Lidé stárnou skokově, zjistila studie. Přelomy přicházejí po čtyřicítce a šedesátce

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem kolem 44 let a pak znovu v šedesáti letech. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů.

„V průběhu času se neměníme jen pomalu a postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ nastínil profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že období kolem pětačtyřicítky je dobou dramatických změn, stejně jako začátek šedesátky – a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“

Snyder a jeho kolegové sledovali 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 tisíc různých molekul v lidském těle. A to včetně mikrobů, kteří žijí v lidských střevech.

Nejen menopauza

Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně a chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází spíše ve dvou obdobích. Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem menopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data ale odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů ve stejném věku.

„To naznačuje, že menopauza sice může přispívat ke změnám pozorovaným u žen v tomto věku, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ dodávají autoři.

První vlna změn se týkala molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech.

Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po šedesátém roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině čtyřicátých let života, což může být stresující období života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 10 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 13 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 13 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 17 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...