Časté pojídání ultrazpracovaných potravin může urychlovat stárnutí buněk, varovala studie

Lidem, kteří si často dopřávají průmyslově zpracované jídlo, hrozí kromě jiných zdravotních potíží také rychlejší stárnutí buněk. Naznačila to studie španělských vědců prezentovaná tento týden na Evropském a mezinárodním kongresu o obezitě.

Častou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin vědci už delší dobu spojují s negativními dopady na lidské zdraví. Dřívější studie v této souvislosti například varovaly před vyšším rizikem předčasného úmrtí, rakovinou i dalšími zdravotními obtížemi.

Studie týmu vědců z univerzity v Navaře ve Španělsku, kterou letos publikoval American Journal of Clinical Nutrition, nově upozornila na možnou spojitost mezi průmyslově zpracovaným jídlem a zkracováním telomer.

Telomery jsou přitom koncové části chromozomů, které jsou zodpovědné za biologické stárnutí buněk – a právě při jejich zkracování k tomuto procesu dochází. 

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Vědci rozdělili respondenty do čtyř skupin

K výzkumu měli autoři k dispozici zdravotní data téměř 900 lidí ve věku od 55 let. Tato skupina poskytla v roce 2008 výzkumníkům vzorky své DNA a podrobné informace o jejich stravovacích návycích. Zdravotní data se pak co dva roky aktualizovala. 

Celkem 645 mužů a 241 žen následně výzkumníci rozdělili do čtyř skupin, a to podle toho, jak často si průmyslově zpracované potraviny dopřávali.

Lidé, kteří daný typ stravy pojídali nejčastěji – minimálně třikrát denně –  měli podle výzkumu větší pravděpodobnost, že se v jejich rodinné anamnéze vyskytovala kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo zvýšené tuky v krvi. Tato skupina zároveň konzumovala méně vlákniny, olivového oleje, ovoce, zeleniny či ořechů.

Ve srovnání se skupinou, která jedla nejméně zpracovaných potravin, vykazovaly ostatní tři zvýšenou pravděpodobnost zkrácení telomer, a to o 29, 40 a 82 procent.

Autoři studie nicméně upozorňují, že i když je zde korelace silná (pozn. vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami), příčinná souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a zkracování délky telomer zatím zůstává pouze spekulativní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 24 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...