Časté pojídání ultrazpracovaných potravin může urychlovat stárnutí buněk, varovala studie

Lidem, kteří si často dopřávají průmyslově zpracované jídlo, hrozí kromě jiných zdravotních potíží také rychlejší stárnutí buněk. Naznačila to studie španělských vědců prezentovaná tento týden na Evropském a mezinárodním kongresu o obezitě.

Častou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin vědci už delší dobu spojují s negativními dopady na lidské zdraví. Dřívější studie v této souvislosti například varovaly před vyšším rizikem předčasného úmrtí, rakovinou i dalšími zdravotními obtížemi.

Studie týmu vědců z univerzity v Navaře ve Španělsku, kterou letos publikoval American Journal of Clinical Nutrition, nově upozornila na možnou spojitost mezi průmyslově zpracovaným jídlem a zkracováním telomer.

Telomery jsou přitom koncové části chromozomů, které jsou zodpovědné za biologické stárnutí buněk – a právě při jejich zkracování k tomuto procesu dochází. 

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Vědci rozdělili respondenty do čtyř skupin

K výzkumu měli autoři k dispozici zdravotní data téměř 900 lidí ve věku od 55 let. Tato skupina poskytla v roce 2008 výzkumníkům vzorky své DNA a podrobné informace o jejich stravovacích návycích. Zdravotní data se pak co dva roky aktualizovala. 

Celkem 645 mužů a 241 žen následně výzkumníci rozdělili do čtyř skupin, a to podle toho, jak často si průmyslově zpracované potraviny dopřávali.

Lidé, kteří daný typ stravy pojídali nejčastěji – minimálně třikrát denně –  měli podle výzkumu větší pravděpodobnost, že se v jejich rodinné anamnéze vyskytovala kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo zvýšené tuky v krvi. Tato skupina zároveň konzumovala méně vlákniny, olivového oleje, ovoce, zeleniny či ořechů.

Ve srovnání se skupinou, která jedla nejméně zpracovaných potravin, vykazovaly ostatní tři zvýšenou pravděpodobnost zkrácení telomer, a to o 29, 40 a 82 procent.

Autoři studie nicméně upozorňují, že i když je zde korelace silná (pozn. vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami), příčinná souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a zkracování délky telomer zatím zůstává pouze spekulativní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.