Velké studie varují před průmyslově zpracovanými potravinami. Problém může být zmrzlina, pizza i toastový chléb

Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou zmrzliny, snídaňové cereálie, pizza nebo toastový chléb, jsou spojené s výrazným rizikem předčasného úmrtí a dalšími dopady na lidské zdraví. Dospěly k tomu dvě nové rozsáhlé vědecké studie, jedna z univerzity v Navaře ve Španělsku, druhá z Pařížské univerzity.

Podle francouzských a španělských výzkumníků se v posledních letech výrazně zvýšila spotřeba takzvaně „průmyslově zpracovaných potravin“. A má to značné negativní dopady na lidské zdraví, shodují se obě analýzy evropských expertů. 

Ani jedna se nedá považovat za definitivní a jednoznačný důkaz nebezpečnosti těchto jídel, ale obě jsou velmi silným argumentem, že vliv průmyslově zpracovaných potravin je negativní a že vedou k přejídání. Vědci, kteří se problému věnují, považují výsledky za alarmující a volají po dalším detailním výzkumu tohoto fenoménu.

Co jsou průmyslově zpracované potraviny?

Pro průmyslově zpracované potraviny se používá také označení ultrazpracované nebo terciárně zpracované potraviny. Jde o pokrmy, které jsou komerčně vyrobené průmyslovým zpracováním potravinových surovin – cílem jejich výroby je zjednodušit a především zlevnit nejen jejich výrobu, ale především ukládání, přepravu a také přípravu. Mnohdy jsou také výrazně chuťově upravované. Dají se dlouhodobě skladovat, jednoduše se připravují (například ohřevem v mikrovlnné troubě) a většinou jsou levné, a tedy hodně prodávané.

Existují tři základní kategorie potravin:

  • Čerstvé, sušené a čerstvě tepelně zpracované potraviny, jako je čerstvá zelenina, vařené nebo pečené maso, luštěniny a podobně.
  • Sekundárně zpracované potraviny jsou standardně zpracovaná jídla, příkladem jsou ovocné marmelády, kompoty, různé mléčné výrobky, jako je sýr nebo mléko, a také čerstvé pečivo.
  • Terciárně zpracované potraviny jsou vyrobené průmyslově při procesech, kdy jsou původní suroviny rozložené a pak znovu použité na vytvoření nového výrobku.

Problémem průmyslově zpracovaných potravin je fakt, že obsahují většinou velké množství přídatných látek, sůl nebo cukr a další ochucovadla. Podle autorky jedné ze dvou výše uvedených studií, španělské profesorky Mairy Bes-Rastrollové, se dají průmyslově zpracované potraviny poznat snadno: „Pokud výrobek obsahuje více než pět přísad, pak se jedná o terciárně zpracovanou potravinu,“ uvedla pro server BBC.

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Španělská studie sledovala 19 899 lidí po dobu deseti let. Během té doby zemřelo 335 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že u lidí, kteří jedli častěji průmyslově zpracované potraviny, byla pravděpodobnost úmrtí výrazně vyšší než u těch, kdo konzumovali jiné druhy potravy.

Francouzská studie sledovala 105 159 osob po dobu pěti let. Našla u konzumentů problematických potravin větší pravděpodobnost onemocnění srdečními chorobami. Jedna z autorek práce, Mathilde Touvierová, shrnula výsledky takto: „Rychlý nárůst konzumace průmyslově zpracovaných potravin se může v dalších desetiletích stát podstatným zdrojem kardiovaskulárních problémů.“

Podle Touvierové přibývá důkazů o nebezpečnosti těchto potravin, a to z mnoha nezávislých studií. Profesorka Bes-Rastrollová si je osobně jejich negativním dopadem jistá. Mezi nezávislými výzkumy, které na problém upozornily, byla například loňská práce, jejíž autoři dospěli k výsledku, že průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko vzniku rakoviny

Vědci přes všechny tyto indicie ovšem nejsou schopní říci se stoprocentní jistotou jasnou zprávu. Hlavní příčinou je fakt, že lidé, kteří nejčastěji konzumují terciárně zpracované potraviny, mají také mnoho dalších nezdravých návyků – například kuřáctví. Je tedy zapotřebí problém studovat na ještě větším vzorku osob, s lepšími metodikami, které dokážou oddělit vliv dalších faktorů.

V čem může být riziko průmyslově zpracovaných potravin?

Základní složky těchto pokrmů jsou stejné jako u klasického základního jídla, takže by neměl být důvod, aby způsobovaly něco negativního. Také aditiva jsou schválená a hlídaná, takže ani v nich by neměl být problém.

Vědci se domnívají, že hlavním rizikem terciárně zpracovaných potravin je to, že vedou ke zvýšené konzumaci – a tím způsobují nadváhu, která je výrazným negativním faktorem. To potvrzuje například výzkum expertů z amerického National Institutes of Health. Sledovali skupiny dobrovolníků a jejich jídelníček. Ukázalo se, že pokud konzumují průmyslově zpracované potraviny, sní o 500 kalorií denně více, než kdyby se stravovali „klasicky“.

Další možná rizika

Experti také upozorňují, že tato potrava je sice energeticky vydatná, ale mnohdy v ní chybí vlákniny a živiny. Přídatné látky jsou sice kontrolované, ale může být nezdravé konzumovat množství aditiv z různých zdrojů – také tento předpoklad je ale potřeba teprve potvrdit.

Ze studií vyplývá, že průmyslově zpracované potraviny jsou snadno připravitelné, levné a chutné a že nahrazují zdravější stravu. Zjednodušeně řečeno, proč jíst jablko, když si člověk může dát zmrzlinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.