Ohrožena je takřka polovina všech kvetoucích rostlin, varují botanici

3 minuty
Horizont ČT24: Téměř polovině druhů rostlin hrozí vyhynutí
Zdroj: ČT24

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Na text slavné písně „Řekni, kde ty kytky jsou“ mají britští přírodovědci smutnou odpověď. Velká část vyhyne. Ohroženo je podle nich 45 procent známých kvetoucích rostlin po celém světě.

Součástí této nové zprávy je i část, která se věnuje těm druhům, které vědci zatím neobjevili nebo nepopsali. Autoři přiznávají, že odhadovat šance na přežití něčeho, o čem se neví, jestli vůbec existuje, je hodně odvážné. Zpráva botanických zahrad v Kew se ale opřela o statistiku a našla souvislost mezi tím, kdy byl druh objeven, a tím, jak je ohrožený.

„Odhalili jsme zcela jasný vztah, který je statisticky velmi dobře ověřený. Podle něj rostliny popsané v 19. století pravděpodobně ohrožené nejsou. Ale při pohledu na druhy popsané v letech 2019 a 2020 je daleko vyšší pravděpodobnost jejich ohrožení,“ vysvětluje Matilda Brownová, která v Královské botanické zahradě pracuje.

Neznámé kouty planety

Rozmanitost rostlinného života, kterou lidé vidí kolem sebe, je stále jenom zlomkem toho, co Země nabízí. Pod pláštěm neviditelnosti se stále ještě ukrývá řada tropických oblastí Asie a Jižní Ameriky. Jen od roku 2020 tam vědci popsali 18 880 nových druhů rostlin a hub. Ze všeho nejvíc je ohrožuje změna prostředí, kterou způsobují nová využití, například zemědělství.

„Pokud se nerozhoupeme a nezačneme prozkoumávat oblasti planety, kde ještě neznáme, jaké druhy rostlin a hub tam žijí, pak tyto druhy mohou vyhynout, aniž bychom věděli, že kdy existovaly,“ doplňuje další biolog z Královských botanických zahrad Martin Cheek. Z výsledků ale není vyděšený. „Myslím, že to není beznadějné, je totiž moc zajímavé nacházet pro vědu úžasné nové druhy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...