Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.

Léto je čas bohaté pastvy a dorůstání paroží samců z rodiny jelenovitých. Na konci září už parohy nebudou pokryté jemnou sametovou vrstvou, stanou se zbraní soupeřů vyrážejících proti sobě se skloněnými hlavami a připravených zkřížit pomyslné meče.

Na internetu se stále objevují fotografie jelenů kráčejících s hlavou zaklesnutou do soupeřových parohů, utopených jelenů se zapleteným parožím, losů uhynulých, protože se nebyli schopni oddělit od protivníka.

Podobné záběry překvapují, ale zároveň vyvolávají otázky o takovém evolučním rozmaru. Mohutné paroží má být především ukázkou síly. Tak proč je zvířata používají jako zbraně, když to může mít tak vážné důsledky?

Rohy k boji užívají i turovití, přičemž je důležité říct, že parohy a rohy nejsou totéž, podotýká David Petersen, který napsal knihu o historii paroží a zvířatech, která je mají. Zatímco rohy jsou duté kosti obalené keratinem, parohy zvířata každým rokem shazují. Začnou jim pak znovu dorůstat z měkkých výčnělků, až se rozvětví a ztvrdnou.

Čím větší paroží, tím více mláďat

Původní role paroží je upozornit na sebe, vysvětluje Petersen. U zdravého a dobře živeného zvířete se vyvine rozvětvenější paroží, což mu dodává větší váhu v sezoně páření, kdy se samci snaží soustředit kolem sebe harém partnerek. Komu se v létě nevedlo dobře, nemůže se pochlubit ničím okázalým. „Velikost a stav paroží informuje ostatní samce a samice, v jakém životním stadiu se dotyčný nachází a jak to vypadá s jeho zdravím. Samci s největším parožím založí početnější potomstvo,“ doplňuje Peteresen.

Paroží vypadá jako nebezpečná zbraň, ale zřídkakdy je tak použito. Jelenovití sice začnou být v říji agresivnější, ale obecně se boji vyhýbají a vystačí si výhružnými pozicemi a výpady. Paroží jsou účinnější při odrážení úderů než při útoku.

Někdy ale vášně vzkypí tak, že dojde na boj. Někteří turovití jsou na těžké boje dobře vybaveni. Relativně malými rohy šermují, bijí a odrážejí. Paroží je ale členité a rozvětvené, takže je tu nebezpečí, že se do sebe zapříčí. V Americe se to stává zejména jelencům běloocasým, popisuje Alan Cain z texaského úřadu přírodních parků.

Oběti takových nehod bývají tří až pětiletí samci, kteří mají většinou dobře vyvinuté paroží. Případů zapletení není mnoho, ale zprávy o nich se stále objevují, což je dáno vysokým stavem zvířat. Nehody jsou ve velkých stádech pravděpodobnější a doklady o nich se snáze objevují.

„Jelenovití nejsou dobře vybavení k boji hlavou. Když se takto začnou bít, riziko, že se paroží zaplete, je značné. Většinou se jim podaří se oddělit, ale když ne, pak jedno nebo obě zvířata zemřou,“ uvádí Petersen.

Podle Caina je několik způsobů smrti a žádný není nic pěkného. Samci se zapleteným parožím musejí pokračovat v boji a ubijí se k smrti. Buď zemřou hlady nebo žízní, nebo vyčerpáním. Když se bijí u vody, mohou do ní oba spadnout a utopit se.

Evoluční nehoda

Zapletení samci jsou také snadnou kořistí, přičemž nemusí být mrtvá obě zvířata. „Můžete spatřit dva zablokované samce, z nichž jeden je mrtvý a druhý musí přihlížet, jak jeho soka žerou predátoři,“ říká Cain.

Ne vždy konflikt skončí smrtí, někdy je možné vidět jelena nesoucího dvojí paroží – své a soupeřovo, které mu zůstalo vpleteno do jeho. Bude je tak nosit, dokud neskončí období říje a své paroží neshodí.

Jednou Caina přivolali k jelencům vpleteným do sebe před obchodním centrem. S kolegy na ně vzali pilku a paroží rozřezali, načež se obě zvířata odpotácela pryč.

Petersen trvá na tom, že bez ohledu na to, jak často se píše o propleteném paroží na internetu, není těchto incidentů mnoho. Pokud se paroží používá tím správným způsobem, jako ukázka síly a zdraví, je to velmi účinný prostředek. Bojovat jím je hazard.

„Evoluce nepřeje ničemu, při čem by vymírali ti nejlepší jedinci k udržení druhu. Pokud jste takového incidentu svědky, pak jde o evoluční nehodu,“ řekl Petersen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...