Lidé stárnou skokově, zjistila studie. Přelomy přicházejí po čtyřicítce a šedesátce

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem kolem 44 let a pak znovu v šedesáti letech. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů.

„V průběhu času se neměníme jen pomalu a postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ nastínil profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že období kolem pětačtyřicítky je dobou dramatických změn, stejně jako začátek šedesátky – a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“

Snyder a jeho kolegové sledovali 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 tisíc různých molekul v lidském těle. A to včetně mikrobů, kteří žijí v lidských střevech.

Nejen menopauza

Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně a chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází spíše ve dvou obdobích. Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem menopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data ale odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů ve stejném věku.

„To naznačuje, že menopauza sice může přispívat ke změnám pozorovaným u žen v tomto věku, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ dodávají autoři.

První vlna změn se týkala molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech.

Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po šedesátém roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině čtyřicátých let života, což může být stresující období života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...