Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.

Léto je čas bohaté pastvy a dorůstání paroží samců z rodiny jelenovitých. Na konci září už parohy nebudou pokryté jemnou sametovou vrstvou, stanou se zbraní soupeřů vyrážejících proti sobě se skloněnými hlavami a připravených zkřížit pomyslné meče.

Na internetu se stále objevují fotografie jelenů kráčejících s hlavou zaklesnutou do soupeřových parohů, utopených jelenů se zapleteným parožím, losů uhynulých, protože se nebyli schopni oddělit od protivníka.

Podobné záběry překvapují, ale zároveň vyvolávají otázky o takovém evolučním rozmaru. Mohutné paroží má být především ukázkou síly. Tak proč je zvířata používají jako zbraně, když to může mít tak vážné důsledky?

Rohy k boji užívají i turovití, přičemž je důležité říct, že parohy a rohy nejsou totéž, podotýká David Petersen, který napsal knihu o historii paroží a zvířatech, která je mají. Zatímco rohy jsou duté kosti obalené keratinem, parohy zvířata každým rokem shazují. Začnou jim pak znovu dorůstat z měkkých výčnělků, až se rozvětví a ztvrdnou.

Čím větší paroží, tím více mláďat

Původní role paroží je upozornit na sebe, vysvětluje Petersen. U zdravého a dobře živeného zvířete se vyvine rozvětvenější paroží, což mu dodává větší váhu v sezoně páření, kdy se samci snaží soustředit kolem sebe harém partnerek. Komu se v létě nevedlo dobře, nemůže se pochlubit ničím okázalým. „Velikost a stav paroží informuje ostatní samce a samice, v jakém životním stadiu se dotyčný nachází a jak to vypadá s jeho zdravím. Samci s největším parožím založí početnější potomstvo,“ doplňuje Peteresen.

Paroží vypadá jako nebezpečná zbraň, ale zřídkakdy je tak použito. Jelenovití sice začnou být v říji agresivnější, ale obecně se boji vyhýbají a vystačí si výhružnými pozicemi a výpady. Paroží jsou účinnější při odrážení úderů než při útoku.

Někdy ale vášně vzkypí tak, že dojde na boj. Někteří turovití jsou na těžké boje dobře vybaveni. Relativně malými rohy šermují, bijí a odrážejí. Paroží je ale členité a rozvětvené, takže je tu nebezpečí, že se do sebe zapříčí. V Americe se to stává zejména jelencům běloocasým, popisuje Alan Cain z texaského úřadu přírodních parků.

Oběti takových nehod bývají tří až pětiletí samci, kteří mají většinou dobře vyvinuté paroží. Případů zapletení není mnoho, ale zprávy o nich se stále objevují, což je dáno vysokým stavem zvířat. Nehody jsou ve velkých stádech pravděpodobnější a doklady o nich se snáze objevují.

„Jelenovití nejsou dobře vybavení k boji hlavou. Když se takto začnou bít, riziko, že se paroží zaplete, je značné. Většinou se jim podaří se oddělit, ale když ne, pak jedno nebo obě zvířata zemřou,“ uvádí Petersen.

Podle Caina je několik způsobů smrti a žádný není nic pěkného. Samci se zapleteným parožím musejí pokračovat v boji a ubijí se k smrti. Buď zemřou hlady nebo žízní, nebo vyčerpáním. Když se bijí u vody, mohou do ní oba spadnout a utopit se.

Evoluční nehoda

Zapletení samci jsou také snadnou kořistí, přičemž nemusí být mrtvá obě zvířata. „Můžete spatřit dva zablokované samce, z nichž jeden je mrtvý a druhý musí přihlížet, jak jeho soka žerou predátoři,“ říká Cain.

Ne vždy konflikt skončí smrtí, někdy je možné vidět jelena nesoucího dvojí paroží – své a soupeřovo, které mu zůstalo vpleteno do jeho. Bude je tak nosit, dokud neskončí období říje a své paroží neshodí.

Jednou Caina přivolali k jelencům vpleteným do sebe před obchodním centrem. S kolegy na ně vzali pilku a paroží rozřezali, načež se obě zvířata odpotácela pryč.

Petersen trvá na tom, že bez ohledu na to, jak často se píše o propleteném paroží na internetu, není těchto incidentů mnoho. Pokud se paroží používá tím správným způsobem, jako ukázka síly a zdraví, je to velmi účinný prostředek. Bojovat jím je hazard.

„Evoluce nepřeje ničemu, při čem by vymírali ti nejlepší jedinci k udržení druhu. Pokud jste takového incidentu svědky, pak jde o evoluční nehodu,“ řekl Petersen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 4 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...