Většina výzkumů zabývajících se dopadem klimatických změn na život se zaměřuje na to, jak extrémní počasí ovlivní společnost. Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.
Klimatická změna ukradne lidem po celém světě desítky hodin spánku, ukázala rozsáhlá studie
Podle nové studie se budou teploty na Zemi zvyšovat tak, že každého člověka na světě připraví na konci století průměrně o 50 až 58 hodin spánku ročně. Nejhorší dopady pocítí lidé v zemích s nižšími příjmy a také starší osoby a ženy.
„Naše výsledky naznačují, že spánek, tento základní regenerační proces, který je nedílnou součástí lidského zdraví a produktivity, mohou vyšší teploty poškozovat,“ uvedl autor studie Kelton Minor z Kodaňské univerzity. „Abychom mohli přijímat kvalitní politická rozhodnutí o klimatu, musíme lépe pochopit celé spektrum pravděpodobných budoucích dopadů na klima.“
Horké dny zvyšují počet úmrtí a hospitalizací, ale také zhoršují pracovní výkonnost. Věda ale zatím zcela nepochopila, jak se vlivem změn proměňuje fungování biologických i dalších mechanismů. Nedávné údaje ze Spojených států naznačují, že kvalita spánku se v obdobích horkého počasí snižuje, ale jak mohou teplotní výkyvy ovlivnit změny spánku u lidí žijících v různých klimatických podmínkách světa, zůstávalo stále nejasné.
Celému světu se zkracuje spánek
„V této studii přinášíme první důkaz v planetárním měřítku, že vyšší než průměrné teploty zhoršují lidský spánek,“ upozorňuje Minor. „Ukázali jsme, že k tomu dochází především tím, že se zpožďuje doba, kdy lidé usínají, a současně se zkracuje doba, kdy se během horkého počasí probouzejí.“
K provedení tohoto výzkumu použili vědci anonymizované údaje o spánku získané z chytrých hodinek nebo náramků, které umožňují sledovat údaje o organismu právě v době spánku. Tato data zahrnovala sedm milionů záznamů od více než 47 tisíc dospělých osob z 68 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
Studie ukázala, že za velmi teplých nocí, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, se spánek zkracuje v průměru o téměř čtvrt hodiny. S rostoucí teplotou se také zvyšuje pravděpodobnost, že odpočinek bude kratší než sedm hodin.
„Naše tělo je skvěle přizpůsobené k udržování stabilní teploty těla, závisí na tom totiž nás život. Každou noc náš organismus dělá něco pozoruhodného, většina z nás si to ale vůbec neuvědomuje. Odvádí teplo z našeho těla do okolí tím, že rozšiřuje cévy, čímž se zvyšuje průtok krve do rukou a nohou,“ vysvětluje Minor a dodává, že aby tělo mohlo předávat teplo do okolí, musí být teplejší než okolní prostředí.
Nejchudší oblasti jsou nejohroženější
Dřívější kontrolované studie ve spánkových laboratořích zjistily, že lidé i zvířata hůře spí, když je v místnosti příliš teplo nebo příliš chladno. Tento výzkum byl ale omezený tím, jak se lidé chovají v reálném světě: upravují teplotu prostředí, aby jim bylo příjemnější.
V současném výzkumu badatelé zjistili, že při běžném životním režimu se lidé zřejmě mnohem lépe přizpůsobují chladnějším venkovním teplotám než teplejším podmínkám. „Napříč ročními obdobími, demografickými skupinami a různými klimatickými podmínkami vyšší venkovní teploty trvale narušují spánek, přičemž míra ztráty spánku se postupně zvyšuje s rostoucí teplotou,“ říká Minor.
Jedním z důležitých zjištění bylo, že lidé v rozvojových zemích jsou těmito změnami zřejmě postiženi více. Je možné, že v tom může hrát roli větší rozšířenost klimatizace v bohatších zemích, ale příčin může být více.
Vědci také upozorňují, že protože je vliv oteplování na ztrátu spánku v celosvětovém měřítku nerovnoměrný, měl by nový výzkum brát v úvahu zejména zranitelnější skupiny obyvatel, hlavně ty, kteří žijí v nejteplejších – a současně historicky nejchudších – oblastech světa.
V budoucnosti by tento tým rád spolupracoval s globálními klimatology a experty na spánek, aby výsledky rozšířil na další skupiny lidí. Minor doufá, že by tak mohli lépe pochopit souvislosti, které zatím zůstávají skryté.