Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Roku 2020 to byla velká sláva. Nezisková organizace Aussie Ark vypustila do australské přírody jedenáct ďáblů medvědovitých, které tam přepravila z Tasmánie, kde ještě žijí.  Od té doby tam vědci dopravili dalších jedenadvacet zvířat, roku 2021 se jim poprvé narodila mláďata. Letošní narození trojčat je podle ekologů dalším velmi dobrým znamením.

„Při rutinní kontrole zdravotního stavu ďáblů jsme zjistili, že Lisa má mladé,“ oznámil v tiskové zprávě ředitel Aussie Ark Tim Faulkner. „Je to vůbec první potvrzené mládě ďáblů v roce 2023 a další důkaz, že náš chovný program a program návratu tasmánských čertů opravdu funguje,“ dodal.

Sezona, kdy se mláďata rodí, ale letos teprve začíná. Vědci očekávají, že se s v rezervaci, kde čerti žijí, narodí pětačtyřicet mláďat. Populace by se tak pomalu mohla začít stávat stabilnější a za několik let by mohla přestat být zranitelnou.

Obnova celého ekosystému

Ďáblové medvědovití jsou největšími dnes žijícími masožravými vačnatci – od té doby, co člověk vyhubil vakovlky. V Austrálii je ale vytlačila silnější konkurence, větší invazivní druh, jímž se stal asi před třemi tisíci lety pes dingo, kterého tam přivezli lidé.

Přežili ale jinde, izolovaní na nedalekém ostrově Tasmánie. Jenže i tam se ocitli na hraně zániku, tentokrát ale nikoliv kvůli většímu konkurentovi, ale kvůli nemoci. Mezi ďábly se tam rozšířila rakovina; forma, která se přenáší mezi jednotlivými zvířaty. Jde o bujení, které zasahuje tváře zvířat a je vysoce smrtelné. Nemoc tak už zlikvidovala asi devadesát procent volně žijící populace tasmánských čertů.

Podle ekologů je tedy rozumné mít populací více, aby byla větší naděje na přežití. Současně věří, že pokud se do Austrálie vrátí tento predátor, mohl by omezit invazivní druhy, jako jsou lišky a zdivočelé kočky.  A protože se čerti často živí mršinami, mohou pomáhat chránit celý ekosystém.

„Je to úžasný příklad toho, jak návrat druhu do jeho původního domova může regenerovat celý ekosystém,“ doplnila Janice Chansonová z organizace Re:wild, která se na reintrodukci také podílí. Pokud se tato snaha podaří a návrat čertů se povede, chtějí ekologické organizace podobným způsobem do australské přírody vracet i další druhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 2 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 3 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 10 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 18 hhodinami
Načítání...