Komerční insekticidy už na šváby nestačí, procházejí se po nich hodiny

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Hmyz na Zemi mizí. Druhů stále ubývá, zmenšuje se i početnost druhů. Švábů se to ale netýká. Ti se množí a šíří rychleji než kdy dříve. Lidstvo proti nim používá jako hlavní zbraň insekticidy – účinné chemikálie schopné škůdce ničit. Jenže ostří této zbraně je podle nové studie značně otupené.

Často využívaným způsobem kontroly švábích populací jsou takzvané reziduální insekticidy. Ty jsou určené k postřiku povrchů, kde se švábi mohou objevit. Tím se hmyz vystavuje toxické složce, která ho má zabít. Jenže nezabije, ukázaly laboratorní testy vědců z University of Kentucky a Auburn University.

Účinky těchto látek na rusy domácí (jak se v Česku nejrozšířenější švábi jmenují oficiálně) jsou totiž menší, než se čekalo. Studie ukázala, že tyto postřiky dokázaly zabít méně než pětinu švábů, kteří byli vystaveni postříkaným povrchům po dobu třiceti minut. Navíc i v případě, že se švábi na postříkaných plochách zdržovali, trvalo většině přípravků osm až 24 hodin, než je usmrtily, přičemž některým to trvalo dokonce až pět dní. Takové podmínky v reálném světě v podstatě neexistují.

Šváb je v Evropě jeden z nejrozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, což je vlastně ukryté i v jeho českém názvu - tedy „hmyz pocházející ze Švábska“. Tak zní i jeho jméno v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě.

Rus domácí je podle vědců odolný nejméně vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Rusi snesou chemii bez problémů

Vědci to otestovali na švábech, které odebrali z prostředí, kde se tyto prostředky masivně používají. A to znamená, že hmyz měl dost času si proti nim vyvinout rezistenci. Ne tak ale lidé, kteří mohou být vystavení stejným látkám. „Pokud lidé nemají přístup k účinnému profesionálnímu hubení škůdců, jsou nadále vystaveni dopadům zamoření, včetně zdravotních rizik spojených s alergeny švábů. Domov je místem, kde by lidé měli mít možnost relaxovat a cítit se příjemně,“ říká Johnalyn Gordonová, hlavní autorka studie z Floridské univerzity.

„Vzhledem k častému používání reziduálních přípravků na bázi pyrethroidů je velmi pravděpodobné, že rusi uvnitř domů budou mít vůči nim určitý stupeň rezistence,“ uvedla Gordonová. „Podle našich nejlepších znalostí nebyla populace rusů domácích citlivých na pyrethroidy v terénu zdokumentována už několik desetiletí.“ Problém je, že výrobci to v USA neřeší a účinnost snadno prokáží: nic je podle Gordonové nenutí prokazovat ji na hmyzu odebraném v terénu. A ten z laboratoře pochopitelně žádnou získanou odolnost nemá.

„Doufejme, že studie, jako je tato, mohou být podnětem ke změnám v testování a hodnocení přípravků, aby etikety přesně odrážely úroveň kontroly, kterou tyto přípravky mohou poskytnout,“ dodává Gordonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...