Komerční insekticidy už na šváby nestačí, procházejí se po nich hodiny

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Hmyz na Zemi mizí. Druhů stále ubývá, zmenšuje se i početnost druhů. Švábů se to ale netýká. Ti se množí a šíří rychleji než kdy dříve. Lidstvo proti nim používá jako hlavní zbraň insekticidy – účinné chemikálie schopné škůdce ničit. Jenže ostří této zbraně je podle nové studie značně otupené.

Často využívaným způsobem kontroly švábích populací jsou takzvané reziduální insekticidy. Ty jsou určené k postřiku povrchů, kde se švábi mohou objevit. Tím se hmyz vystavuje toxické složce, která ho má zabít. Jenže nezabije, ukázaly laboratorní testy vědců z University of Kentucky a Auburn University.

Účinky těchto látek na rusy domácí (jak se v Česku nejrozšířenější švábi jmenují oficiálně) jsou totiž menší, než se čekalo. Studie ukázala, že tyto postřiky dokázaly zabít méně než pětinu švábů, kteří byli vystaveni postříkaným povrchům po dobu třiceti minut. Navíc i v případě, že se švábi na postříkaných plochách zdržovali, trvalo většině přípravků osm až 24 hodin, než je usmrtily, přičemž některým to trvalo dokonce až pět dní. Takové podmínky v reálném světě v podstatě neexistují.

Šváb je v Evropě jeden z nejrozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, což je vlastně ukryté i v jeho českém názvu - tedy „hmyz pocházející ze Švábska“. Tak zní i jeho jméno v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě.

Rus domácí je podle vědců odolný nejméně vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Rusi snesou chemii bez problémů

Vědci to otestovali na švábech, které odebrali z prostředí, kde se tyto prostředky masivně používají. A to znamená, že hmyz měl dost času si proti nim vyvinout rezistenci. Ne tak ale lidé, kteří mohou být vystavení stejným látkám. „Pokud lidé nemají přístup k účinnému profesionálnímu hubení škůdců, jsou nadále vystaveni dopadům zamoření, včetně zdravotních rizik spojených s alergeny švábů. Domov je místem, kde by lidé měli mít možnost relaxovat a cítit se příjemně,“ říká Johnalyn Gordonová, hlavní autorka studie z Floridské univerzity.

„Vzhledem k častému používání reziduálních přípravků na bázi pyrethroidů je velmi pravděpodobné, že rusi uvnitř domů budou mít vůči nim určitý stupeň rezistence,“ uvedla Gordonová. „Podle našich nejlepších znalostí nebyla populace rusů domácích citlivých na pyrethroidy v terénu zdokumentována už několik desetiletí.“ Problém je, že výrobci to v USA neřeší a účinnost snadno prokáží: nic je podle Gordonové nenutí prokazovat ji na hmyzu odebraném v terénu. A ten z laboratoře pochopitelně žádnou získanou odolnost nemá.

„Doufejme, že studie, jako je tato, mohou být podnětem ke změnám v testování a hodnocení přípravků, aby etikety přesně odrážely úroveň kontroly, kterou tyto přípravky mohou poskytnout,“ dodává Gordonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 54 mminutami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 1 hhodinou

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 5 hhodinami

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
před 5 hhodinami

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
před 19 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 20 hhodinami

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
včera v 11:42

Analýza genomu přiblížila sexuální vztahy moderních lidí a neandertálců

Nová analýza genomu dvou skupin pravěkých lidí poprvé ukázala, jak vypadaly sexuální vztahy pravěkých lidí a neandertálců. Pro Českou televizi to popsal americký genetik Alexander Platt, který nový výzkum vedl: „Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandertálskými muži a anatomicky moderními lidskými ženami.“ Zjednodušeně – neandertálští muži souložili častěji s moderními ženami než moderní muži s neandertálkami.
včera v 10:25
Načítání...