Lidé stárnou skokově, zjistila studie. Přelomy přicházejí po čtyřicítce a šedesátce

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem kolem 44 let a pak znovu v šedesáti letech. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů.

„V průběhu času se neměníme jen pomalu a postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ nastínil profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že období kolem pětačtyřicítky je dobou dramatických změn, stejně jako začátek šedesátky – a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“

Snyder a jeho kolegové sledovali 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 tisíc různých molekul v lidském těle. A to včetně mikrobů, kteří žijí v lidských střevech.

Nejen menopauza

Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně a chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází spíše ve dvou obdobích. Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem menopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data ale odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů ve stejném věku.

„To naznačuje, že menopauza sice může přispívat ke změnám pozorovaným u žen v tomto věku, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ dodávají autoři.

První vlna změn se týkala molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech.

Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po šedesátém roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině čtyřicátých let života, což může být stresující období života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 hhodinami
Načítání...