alarmonů“, malých molekul, které se ve zvýšené míře vyskytují ve všech typech organismů ve chvílích, kdy jsou vystaveny zátěži. Svůj objev tým publikoval v prestižním odborném časopise Nature Communications.
27. 2. 2020|
Doporučujeme

Poslední mamuti necítili vůni květin, které žrali. Mutace jim zničila geny

Asi před čtyřmi tisíci lety, čili v době, kdy už stály egyptské pyramidy, po Zemi stále ještě chodili mamuti. Ti poslední žili na izolovaném Wrangelově ostrově na Sibiři a vědci nyní popsali, jak se v době jejich úpadku změnily geny jednoho z nich – kvůli malé populaci a křížení mezi příbuznými došlo k oslabení plodnosti, nervových spojení i čichu.
10. 2. 2020Aktualizováno16. 2. 2020, 13:22|