Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.

Léto je čas bohaté pastvy a dorůstání paroží samců z rodiny jelenovitých. Na konci září už parohy nebudou pokryté jemnou sametovou vrstvou, stanou se zbraní soupeřů vyrážejících proti sobě se skloněnými hlavami a připravených zkřížit pomyslné meče.

Na internetu se stále objevují fotografie jelenů kráčejících s hlavou zaklesnutou do soupeřových parohů, utopených jelenů se zapleteným parožím, losů uhynulých, protože se nebyli schopni oddělit od protivníka.

Podobné záběry překvapují, ale zároveň vyvolávají otázky o takovém evolučním rozmaru. Mohutné paroží má být především ukázkou síly. Tak proč je zvířata používají jako zbraně, když to může mít tak vážné důsledky?

Rohy k boji užívají i turovití, přičemž je důležité říct, že parohy a rohy nejsou totéž, podotýká David Petersen, který napsal knihu o historii paroží a zvířatech, která je mají. Zatímco rohy jsou duté kosti obalené keratinem, parohy zvířata každým rokem shazují. Začnou jim pak znovu dorůstat z měkkých výčnělků, až se rozvětví a ztvrdnou.

Čím větší paroží, tím více mláďat

Původní role paroží je upozornit na sebe, vysvětluje Petersen. U zdravého a dobře živeného zvířete se vyvine rozvětvenější paroží, což mu dodává větší váhu v sezoně páření, kdy se samci snaží soustředit kolem sebe harém partnerek. Komu se v létě nevedlo dobře, nemůže se pochlubit ničím okázalým. „Velikost a stav paroží informuje ostatní samce a samice, v jakém životním stadiu se dotyčný nachází a jak to vypadá s jeho zdravím. Samci s největším parožím založí početnější potomstvo,“ doplňuje Peteresen.

Paroží vypadá jako nebezpečná zbraň, ale zřídkakdy je tak použito. Jelenovití sice začnou být v říji agresivnější, ale obecně se boji vyhýbají a vystačí si výhružnými pozicemi a výpady. Paroží jsou účinnější při odrážení úderů než při útoku.

Někdy ale vášně vzkypí tak, že dojde na boj. Někteří turovití jsou na těžké boje dobře vybaveni. Relativně malými rohy šermují, bijí a odrážejí. Paroží je ale členité a rozvětvené, takže je tu nebezpečí, že se do sebe zapříčí. V Americe se to stává zejména jelencům běloocasým, popisuje Alan Cain z texaského úřadu přírodních parků.

Oběti takových nehod bývají tří až pětiletí samci, kteří mají většinou dobře vyvinuté paroží. Případů zapletení není mnoho, ale zprávy o nich se stále objevují, což je dáno vysokým stavem zvířat. Nehody jsou ve velkých stádech pravděpodobnější a doklady o nich se snáze objevují.

„Jelenovití nejsou dobře vybavení k boji hlavou. Když se takto začnou bít, riziko, že se paroží zaplete, je značné. Většinou se jim podaří se oddělit, ale když ne, pak jedno nebo obě zvířata zemřou,“ uvádí Petersen.

Podle Caina je několik způsobů smrti a žádný není nic pěkného. Samci se zapleteným parožím musejí pokračovat v boji a ubijí se k smrti. Buď zemřou hlady nebo žízní, nebo vyčerpáním. Když se bijí u vody, mohou do ní oba spadnout a utopit se.

Evoluční nehoda

Zapletení samci jsou také snadnou kořistí, přičemž nemusí být mrtvá obě zvířata. „Můžete spatřit dva zablokované samce, z nichž jeden je mrtvý a druhý musí přihlížet, jak jeho soka žerou predátoři,“ říká Cain.

Ne vždy konflikt skončí smrtí, někdy je možné vidět jelena nesoucího dvojí paroží – své a soupeřovo, které mu zůstalo vpleteno do jeho. Bude je tak nosit, dokud neskončí období říje a své paroží neshodí.

Jednou Caina přivolali k jelencům vpleteným do sebe před obchodním centrem. S kolegy na ně vzali pilku a paroží rozřezali, načež se obě zvířata odpotácela pryč.

Petersen trvá na tom, že bez ohledu na to, jak často se píše o propleteném paroží na internetu, není těchto incidentů mnoho. Pokud se paroží používá tím správným způsobem, jako ukázka síly a zdraví, je to velmi účinný prostředek. Bojovat jím je hazard.

„Evoluce nepřeje ničemu, při čem by vymírali ti nejlepší jedinci k udržení druhu. Pokud jste takového incidentu svědky, pak jde o evoluční nehodu,“ řekl Petersen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 18 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 19 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...