Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.

V květnu se indická veřejnost dozvěděla, že děti do 16 let se už ve školách nebudou učit o evoluci. Tisíce vědců a pedagogů podepsaly petici, která proti tomu protestovala – ale o měsíc později se ukázalo, že tyto kroky jdou ještě dál.

Z učebnic totiž zmizí i další podobná témata – například kapitoly o periodické tabulce prvků, zdrojích energie nebo udržitelnosti životního prostředí. Mladší žáci se tak už nebudou učit o znečištění, ti starší zase přijdou o předměty biologie, chemie, zeměpis, matematika a fyzika.

Celkově se tyto změny týkají přibližně 134 milionů žáků ve věku 11–18 let. Veřejnost ani odborníci o jejich rozsahu dlouho nevěděli, ukázal se až před měsícem, když Národní rada pro výzkum a vzdělávání (NCERT), která vypracovává indické školní osnovy a učebnice, vydala učebnice pro nový školní rok. 

Podle odborného časopisu Nature je z těchto změn indická vědecká obec v šoku. „Každý, kdo se snaží učit biologii, aniž by se zabýval evolucí, nevyučuje biologii tak, jak ji v současnosti chápeme,“ uvedl pro Nature biolog Jonathan Osborne ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. „Je to pro biologii zcela zásadní.“ Periodická tabulka prvků podle něj zase jednoduše vysvětluje, jak se základní stavební kameny života kombinují, aby vytvořily látky s velmi odlišnými vlastnostmi. „Je jedním z největších intelektuálních úspěchů chemie,“ popsal tabulku vynalezenou ruským vědcem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem.

„Nechápu, proč se tváříme, že se nás ochrana vody a znečištění ovzduší netýká. V současné době jsou dvakrát aktuální,“ kritizuje rozhodnutí Mythili Ramchandová, která vyučuje pedagogiku na Tata Institute of Social Sciences v indické Mumbai. Z učebnic bylo podle ní odstraněno všechno, co se nějak týká vody, znečištění ovzduší a hospodaření s obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji.

Změní se změna?

Skupina vědců, učitelů a popularizátorů vědy už zorganizovala petici, která vyjadřuje zásadní nesouhlas s obsahem změn. Zorganizovala ji skupina kolem Breakthrough Science Society se sídlem v indické Kalkatě – do začátku června ji podepsalo přes 4500 lidí.

NCERT na ni zatím nereagoval. A přestože se při dohledu nad změnami opírá o odborné komise, zatím nejednal s rodiči a učiteli, aby jim vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly. NCERT neodpověděl ani na žádost časopisu Nature o vyjádření. Oficiální zdůvodnění této pro mnohé zásadní změny tedy dodnes nikdo nezná.

NCERT pouze na svých internetových stránkách vysvětlil změny tak, že zvažoval, jestli se obsah nepřekrývá s podobným obsahem probíraným jinde, jestli není pro žáky příliš náročný a také jestli není irelevantní. Cílem reformy má také být větší kreativita a zážitkovost ve výuce.

Co se indické děti nedozví

Žurnál Nature shrnul řadu změn, které jsou nejpatrnější. Kromě těch výše popsaných také například z osnov pro 10. třídu byla vypuštěna malá kapitola o přínosu anglického fyzika Michaela Faradaye k pochopení elektřiny a magnetismu v 19. století. Z obsahu, který se netýká přírodních věd, byly vyřazeny kapitoly o demokracii a diverzitě, politických stranách a výzvách pro demokracii. Pro starší žáky zase zmizela kapitola o průmyslové revoluci.

Z učebních osnov pro žáky 9. třídy, kterým je obvykle 14–15 let, byla odstraněna kapitola o rozmanitosti živých organismů a kapitola nazvaná „Proč onemocníme“. Z kapitoly o dědičnosti a evoluci pro žáky 10. třídy zmizely informace o Darwinově roli v evoluční teorii, způsobu vzniku zkamenělin a evoluci člověka. 

V Indii je přitom 10. třída posledním ročníkem, ve kterém se přírodovědu učí všechny děti. Dál se k ní totiž dostanou jen ty, které se rozhodnou zvolit si ji úmyslně v rámci specializace v posledních dvou letech před univerzitou. 

NCERT oznámil tyto škrty už vloni. Argumentoval tehdy zejména tím, že se tak zmírní tlak na studenty studující on-line kvůli pandemii covidu. Učitelé je pokládali za sporné – ale jen dočasné s tím, že se osnovy vrátí do normálu, jakmile pandemie odezní. Ale stal se pravý opak – změny zůstanou zachovány po následující dva školní roky v souladu s revidovanou indickou vzdělávací politikou schválenou vládou v červenci 2020.

Podle expertů oslovených žurnálem Nature se reforma snažila, aby školství bylo méně mechanické a aby se děti místo biflování více nad otázkami zamýšlely a diskutovaly o nich. Jenže provedení je podle kritiků nešťastné.

Skutečné příčiny změn

Indičtí vědci si současně stěžují, že stále více náboženských skupin v této zemi začíná zaujímat negativní postoje proti evoluci. A stále častěji se také ve veřejném prostoru objevují názory, že evoluci by se měli věnovat jen akademici, ale mimo tyto instituce nemá žádný význam.

Historik Aditya Mukherjee, který se věnuje moderním indickým dějinám, tvrdí, že změny v učebních osnovách jsou řízeny masovou lidovou organizací Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS), která má úzké vazby na indickou vládnoucí stranu Bharatiya Janata Party. RSS se podle něj obává, že hinduismus je ohrožen jinými indickými náboženstvími a kulturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 15 mminutami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 5 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 7 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
včera v 16:41

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Evropský pohled