Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

V květnu se indická veřejnost dozvěděla, že děti do 16 let se už ve školách nebudou učit o evoluci. Tisíce vědců a pedagogů podepsaly petici, která proti tomu protestovala – ale o měsíc později se ukázalo, že tyto kroky jdou ještě dál.

Z učebnic totiž zmizí i další podobná témata – například kapitoly o periodické tabulce prvků, zdrojích energie nebo udržitelnosti životního prostředí. Mladší žáci se tak už nebudou učit o znečištění, ti starší zase přijdou o předměty biologie, chemie, zeměpis, matematika a fyzika.

Celkově se tyto změny týkají přibližně 134 milionů žáků ve věku 11–18 let. Veřejnost ani odborníci o jejich rozsahu dlouho nevěděli, ukázal se až před měsícem, když Národní rada pro výzkum a vzdělávání (NCERT), která vypracovává indické školní osnovy a učebnice, vydala učebnice pro nový školní rok. 

Podle odborného časopisu Nature je z těchto změn indická vědecká obec v šoku. „Každý, kdo se snaží učit biologii, aniž by se zabýval evolucí, nevyučuje biologii tak, jak ji v současnosti chápeme,“ uvedl pro Nature biolog Jonathan Osborne ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. „Je to pro biologii zcela zásadní.“ Periodická tabulka prvků podle něj zase jednoduše vysvětluje, jak se základní stavební kameny života kombinují, aby vytvořily látky s velmi odlišnými vlastnostmi. „Je jedním z největších intelektuálních úspěchů chemie,“ popsal tabulku vynalezenou ruským vědcem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem.

„Nechápu, proč se tváříme, že se nás ochrana vody a znečištění ovzduší netýká. V současné době jsou dvakrát aktuální,“ kritizuje rozhodnutí Mythili Ramchandová, která vyučuje pedagogiku na Tata Institute of Social Sciences v indické Mumbai. Z učebnic bylo podle ní odstraněno všechno, co se nějak týká vody, znečištění ovzduší a hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Změní se změna?

Skupina vědců, učitelů a popularizátorů vědy už zorganizovala petici, která vyjadřuje zásadní nesouhlas s obsahem změn. Zorganizovala ji skupina kolem Breakthrough Science Society se sídlem v indické Kalkatě – do začátku června ji podepsalo přes 4500 lidí.

NCERT na ni zatím nereagoval. A přestože se při dohledu nad změnami opírá o odborné komise, zatím nejednal s rodiči a učiteli, aby jim vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly. NCERT neodpověděl ani na žádost časopisu Nature o vyjádření. Oficiální zdůvodnění této pro mnohé zásadní změny tedy dodnes nikdo nezná.

NCERT pouze na svých internetových stránkách vysvětlil změny tak, že zvažoval, jestli se obsah nepřekrývá s podobným obsahem probíraným jinde, jestli není pro žáky příliš náročný a také jestli není irelevantní. Cílem reformy má také být větší kreativita a zážitkovost ve výuce.

Co se indické děti nedozví

Žurnál Nature shrnul řadu změn, které jsou nejpatrnější. Kromě těch výše popsaných také například z osnov pro 10. třídu byla vypuštěna malá kapitola o přínosu anglického fyzika Michaela Faradaye k pochopení elektřiny a magnetismu v 19. století. Z obsahu, který se netýká přírodních věd, byly vyřazeny kapitoly o demokracii a diverzitě, politických stranách a výzvách pro demokracii. Pro starší žáky zase zmizela kapitola o průmyslové revoluci.

Z učebních osnov pro žáky 9. třídy, kterým je obvykle 14–15 let, byla odstraněna kapitola o rozmanitosti živých organismů a kapitola nazvaná „Proč onemocníme“. Z kapitoly o dědičnosti a evoluci pro žáky 10. třídy zmizely informace o Darwinově roli v evoluční teorii, způsobu vzniku zkamenělin a evoluci člověka. 

V Indii je přitom 10. třída posledním ročníkem, ve kterém se přírodovědu učí všechny děti. Dál se k ní totiž dostanou jen ty, které se rozhodnou zvolit si ji úmyslně v rámci specializace v posledních dvou letech před univerzitou. 

NCERT oznámil tyto škrty už vloni. Argumentoval tehdy zejména tím, že se tak zmírní tlak na studenty studující on-line kvůli pandemii covidu. Učitelé je pokládali za sporné – ale jen dočasné s tím, že se osnovy vrátí do normálu, jakmile pandemie odezní. Ale stal se pravý opak – změny zůstanou zachovány po následující dva školní roky v souladu s revidovanou indickou vzdělávací politikou schválenou vládou v červenci 2020.

Podle expertů oslovených žurnálem Nature se reforma snažila, aby školství bylo méně mechanické a aby se děti místo biflování více nad otázkami zamýšlely a diskutovaly o nich. Jenže provedení je podle kritiků nešťastné.

Skutečné příčiny změn

Indičtí vědci si současně stěžují, že stále více náboženských skupin v této zemi začíná zaujímat negativní postoje proti evoluci. A stále častěji se také ve veřejném prostoru objevují názory, že evoluci by se měli věnovat jen akademici, ale mimo tyto instituce nemá žádný význam.

Historik Aditya Mukherjee, který se věnuje moderním indickým dějinám, tvrdí, že změny v učebních osnovách jsou řízeny masovou lidovou organizací Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), která má úzké vazby na indickou vládnoucí stranu Bharatiya Janata Party. RSS se podle něj obává, že hinduismus je ohrožen jinými indickými náboženstvími a kulturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...