V Indii zemřelo na covid šestkrát víc lidí, než úřady uváděly, odhalila nová analýza

Indie od prvních dnů pandemie hlásila mnohem méně úmrtí na covid-19, než se vzhledem k počtu úmrtí v jiných zemích očekávalo. Tento paradox řada expertů považovala za iluzi, jiní za důkaz toho, jak úspěšná byla indická strategie v boji proti pandemii. Nové analýzy dat však ukazují, že skutečný dopad covidu na Indii byl mnohem horší. Problémy navíc ještě nemusí být u konce –⁠ v Indii se totiž začala šířit varianta koronaviru omikron.

Významný indický epidemiolog Prabhat Jha, který dlouho tvrdil, že jeho země byla ušetřena nejhoršího dopadu covidu-19, znovu analyzoval všechny dostupné údaje o úmrtnosti a dospěl k závěru, že se „mýlil“.

Podle epidemiologa působícího na Torontské univerzitě je v Indii „podstatně více“ úmrtí na covid-19, než uvádějí oficiální zprávy –⁠ téměř tři miliony, tedy víc než šestkrát tolik, než oficiálně uvádí vláda. Je to také největší počet obětí pandemie na celém světě.

Pokud se ukáže, že se tentokrít respektovaný epidemiolog nemýlí, mělo by to vést ke kontrole dalších zemí s neobvykle nízkým počtem úmrtí a mohlo by to významně zvýšit současný celkový počet úmrtí v pandemii, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na přibližně 5,45 milionu lidí. „Myslím, že to skutečně vyžaduje přehodnocení celosvětových čísel,“ říká Jha, jehož tým zveřejnil novou analýzu v časopise Science.

Půl milionu nebo tři miliony?

Na konci roku 2021 hlásila Indie přibližně 480 tisíc úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2. To je 340 úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, přibližně jedna sedmina úmrtnosti na tuto nemoc ve Spojených státech.

Jhova vlastní dřívější analýza podpořila tvrzení, že Indie má neobvykle nízkou úmrtnost na covid-19, ale nedávno se s kolegy pustil do hlubší analýzy dat. Využili údaje nezávislé agentury pro průzkum veřejného mínění, která se telefonicky dotazovala téměř 140 tisíc lidí v celé zemi na to, zda někdo v jejich domácnosti zemřel na covid. Analyzovali také vládní zprávy z nemocnic a podobných zařízení a podívali se na oficiálně registrovaná úmrtí.

Výsledkem je odhad 2300 až 2500 úmrtí na milion obyvatel do září 2021, což je srovnatelné s mírou úmrtnosti ve Spojených státech.

Jha říká, že jeho prvotní, nízký odhad vycházel z první vlny infekcí na podzim roku 2020, která mohla být méně smrtelná než varianta delta, která způsobila masivní nárůst úmrtí v Indii na jaře roku 2021. Navíc první analýzy se zaměřily hlavně na velká města, kde mohla být úmrtnost nižší než na venkově. Problém je i v indickém systému, který registruje úmrtí –⁠ už před pandemií byl velmi nedokonalý. Tyto faktory však podle něj nemohou vysvětlovat všechno. „Musí tu být ještě další věci, kterým stále nerozumíme,“ tuší Jha.

Jednou z nich je podle něj politika. Epidemiolog pro Science uvedl, že vláda indického premiéra Naréndry Módího zamlžila skutečný obraz pandemie. „Indická vláda se velmi snaží potlačit čísla způsobem, jakým zakódovala úmrtí,“ říká Jha. On a řada dalších expertů vládě vyčítají, že nezveřejňuje údaje z takzvaného Systému výběrové registrace (SRS), v jehož rámci se běžně analyzuje stav jednoho procenta indické populace a sleduje se narození a úmrtí. „Myslím, že politické tlaky byly takové, že si řekli: Cokoli, co vyjde najevo, bude špatné.“

Ramanan Laxminarayan, epidemiolog a ekonom z Princetonské univerzity, nepovažuje podhodnocení počtu úmrtí za zcela záměrné. Poznamenává, že údaje SRS nebyly zveřejněny od roku 2018, tedy už před pandemií –⁠ jde tedy spíše o důkaz nízké kvality systému než záměrné manipulace. Dodává, že téměř každá země podhodnocuje úmrtnost na covid-19. „Myslím, že všechny vlády chtějí bagatelizovat míru úmrtnosti,“ tvrdí.

Úmrtí je víc, než se hlásí

Nové odhady pro Indii ale Laxminarayana příliš nepřekvapily. „Nevěřím na jakoukoli výjimečnost, pokud není dobře odůvodněná.“ Jeho tým minulý měsíc publikoval v časopise The Lancet studii, která se zaměřila na indický okres Čennaí a dospěla k závěru, že hlášená úmrtí tam „značně podhodnocují úmrtnost spojenou s pandemií“.

Také virolog Shahid Jameel z Ashoka University říká, že celostátní odhady Jhaova týmu jsou ve shodě s dalšími dvěma nezávislými studiemi, které zkoumaly vývoj úmrtnosti na subkontinentu. „Indie zaplatila vysokou cenu za to, že neměla k dispozici kvalitní údaje o úmrtích v reálném čase, zejména během první vlny. To vedlo k sebeuspokojení a strašlivým ztrátám na životech ve druhé vlně,“ podotýká Jameel.

Celosvětové srovnání úmrtnosti ze všech příčin před pandemií a během ní, publikované před půl rokem v časopise eLife, naznačuje, že podhodnocování je velmi rozšířené. V Rusku bylo zaznamenáno 4,5krát více úmrtí než obvykle, což daleko přesahuje oficiální údaje o covidu. Hluboké nesrovnalosti byly také v Tádžikistánu, Nikaragui, Uzbekistánu, Bělorusku či Egyptě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...