Čeští vědci objevili neznámý druh švába. Dostal jméno po předchůdci Zikmunda a Hanzelky

Nahrávám video
Vědci z ČZÚ pojmenovali nově objevený druh švába
Zdroj: ČT24

V roce 2016 objevili vědci v Indonésii zatím nepopsaného jeskynního švába. Teď zoologové z České zemědělské univerzity potvrdili, že jde skutečně o nový, doposud nepopsaný druh. Pojmenovali jej po zoologovi, který v době první republiky procestoval velkou část světa a ze svých cest přivážel cenné biologické exponáty.

Nový druh švába se jmenuje latinsky Nocticola baumi, české jméno zatím nedostal, nemá ho totiž žádný druh z čeledi Nocticola. Poprvé ho na stěně jeskyně na ostrově Nová Guinea zdokumentovala česká expedice. Jde o endemický druh, což znamená, že se nevyskytuje nikde jinde než právě v této jeskyni.

Jde o tvora, který je svému prostředí dokonale přizpůsoben: „Nevidí a smysly mu nahrazuje hmat. Má velice dlouhá tykadla. Jeho objevem jsme zaplnili mezeru v našich znalostech o rozšíření tohoto rodu,“ uvádí zoolog Jiří Patoka z katedry Zoologie a rybářství ČZU v Praze.

Že jde o samostatný druh, potvrdila genetická analýza a další zkoumání, na kterém se podíleli i odborníci z Filipín a Indonésie.

Zapomenutý hrdina

Vědci se rozhodli pojmenovat nový druh po doktoru Jiřím Baumovi, českém cestovateli a zoologovi, který na začátku 20. století procestoval velkou část světa a výrazně například obohatil zoologické sbírky Národního muzea. „Považujeme za důležité si připomínat osobní odvahu tohoto člověka. Na jeho počest jsme tento nový druh pojmenovali,“ vysvětluje Patoka.

Jiří Baum
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve dvacátých letech procestoval Baum Jižní Ameriku i Brazílii nebo jihovýchodní Asii. Ve třicátých letech pak dlouho před Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou podnikl vozem Tatra cestu napříč Afrikou. Baum sbíral přírodniny, psal cestopisy a točil i filmy. 

I když byl židovského původu a přestože ho rok 1938 zastihl v jižní Africe, rozhodl se vrátit do vlasti a zapojit se do protinacistického odboje. Zatčen byl v roce 1943. Prošel Terezínem, Osvětimí a zemřel následující rok ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...