Lidé stárnou skokově, zjistila studie. Přelomy přicházejí po čtyřicítce a šedesátce

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem kolem 44 let a pak znovu v šedesáti letech. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů.

„V průběhu času se neměníme jen pomalu a postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ nastínil profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že období kolem pětačtyřicítky je dobou dramatických změn, stejně jako začátek šedesátky – a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“

Snyder a jeho kolegové sledovali 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 tisíc různých molekul v lidském těle. A to včetně mikrobů, kteří žijí v lidských střevech.

Nejen menopauza

Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně a chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází spíše ve dvou obdobích. Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem menopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data ale odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů ve stejném věku.

„To naznačuje, že menopauza sice může přispívat ke změnám pozorovaným u žen v tomto věku, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ dodávají autoři.

První vlna změn se týkala molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech.

Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po šedesátém roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině čtyřicátých let života, což může být stresující období života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.