Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.

Roku 2020 to byla velká sláva. Nezisková organizace Aussie Ark vypustila do australské přírody jedenáct ďáblů medvědovitých, které tam přepravila z Tasmánie, kde ještě žijí.  Od té doby tam vědci dopravili dalších jedenadvacet zvířat, roku 2021 se jim poprvé narodila mláďata. Letošní narození trojčat je podle ekologů dalším velmi dobrým znamením.

„Při rutinní kontrole zdravotního stavu ďáblů jsme zjistili, že Lisa má mladé,“ oznámil v tiskové zprávě ředitel Aussie Ark Tim Faulkner. „Je to vůbec první potvrzené mládě ďáblů v roce 2023 a další důkaz, že náš chovný program a program návratu tasmánských čertů opravdu funguje,“ dodal.

Sezona, kdy se mláďata rodí, ale letos teprve začíná. Vědci očekávají, že se s v rezervaci, kde čerti žijí, narodí pětačtyřicet mláďat. Populace by se tak pomalu mohla začít stávat stabilnější a za několik let by mohla přestat být zranitelnou.

Obnova celého ekosystému

Ďáblové medvědovití jsou největšími dnes žijícími masožravými vačnatci – od té doby, co člověk vyhubil vakovlky. V Austrálii je ale vytlačila silnější konkurence, větší invazivní druh, jímž se stal asi před třemi tisíci lety pes dingo, kterého tam přivezli lidé.

Přežili ale jinde, izolovaní na nedalekém ostrově Tasmánie. Jenže i tam se ocitli na hraně zániku, tentokrát ale nikoliv kvůli většímu konkurentovi, ale kvůli nemoci. Mezi ďábly se tam rozšířila rakovina; forma, která se přenáší mezi jednotlivými zvířaty. Jde o bujení, které zasahuje tváře zvířat a je vysoce smrtelné. Nemoc tak už zlikvidovala asi devadesát procent volně žijící populace tasmánských čertů.

Podle ekologů je tedy rozumné mít populací více, aby byla větší naděje na přežití. Současně věří, že pokud se do Austrálie vrátí tento predátor, mohl by omezit invazivní druhy, jako jsou lišky a zdivočelé kočky.  A protože se čerti často živí mršinami, mohou pomáhat chránit celý ekosystém.

„Je to úžasný příklad toho, jak návrat druhu do jeho původního domova může regenerovat celý ekosystém,“ doplnila Janice Chansonová z organizace Re:wild, která se na reintrodukci také podílí. Pokud se tato snaha podaří a návrat čertů se povede, chtějí ekologické organizace podobným způsobem do australské přírody vracet i další druhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 3 hhodinami

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 5 hhodinami

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 7 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 9 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 12 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 13 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
včera v 14:33
Načítání...