Čeští vědci objevili neznámý druh švába. Dostal jméno po předchůdci Zikmunda a Hanzelky

Nahrávám video

V roce 2016 objevili vědci v Indonésii zatím nepopsaného jeskynního švába. Teď zoologové z České zemědělské univerzity potvrdili, že jde skutečně o nový, doposud nepopsaný druh. Pojmenovali jej po zoologovi, který v době první republiky procestoval velkou část světa a ze svých cest přivážel cenné biologické exponáty.

Nový druh švába se jmenuje latinsky Nocticola baumi, české jméno zatím nedostal, nemá ho totiž žádný druh z čeledi Nocticola. Poprvé ho na stěně jeskyně na ostrově Nová Guinea zdokumentovala česká expedice. Jde o endemický druh, což znamená, že se nevyskytuje nikde jinde než právě v této jeskyni.

Jde o tvora, který je svému prostředí dokonale přizpůsoben: „Nevidí a smysly mu nahrazuje hmat. Má velice dlouhá tykadla. Jeho objevem jsme zaplnili mezeru v našich znalostech o rozšíření tohoto rodu,“ uvádí zoolog Jiří Patoka z katedry Zoologie a rybářství ČZU v Praze.

Že jde o samostatný druh, potvrdila genetická analýza a další zkoumání, na kterém se podíleli i odborníci z Filipín a Indonésie.

Zapomenutý hrdina

Vědci se rozhodli pojmenovat nový druh po doktoru Jiřím Baumovi, českém cestovateli a zoologovi, který na začátku 20. století procestoval velkou část světa a výrazně například obohatil zoologické sbírky Národního muzea. „Považujeme za důležité si připomínat osobní odvahu tohoto člověka. Na jeho počest jsme tento nový druh pojmenovali,“ vysvětluje Patoka.

Jiří Baum
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve dvacátých letech procestoval Baum Jižní Ameriku i Brazílii nebo jihovýchodní Asii. Ve třicátých letech pak dlouho před Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou podnikl vozem Tatra cestu napříč Afrikou. Baum sbíral přírodniny, psal cestopisy a točil i filmy. 

I když byl židovského původu a přestože ho rok 1938 zastihl v jižní Africe, rozhodl se vrátit do vlasti a zapojit se do protinacistického odboje. Zatčen byl v roce 1943. Prošel Terezínem, Osvětimí a zemřel následující rok ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 29 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...