Komerční insekticidy už na šváby nestačí, procházejí se po nich hodiny

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Hmyz na Zemi mizí. Druhů stále ubývá, zmenšuje se i početnost druhů. Švábů se to ale netýká. Ti se množí a šíří rychleji než kdy dříve. Lidstvo proti nim používá jako hlavní zbraň insekticidy – účinné chemikálie schopné škůdce ničit. Jenže ostří této zbraně je podle nové studie značně otupené.

Často využívaným způsobem kontroly švábích populací jsou takzvané reziduální insekticidy. Ty jsou určené k postřiku povrchů, kde se švábi mohou objevit. Tím se hmyz vystavuje toxické složce, která ho má zabít. Jenže nezabije, ukázaly laboratorní testy vědců z University of Kentucky a Auburn University.

Účinky těchto látek na rusy domácí (jak se v Česku nejrozšířenější švábi jmenují oficiálně) jsou totiž menší, než se čekalo. Studie ukázala, že tyto postřiky dokázaly zabít méně než pětinu švábů, kteří byli vystaveni postříkaným povrchům po dobu třiceti minut. Navíc i v případě, že se švábi na postříkaných plochách zdržovali, trvalo většině přípravků osm až 24 hodin, než je usmrtily, přičemž některým to trvalo dokonce až pět dní. Takové podmínky v reálném světě v podstatě neexistují.

Šváb je v Evropě jeden z nejrozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, což je vlastně ukryté i v jeho českém názvu - tedy „hmyz pocházející ze Švábska“. Tak zní i jeho jméno v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě.

Rus domácí je podle vědců odolný nejméně vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Rusi snesou chemii bez problémů

Vědci to otestovali na švábech, které odebrali z prostředí, kde se tyto prostředky masivně používají. A to znamená, že hmyz měl dost času si proti nim vyvinout rezistenci. Ne tak ale lidé, kteří mohou být vystavení stejným látkám. „Pokud lidé nemají přístup k účinnému profesionálnímu hubení škůdců, jsou nadále vystaveni dopadům zamoření, včetně zdravotních rizik spojených s alergeny švábů. Domov je místem, kde by lidé měli mít možnost relaxovat a cítit se příjemně,“ říká Johnalyn Gordonová, hlavní autorka studie z Floridské univerzity.

„Vzhledem k častému používání reziduálních přípravků na bázi pyrethroidů je velmi pravděpodobné, že rusi uvnitř domů budou mít vůči nim určitý stupeň rezistence,“ uvedla Gordonová. „Podle našich nejlepších znalostí nebyla populace rusů domácích citlivých na pyrethroidy v terénu zdokumentována už několik desetiletí.“ Problém je, že výrobci to v USA neřeší a účinnost snadno prokáží: nic je podle Gordonové nenutí prokazovat ji na hmyzu odebraném v terénu. A ten z laboratoře pochopitelně žádnou získanou odolnost nemá.

„Doufejme, že studie, jako je tato, mohou být podnětem ke změnám v testování a hodnocení přípravků, aby etikety přesně odrážely úroveň kontroly, kterou tyto přípravky mohou poskytnout,“ dodává Gordonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.