Čeští vědci objevili neznámý druh švába. Dostal jméno po předchůdci Zikmunda a Hanzelky

Nahrávám video

V roce 2016 objevili vědci v Indonésii zatím nepopsaného jeskynního švába. Teď zoologové z České zemědělské univerzity potvrdili, že jde skutečně o nový, doposud nepopsaný druh. Pojmenovali jej po zoologovi, který v době první republiky procestoval velkou část světa a ze svých cest přivážel cenné biologické exponáty.

Nový druh švába se jmenuje latinsky Nocticola baumi, české jméno zatím nedostal, nemá ho totiž žádný druh z čeledi Nocticola. Poprvé ho na stěně jeskyně na ostrově Nová Guinea zdokumentovala česká expedice. Jde o endemický druh, což znamená, že se nevyskytuje nikde jinde než právě v této jeskyni.

Jde o tvora, který je svému prostředí dokonale přizpůsoben: „Nevidí a smysly mu nahrazuje hmat. Má velice dlouhá tykadla. Jeho objevem jsme zaplnili mezeru v našich znalostech o rozšíření tohoto rodu,“ uvádí zoolog Jiří Patoka z katedry Zoologie a rybářství ČZU v Praze.

Že jde o samostatný druh, potvrdila genetická analýza a další zkoumání, na kterém se podíleli i odborníci z Filipín a Indonésie.

Zapomenutý hrdina

Vědci se rozhodli pojmenovat nový druh po doktoru Jiřím Baumovi, českém cestovateli a zoologovi, který na začátku 20. století procestoval velkou část světa a výrazně například obohatil zoologické sbírky Národního muzea. „Považujeme za důležité si připomínat osobní odvahu tohoto člověka. Na jeho počest jsme tento nový druh pojmenovali,“ vysvětluje Patoka.

Jiří Baum
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve dvacátých letech procestoval Baum Jižní Ameriku i Brazílii nebo jihovýchodní Asii. Ve třicátých letech pak dlouho před Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou podnikl vozem Tatra cestu napříč Afrikou. Baum sbíral přírodniny, psal cestopisy a točil i filmy. 

I když byl židovského původu a přestože ho rok 1938 zastihl v jižní Africe, rozhodl se vrátit do vlasti a zapojit se do protinacistického odboje. Zatčen byl v roce 1943. Prošel Terezínem, Osvětimí a zemřel následující rok ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.