V Indii zemřelo na covid šestkrát víc lidí, než úřady uváděly, odhalila nová analýza

Indie od prvních dnů pandemie hlásila mnohem méně úmrtí na covid-19, než se vzhledem k počtu úmrtí v jiných zemích očekávalo. Tento paradox řada expertů považovala za iluzi, jiní za důkaz toho, jak úspěšná byla indická strategie v boji proti pandemii. Nové analýzy dat však ukazují, že skutečný dopad covidu na Indii byl mnohem horší. Problémy navíc ještě nemusí být u konce –⁠ v Indii se totiž začala šířit varianta koronaviru omikron.

Významný indický epidemiolog Prabhat Jha, který dlouho tvrdil, že jeho země byla ušetřena nejhoršího dopadu covidu-19, znovu analyzoval všechny dostupné údaje o úmrtnosti a dospěl k závěru, že se „mýlil“.

Podle epidemiologa působícího na Torontské univerzitě je v Indii „podstatně více“ úmrtí na covid-19, než uvádějí oficiální zprávy –⁠ téměř tři miliony, tedy víc než šestkrát tolik, než oficiálně uvádí vláda. Je to také největší počet obětí pandemie na celém světě.

Pokud se ukáže, že se tentokrít respektovaný epidemiolog nemýlí, mělo by to vést ke kontrole dalších zemí s neobvykle nízkým počtem úmrtí a mohlo by to významně zvýšit současný celkový počet úmrtí v pandemii, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na přibližně 5,45 milionu lidí. „Myslím, že to skutečně vyžaduje přehodnocení celosvětových čísel,“ říká Jha, jehož tým zveřejnil novou analýzu v časopise Science.

Půl milionu nebo tři miliony?

Na konci roku 2021 hlásila Indie přibližně 480 tisíc úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2. To je 340 úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, přibližně jedna sedmina úmrtnosti na tuto nemoc ve Spojených státech.

Jhova vlastní dřívější analýza podpořila tvrzení, že Indie má neobvykle nízkou úmrtnost na covid-19, ale nedávno se s kolegy pustil do hlubší analýzy dat. Využili údaje nezávislé agentury pro průzkum veřejného mínění, která se telefonicky dotazovala téměř 140 tisíc lidí v celé zemi na to, zda někdo v jejich domácnosti zemřel na covid. Analyzovali také vládní zprávy z nemocnic a podobných zařízení a podívali se na oficiálně registrovaná úmrtí.

Výsledkem je odhad 2300 až 2500 úmrtí na milion obyvatel do září 2021, což je srovnatelné s mírou úmrtnosti ve Spojených státech.

Jha říká, že jeho prvotní, nízký odhad vycházel z první vlny infekcí na podzim roku 2020, která mohla být méně smrtelná než varianta delta, která způsobila masivní nárůst úmrtí v Indii na jaře roku 2021. Navíc první analýzy se zaměřily hlavně na velká města, kde mohla být úmrtnost nižší než na venkově. Problém je i v indickém systému, který registruje úmrtí –⁠ už před pandemií byl velmi nedokonalý. Tyto faktory však podle něj nemohou vysvětlovat všechno. „Musí tu být ještě další věci, kterým stále nerozumíme,“ tuší Jha.

Jednou z nich je podle něj politika. Epidemiolog pro Science uvedl, že vláda indického premiéra Naréndry Módího zamlžila skutečný obraz pandemie. „Indická vláda se velmi snaží potlačit čísla způsobem, jakým zakódovala úmrtí,“ říká Jha. On a řada dalších expertů vládě vyčítají, že nezveřejňuje údaje z takzvaného Systému výběrové registrace (SRS), v jehož rámci se běžně analyzuje stav jednoho procenta indické populace a sleduje se narození a úmrtí. „Myslím, že politické tlaky byly takové, že si řekli: Cokoli, co vyjde najevo, bude špatné.“

Ramanan Laxminarayan, epidemiolog a ekonom z Princetonské univerzity, nepovažuje podhodnocení počtu úmrtí za zcela záměrné. Poznamenává, že údaje SRS nebyly zveřejněny od roku 2018, tedy už před pandemií –⁠ jde tedy spíše o důkaz nízké kvality systému než záměrné manipulace. Dodává, že téměř každá země podhodnocuje úmrtnost na covid-19. „Myslím, že všechny vlády chtějí bagatelizovat míru úmrtnosti,“ tvrdí.

Úmrtí je víc, než se hlásí

Nové odhady pro Indii ale Laxminarayana příliš nepřekvapily. „Nevěřím na jakoukoli výjimečnost, pokud není dobře odůvodněná.“ Jeho tým minulý měsíc publikoval v časopise The Lancet studii, která se zaměřila na indický okres Čennaí a dospěla k závěru, že hlášená úmrtí tam „značně podhodnocují úmrtnost spojenou s pandemií“.

Také virolog Shahid Jameel z Ashoka University říká, že celostátní odhady Jhaova týmu jsou ve shodě s dalšími dvěma nezávislými studiemi, které zkoumaly vývoj úmrtnosti na subkontinentu. „Indie zaplatila vysokou cenu za to, že neměla k dispozici kvalitní údaje o úmrtích v reálném čase, zejména během první vlny. To vedlo k sebeuspokojení a strašlivým ztrátám na životech ve druhé vlně,“ podotýká Jameel.

Celosvětové srovnání úmrtnosti ze všech příčin před pandemií a během ní, publikované před půl rokem v časopise eLife, naznačuje, že podhodnocování je velmi rozšířené. V Rusku bylo zaznamenáno 4,5krát více úmrtí než obvykle, což daleko přesahuje oficiální údaje o covidu. Hluboké nesrovnalosti byly také v Tádžikistánu, Nikaragui, Uzbekistánu, Bělorusku či Egyptě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...