Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Roku 2020 to byla velká sláva. Nezisková organizace Aussie Ark vypustila do australské přírody jedenáct ďáblů medvědovitých, které tam přepravila z Tasmánie, kde ještě žijí.  Od té doby tam vědci dopravili dalších jedenadvacet zvířat, roku 2021 se jim poprvé narodila mláďata. Letošní narození trojčat je podle ekologů dalším velmi dobrým znamením.

„Při rutinní kontrole zdravotního stavu ďáblů jsme zjistili, že Lisa má mladé,“ oznámil v tiskové zprávě ředitel Aussie Ark Tim Faulkner. „Je to vůbec první potvrzené mládě ďáblů v roce 2023 a další důkaz, že náš chovný program a program návratu tasmánských čertů opravdu funguje,“ dodal.

Sezona, kdy se mláďata rodí, ale letos teprve začíná. Vědci očekávají, že se s v rezervaci, kde čerti žijí, narodí pětačtyřicet mláďat. Populace by se tak pomalu mohla začít stávat stabilnější a za několik let by mohla přestat být zranitelnou.

Obnova celého ekosystému

Ďáblové medvědovití jsou největšími dnes žijícími masožravými vačnatci – od té doby, co člověk vyhubil vakovlky. V Austrálii je ale vytlačila silnější konkurence, větší invazivní druh, jímž se stal asi před třemi tisíci lety pes dingo, kterého tam přivezli lidé.

Přežili ale jinde, izolovaní na nedalekém ostrově Tasmánie. Jenže i tam se ocitli na hraně zániku, tentokrát ale nikoliv kvůli většímu konkurentovi, ale kvůli nemoci. Mezi ďábly se tam rozšířila rakovina; forma, která se přenáší mezi jednotlivými zvířaty. Jde o bujení, které zasahuje tváře zvířat a je vysoce smrtelné. Nemoc tak už zlikvidovala asi devadesát procent volně žijící populace tasmánských čertů.

Podle ekologů je tedy rozumné mít populací více, aby byla větší naděje na přežití. Současně věří, že pokud se do Austrálie vrátí tento predátor, mohl by omezit invazivní druhy, jako jsou lišky a zdivočelé kočky.  A protože se čerti často živí mršinami, mohou pomáhat chránit celý ekosystém.

„Je to úžasný příklad toho, jak návrat druhu do jeho původního domova může regenerovat celý ekosystém,“ doplnila Janice Chansonová z organizace Re:wild, která se na reintrodukci také podílí. Pokud se tato snaha podaří a návrat čertů se povede, chtějí ekologické organizace podobným způsobem do australské přírody vracet i další druhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...