Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.
Lidé stárnou skokově, zjistila studie. Přelomy přicházejí po čtyřicítce a šedesátce
Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem kolem 44 let a pak znovu v šedesáti letech. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů.
„V průběhu času se neměníme jen pomalu a postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ nastínil profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že období kolem pětačtyřicítky je dobou dramatických změn, stejně jako začátek šedesátky – a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“
Snyder a jeho kolegové sledovali 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 tisíc různých molekul v lidském těle. A to včetně mikrobů, kteří žijí v lidských střevech.
Nejen menopauza
Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně a chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází spíše ve dvou obdobích. Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem menopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data ale odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů ve stejném věku.
„To naznačuje, že menopauza sice může přispívat ke změnám pozorovaným u žen v tomto věku, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ dodávají autoři.
První vlna změn se týkala molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech.
Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po šedesátém roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině čtyřicátých let života, což může být stresující období života.
