Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou zmrzliny, snídaňové cereálie, pizza nebo toastový chléb, jsou spojené s výrazným rizikem předčasného úmrtí a dalšími dopady na lidské zdraví. Dospěly k tomu dvě nové rozsáhlé vědecké studie, jedna z univerzity v Navaře ve Španělsku, druhá z Pařížské univerzity.
Velké studie varují před průmyslově zpracovanými potravinami. Problém může být zmrzlina, pizza i toastový chléb
Podle francouzských a španělských výzkumníků se v posledních letech výrazně zvýšila spotřeba takzvaně „průmyslově zpracovaných potravin“. A má to značné negativní dopady na lidské zdraví, shodují se obě analýzy evropských expertů.
Ani jedna se nedá považovat za definitivní a jednoznačný důkaz nebezpečnosti těchto jídel, ale obě jsou velmi silným argumentem, že vliv průmyslově zpracovaných potravin je negativní a že vedou k přejídání. Vědci, kteří se problému věnují, považují výsledky za alarmující a volají po dalším detailním výzkumu tohoto fenoménu.
Co jsou průmyslově zpracované potraviny?
Pro průmyslově zpracované potraviny se používá také označení ultrazpracované nebo terciárně zpracované potraviny. Jde o pokrmy, které jsou komerčně vyrobené průmyslovým zpracováním potravinových surovin – cílem jejich výroby je zjednodušit a především zlevnit nejen jejich výrobu, ale především ukládání, přepravu a také přípravu. Mnohdy jsou také výrazně chuťově upravované. Dají se dlouhodobě skladovat, jednoduše se připravují (například ohřevem v mikrovlnné troubě) a většinou jsou levné, a tedy hodně prodávané.
Existují tři základní kategorie potravin:
- Čerstvé, sušené a čerstvě tepelně zpracované potraviny, jako je čerstvá zelenina, vařené nebo pečené maso, luštěniny a podobně.
- Sekundárně zpracované potraviny jsou standardně zpracovaná jídla, příkladem jsou ovocné marmelády, kompoty, různé mléčné výrobky, jako je sýr nebo mléko, a také čerstvé pečivo.
- Terciárně zpracované potraviny jsou vyrobené průmyslově při procesech, kdy jsou původní suroviny rozložené a pak znovu použité na vytvoření nového výrobku.
Problémem průmyslově zpracovaných potravin je fakt, že obsahují většinou velké množství přídatných látek, sůl nebo cukr a další ochucovadla. Podle autorky jedné ze dvou výše uvedených studií, španělské profesorky Mairy Bes-Rastrollové, se dají průmyslově zpracované potraviny poznat snadno: „Pokud výrobek obsahuje více než pět přísad, pak se jedná o terciárně zpracovanou potravinu,“ uvedla pro server BBC.
Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Španělská studie sledovala 19 899 lidí po dobu deseti let. Během té doby zemřelo 335 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že u lidí, kteří jedli častěji průmyslově zpracované potraviny, byla pravděpodobnost úmrtí výrazně vyšší než u těch, kdo konzumovali jiné druhy potravy.
Francouzská studie sledovala 105 159 osob po dobu pěti let. Našla u konzumentů problematických potravin větší pravděpodobnost onemocnění srdečními chorobami. Jedna z autorek práce, Mathilde Touvierová, shrnula výsledky takto: „Rychlý nárůst konzumace průmyslově zpracovaných potravin se může v dalších desetiletích stát podstatným zdrojem kardiovaskulárních problémů.“
Podle Touvierové přibývá důkazů o nebezpečnosti těchto potravin, a to z mnoha nezávislých studií. Profesorka Bes-Rastrollová si je osobně jejich negativním dopadem jistá. Mezi nezávislými výzkumy, které na problém upozornily, byla například loňská práce, jejíž autoři dospěli k výsledku, že průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko vzniku rakoviny.
Vědci přes všechny tyto indicie ovšem nejsou schopní říci se stoprocentní jistotou jasnou zprávu. Hlavní příčinou je fakt, že lidé, kteří nejčastěji konzumují terciárně zpracované potraviny, mají také mnoho dalších nezdravých návyků – například kuřáctví. Je tedy zapotřebí problém studovat na ještě větším vzorku osob, s lepšími metodikami, které dokážou oddělit vliv dalších faktorů.
V čem může být riziko průmyslově zpracovaných potravin?
Základní složky těchto pokrmů jsou stejné jako u klasického základního jídla, takže by neměl být důvod, aby způsobovaly něco negativního. Také aditiva jsou schválená a hlídaná, takže ani v nich by neměl být problém.
Vědci se domnívají, že hlavním rizikem terciárně zpracovaných potravin je to, že vedou ke zvýšené konzumaci – a tím způsobují nadváhu, která je výrazným negativním faktorem. To potvrzuje například výzkum expertů z amerického National Institutes of Health. Sledovali skupiny dobrovolníků a jejich jídelníček. Ukázalo se, že pokud konzumují průmyslově zpracované potraviny, sní o 500 kalorií denně více, než kdyby se stravovali „klasicky“.
Další možná rizika
Experti také upozorňují, že tato potrava je sice energeticky vydatná, ale mnohdy v ní chybí vlákniny a živiny. Přídatné látky jsou sice kontrolované, ale může být nezdravé konzumovat množství aditiv z různých zdrojů – také tento předpoklad je ale potřeba teprve potvrdit.
Ze studií vyplývá, že průmyslově zpracované potraviny jsou snadno připravitelné, levné a chutné a že nahrazují zdravější stravu. Zjednodušeně řečeno, proč jíst jablko, když si člověk může dát zmrzlinu.