Komerční insekticidy už na šváby nestačí, procházejí se po nich hodiny

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Hmyz na Zemi mizí. Druhů stále ubývá, zmenšuje se i početnost druhů. Švábů se to ale netýká. Ti se množí a šíří rychleji než kdy dříve. Lidstvo proti nim používá jako hlavní zbraň insekticidy – účinné chemikálie schopné škůdce ničit. Jenže ostří této zbraně je podle nové studie značně otupené.

Často využívaným způsobem kontroly švábích populací jsou takzvané reziduální insekticidy. Ty jsou určené k postřiku povrchů, kde se švábi mohou objevit. Tím se hmyz vystavuje toxické složce, která ho má zabít. Jenže nezabije, ukázaly laboratorní testy vědců z University of Kentucky a Auburn University.

Účinky těchto látek na rusy domácí (jak se v Česku nejrozšířenější švábi jmenují oficiálně) jsou totiž menší, než se čekalo. Studie ukázala, že tyto postřiky dokázaly zabít méně než pětinu švábů, kteří byli vystaveni postříkaným povrchům po dobu třiceti minut. Navíc i v případě, že se švábi na postříkaných plochách zdržovali, trvalo většině přípravků osm až 24 hodin, než je usmrtily, přičemž některým to trvalo dokonce až pět dní. Takové podmínky v reálném světě v podstatě neexistují.

Šváb je v Evropě jeden z nejrozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, což je vlastně ukryté i v jeho českém názvu - tedy „hmyz pocházející ze Švábska“. Tak zní i jeho jméno v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě.

Rus domácí je podle vědců odolný nejméně vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Rusi snesou chemii bez problémů

Vědci to otestovali na švábech, které odebrali z prostředí, kde se tyto prostředky masivně používají. A to znamená, že hmyz měl dost času si proti nim vyvinout rezistenci. Ne tak ale lidé, kteří mohou být vystavení stejným látkám. „Pokud lidé nemají přístup k účinnému profesionálnímu hubení škůdců, jsou nadále vystaveni dopadům zamoření, včetně zdravotních rizik spojených s alergeny švábů. Domov je místem, kde by lidé měli mít možnost relaxovat a cítit se příjemně,“ říká Johnalyn Gordonová, hlavní autorka studie z Floridské univerzity.

„Vzhledem k častému používání reziduálních přípravků na bázi pyrethroidů je velmi pravděpodobné, že rusi uvnitř domů budou mít vůči nim určitý stupeň rezistence,“ uvedla Gordonová. „Podle našich nejlepších znalostí nebyla populace rusů domácích citlivých na pyrethroidy v terénu zdokumentována už několik desetiletí.“ Problém je, že výrobci to v USA neřeší a účinnost snadno prokáží: nic je podle Gordonové nenutí prokazovat ji na hmyzu odebraném v terénu. A ten z laboratoře pochopitelně žádnou získanou odolnost nemá.

„Doufejme, že studie, jako je tato, mohou být podnětem ke změnám v testování a hodnocení přípravků, aby etikety přesně odrážely úroveň kontroly, kterou tyto přípravky mohou poskytnout,“ dodává Gordonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...