Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Roku 2020 to byla velká sláva. Nezisková organizace Aussie Ark vypustila do australské přírody jedenáct ďáblů medvědovitých, které tam přepravila z Tasmánie, kde ještě žijí.  Od té doby tam vědci dopravili dalších jedenadvacet zvířat, roku 2021 se jim poprvé narodila mláďata. Letošní narození trojčat je podle ekologů dalším velmi dobrým znamením.

„Při rutinní kontrole zdravotního stavu ďáblů jsme zjistili, že Lisa má mladé,“ oznámil v tiskové zprávě ředitel Aussie Ark Tim Faulkner. „Je to vůbec první potvrzené mládě ďáblů v roce 2023 a další důkaz, že náš chovný program a program návratu tasmánských čertů opravdu funguje,“ dodal.

Sezona, kdy se mláďata rodí, ale letos teprve začíná. Vědci očekávají, že se s v rezervaci, kde čerti žijí, narodí pětačtyřicet mláďat. Populace by se tak pomalu mohla začít stávat stabilnější a za několik let by mohla přestat být zranitelnou.

Obnova celého ekosystému

Ďáblové medvědovití jsou největšími dnes žijícími masožravými vačnatci – od té doby, co člověk vyhubil vakovlky. V Austrálii je ale vytlačila silnější konkurence, větší invazivní druh, jímž se stal asi před třemi tisíci lety pes dingo, kterého tam přivezli lidé.

Přežili ale jinde, izolovaní na nedalekém ostrově Tasmánie. Jenže i tam se ocitli na hraně zániku, tentokrát ale nikoliv kvůli většímu konkurentovi, ale kvůli nemoci. Mezi ďábly se tam rozšířila rakovina; forma, která se přenáší mezi jednotlivými zvířaty. Jde o bujení, které zasahuje tváře zvířat a je vysoce smrtelné. Nemoc tak už zlikvidovala asi devadesát procent volně žijící populace tasmánských čertů.

Podle ekologů je tedy rozumné mít populací více, aby byla větší naděje na přežití. Současně věří, že pokud se do Austrálie vrátí tento predátor, mohl by omezit invazivní druhy, jako jsou lišky a zdivočelé kočky.  A protože se čerti často živí mršinami, mohou pomáhat chránit celý ekosystém.

„Je to úžasný příklad toho, jak návrat druhu do jeho původního domova může regenerovat celý ekosystém,“ doplnila Janice Chansonová z organizace Re:wild, která se na reintrodukci také podílí. Pokud se tato snaha podaří a návrat čertů se povede, chtějí ekologické organizace podobným způsobem do australské přírody vracet i další druhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 14 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 15 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 15 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 18 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 19 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...