Velké studie varují před průmyslově zpracovanými potravinami. Problém může být zmrzlina, pizza i toastový chléb

Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou zmrzliny, snídaňové cereálie, pizza nebo toastový chléb, jsou spojené s výrazným rizikem předčasného úmrtí a dalšími dopady na lidské zdraví. Dospěly k tomu dvě nové rozsáhlé vědecké studie, jedna z univerzity v Navaře ve Španělsku, druhá z Pařížské univerzity.

Podle francouzských a španělských výzkumníků se v posledních letech výrazně zvýšila spotřeba takzvaně „průmyslově zpracovaných potravin“. A má to značné negativní dopady na lidské zdraví, shodují se obě analýzy evropských expertů. 

Ani jedna se nedá považovat za definitivní a jednoznačný důkaz nebezpečnosti těchto jídel, ale obě jsou velmi silným argumentem, že vliv průmyslově zpracovaných potravin je negativní a že vedou k přejídání. Vědci, kteří se problému věnují, považují výsledky za alarmující a volají po dalším detailním výzkumu tohoto fenoménu.

Co jsou průmyslově zpracované potraviny?

Pro průmyslově zpracované potraviny se používá také označení ultrazpracované nebo terciárně zpracované potraviny. Jde o pokrmy, které jsou komerčně vyrobené průmyslovým zpracováním potravinových surovin – cílem jejich výroby je zjednodušit a především zlevnit nejen jejich výrobu, ale především ukládání, přepravu a také přípravu. Mnohdy jsou také výrazně chuťově upravované. Dají se dlouhodobě skladovat, jednoduše se připravují (například ohřevem v mikrovlnné troubě) a většinou jsou levné, a tedy hodně prodávané.

Existují tři základní kategorie potravin:

  • Čerstvé, sušené a čerstvě tepelně zpracované potraviny, jako je čerstvá zelenina, vařené nebo pečené maso, luštěniny a podobně.
  • Sekundárně zpracované potraviny jsou standardně zpracovaná jídla, příkladem jsou ovocné marmelády, kompoty, různé mléčné výrobky, jako je sýr nebo mléko, a také čerstvé pečivo.
  • Terciárně zpracované potraviny jsou vyrobené průmyslově při procesech, kdy jsou původní suroviny rozložené a pak znovu použité na vytvoření nového výrobku.

Problémem průmyslově zpracovaných potravin je fakt, že obsahují většinou velké množství přídatných látek, sůl nebo cukr a další ochucovadla. Podle autorky jedné ze dvou výše uvedených studií, španělské profesorky Mairy Bes-Rastrollové, se dají průmyslově zpracované potraviny poznat snadno: „Pokud výrobek obsahuje více než pět přísad, pak se jedná o terciárně zpracovanou potravinu,“ uvedla pro server BBC.

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Španělská studie sledovala 19 899 lidí po dobu deseti let. Během té doby zemřelo 335 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že u lidí, kteří jedli častěji průmyslově zpracované potraviny, byla pravděpodobnost úmrtí výrazně vyšší než u těch, kdo konzumovali jiné druhy potravy.

Francouzská studie sledovala 105 159 osob po dobu pěti let. Našla u konzumentů problematických potravin větší pravděpodobnost onemocnění srdečními chorobami. Jedna z autorek práce, Mathilde Touvierová, shrnula výsledky takto: „Rychlý nárůst konzumace průmyslově zpracovaných potravin se může v dalších desetiletích stát podstatným zdrojem kardiovaskulárních problémů.“

Podle Touvierové přibývá důkazů o nebezpečnosti těchto potravin, a to z mnoha nezávislých studií. Profesorka Bes-Rastrollová si je osobně jejich negativním dopadem jistá. Mezi nezávislými výzkumy, které na problém upozornily, byla například loňská práce, jejíž autoři dospěli k výsledku, že průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko vzniku rakoviny

Vědci přes všechny tyto indicie ovšem nejsou schopní říci se stoprocentní jistotou jasnou zprávu. Hlavní příčinou je fakt, že lidé, kteří nejčastěji konzumují terciárně zpracované potraviny, mají také mnoho dalších nezdravých návyků – například kuřáctví. Je tedy zapotřebí problém studovat na ještě větším vzorku osob, s lepšími metodikami, které dokážou oddělit vliv dalších faktorů.

V čem může být riziko průmyslově zpracovaných potravin?

Základní složky těchto pokrmů jsou stejné jako u klasického základního jídla, takže by neměl být důvod, aby způsobovaly něco negativního. Také aditiva jsou schválená a hlídaná, takže ani v nich by neměl být problém.

Vědci se domnívají, že hlavním rizikem terciárně zpracovaných potravin je to, že vedou ke zvýšené konzumaci – a tím způsobují nadváhu, která je výrazným negativním faktorem. To potvrzuje například výzkum expertů z amerického National Institutes of Health. Sledovali skupiny dobrovolníků a jejich jídelníček. Ukázalo se, že pokud konzumují průmyslově zpracované potraviny, sní o 500 kalorií denně více, než kdyby se stravovali „klasicky“.

Další možná rizika

Experti také upozorňují, že tato potrava je sice energeticky vydatná, ale mnohdy v ní chybí vlákniny a živiny. Přídatné látky jsou sice kontrolované, ale může být nezdravé konzumovat množství aditiv z různých zdrojů – také tento předpoklad je ale potřeba teprve potvrdit.

Ze studií vyplývá, že průmyslově zpracované potraviny jsou snadno připravitelné, levné a chutné a že nahrazují zdravější stravu. Zjednodušeně řečeno, proč jíst jablko, když si člověk může dát zmrzlinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...