Ohrožena je takřka polovina všech kvetoucích rostlin, varují botanici

Nahrávám video

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Na text slavné písně „Řekni, kde ty kytky jsou“ mají britští přírodovědci smutnou odpověď. Velká část vyhyne. Ohroženo je podle nich 45 procent známých kvetoucích rostlin po celém světě.

Součástí této nové zprávy je i část, která se věnuje těm druhům, které vědci zatím neobjevili nebo nepopsali. Autoři přiznávají, že odhadovat šance na přežití něčeho, o čem se neví, jestli vůbec existuje, je hodně odvážné. Zpráva botanických zahrad v Kew se ale opřela o statistiku a našla souvislost mezi tím, kdy byl druh objeven, a tím, jak je ohrožený.

„Odhalili jsme zcela jasný vztah, který je statisticky velmi dobře ověřený. Podle něj rostliny popsané v 19. století pravděpodobně ohrožené nejsou. Ale při pohledu na druhy popsané v letech 2019 a 2020 je daleko vyšší pravděpodobnost jejich ohrožení,“ vysvětluje Matilda Brownová, která v Královské botanické zahradě pracuje.

Neznámé kouty planety

Rozmanitost rostlinného života, kterou lidé vidí kolem sebe, je stále jenom zlomkem toho, co Země nabízí. Pod pláštěm neviditelnosti se stále ještě ukrývá řada tropických oblastí Asie a Jižní Ameriky. Jen od roku 2020 tam vědci popsali 18 880 nových druhů rostlin a hub. Ze všeho nejvíc je ohrožuje změna prostředí, kterou způsobují nová využití, například zemědělství.

„Pokud se nerozhoupeme a nezačneme prozkoumávat oblasti planety, kde ještě neznáme, jaké druhy rostlin a hub tam žijí, pak tyto druhy mohou vyhynout, aniž bychom věděli, že kdy existovaly,“ doplňuje další biolog z Královských botanických zahrad Martin Cheek. Z výsledků ale není vyděšený. „Myslím, že to není beznadějné, je totiž moc zajímavé nacházet pro vědu úžasné nové druhy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.