TÉMA

Biologie strana 2 z 5

Líza Dobrodružka porodila trojčata. Ekologové jsou nadšení z naděje pro ďábla

V Austrálii vyhynuli tasmánští čerti (správně ďábli medvědovití) asi před třemi tisíci lety. Roku 2020 tam přírodovědci zkusili tyto vačnatce vrátit a po třech letech mají dobrou zprávu: samice Adventurous Lisa neboli Líza Dobrodružka porodila v přírodě tři mláďata. Podle vědců to představuje nadějný symbol, že by se tato zvířata mohla na kontinentu znovu rozšířit.
19. 5. 2023|

Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.
5. 11. 2022|

Tancování máme v genech. Vědci zjistili, ve kterých

Pohyb v rytmu hudby je zdánlivě velmi snadný a pro většinu lidí zcela přirozený. Neuvědomují si ale, o jak náročnou činnost spojenou s dokonalou koordinací těla, mysli i mozku se jedná. Nový výzkum ukázal, jaké skupiny genů jsou do této aktivity zapojeny –⁠ vysvětluje tím i to, proč existují lidé, kteří nejsou schopni naučit se ani ty nejprostější taneční kroky.
22. 8. 2022|

Unikající nafta, kusy zbraní i trpící delfíni. Válka poznamenává Černé moře

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.
1. 8. 2022|
Doporučujeme

Vědci nalezli nejstarší fosilii predátora. Vypadal jako pochodeň s chapadly

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.
27. 7. 2022Aktualizováno30. 7. 2022, 15:01|

Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.
29. 6. 2022|

Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.
27. 6. 2022|

Nová mapa založená na CRISPRu spojuje každý lidský gen s jeho funkcí

Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.
15. 6. 2022|

Dlouhé žirafí krky vznikly v touze po samicích, ne jídle. Jsou účinnou zbraní

Dlouhý žirafí krk byl celá desetiletí jednou z největších záhad evoluce. Biologové přišli s celou řadou hypotéz, které se v různých aspektech značně lišily, ale vždy se shodovaly na tom, že příčinou protáhlého krku byla snaha dosáhnout na listí, které se nacházelo příliš vysoko na stromech. Jenže studie, která vyšla v červnu v odborném žurnálu Science, tuto ideu zpochybnila.
9. 6. 2022|

Klimatická změna ukradne lidem po celém světě desítky hodin spánku, ukázala rozsáhlá studie

Většina výzkumů zabývajících se dopadem klimatických změn na život se zaměřuje na to, jak extrémní počasí ovlivní společnost. Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.
23. 5. 2022|

Delfíni poznají kamarády podle chuti jejich moči. O čich je připravila evoluce

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.
23. 5. 2022|

Vědci popsali, která psí plemena se dožívají nejvyššího věku

Podle nové studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mají Jack Russell teriéři a jorkšírští teriéři nejvyšší průměrnou délku života ze všech psích plemen ve Velké Británii. Naopak plemena s nejkratší dobou života jsou francouzští buldočci a mopsi.
29. 4. 2022|

Samci pakřižáků prchají po kopulaci před samicí pomocí katapultáže. Vědci popsali promyšlený mechanismus

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.
27. 4. 2022|

Vědcům se povedlo omladit kožní buňky o 30 let. Věří, že je to cesta ke zpomalení stárnutí

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.
8. 4. 2022|

Lidé už téměř stokrát přenesli své nemoci na divoká zvířata. Většinu ale nevidíme, upozorňuje studie

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.
29. 3. 2022|

Napadené stromy volají na pomoc ptáky a dravý hmyz, ukázal výzkum v korunách

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.
8. 2. 2022|

Šimpanzi překvapili vědce. Otevřené rány ošetřují pomocí hmyzu

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.
8. 2. 2022|

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech. Výsledkem by mohly být rostliny na míru

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii vydal časopis Nature Plants.
6. 1. 2022|

Zemřel harvardský biolog E. O. Wilson známý jako Darwin dvacátého století

Ve věku 92 let zemřel americký biolog Edward O. Wilson, jeden z nejvýznamnějších současných vědců, kterému se přezdívalo Darwin moderní doby. Informovala o tom Wilsonova nadace. Byl jedním ze zakladatelů disciplíny sociobiologie a předním světovým odborníkem na mravence, jichž za svou kariéru popsal asi čtyři sta druhů. Kromě vědy se zabýval rovněž ochranou biodiverzity a prosazoval prohlášení poloviny zemského povrchu za přírodní rezervaci, aby se podařilo zachovat rozmanitost přírodních druhů.
27. 12. 2021|

Globální oteplování podle vědců ztěžuje přežití lachtanů antarktických

Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu.
9. 12. 2021|

Brzy můžeme na Marsu narazit na stopy života, pozor ale na falešné fosilie, varují vědci

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.
18. 11. 2021|

Upíři dodržují pokrevní bratrství. S přáteli sdílí kořist a pomáhají si

Samice upírů rozlišují a respektují širší rodinu. Se svými příbuznými a dokonce i „přáteli“ se o krev rozdělují častěji než s ostatními členy kolonie. Ukázal to rozsáhlý výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS Biology.
28. 9. 2021|

Samičky kolibříků se vydávají za samečky, aby unikly obtěžování

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.
6. 9. 2021|

Bachyně osvobodila divočáky z pasti. Podle české studie může jít o první důkaz empatie

Dosud nepozorované chování prasat divokých zaznamenala fotopast vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Snímky zachytily situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala s kládou zajišťující odchytové zařízení a vysvobodila v něm uzavřená prasata.
25. 8. 2021|