V Indii zemřelo na covid šestkrát víc lidí, než úřady uváděly, odhalila nová analýza

Indie od prvních dnů pandemie hlásila mnohem méně úmrtí na covid-19, než se vzhledem k počtu úmrtí v jiných zemích očekávalo. Tento paradox řada expertů považovala za iluzi, jiní za důkaz toho, jak úspěšná byla indická strategie v boji proti pandemii. Nové analýzy dat však ukazují, že skutečný dopad covidu na Indii byl mnohem horší. Problémy navíc ještě nemusí být u konce –⁠ v Indii se totiž začala šířit varianta koronaviru omikron.

Významný indický epidemiolog Prabhat Jha, který dlouho tvrdil, že jeho země byla ušetřena nejhoršího dopadu covidu-19, znovu analyzoval všechny dostupné údaje o úmrtnosti a dospěl k závěru, že se „mýlil“.

Podle epidemiologa působícího na Torontské univerzitě je v Indii „podstatně více“ úmrtí na covid-19, než uvádějí oficiální zprávy –⁠ téměř tři miliony, tedy víc než šestkrát tolik, než oficiálně uvádí vláda. Je to také největší počet obětí pandemie na celém světě.

Pokud se ukáže, že se tentokrít respektovaný epidemiolog nemýlí, mělo by to vést ke kontrole dalších zemí s neobvykle nízkým počtem úmrtí a mohlo by to významně zvýšit současný celkový počet úmrtí v pandemii, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na přibližně 5,45 milionu lidí. „Myslím, že to skutečně vyžaduje přehodnocení celosvětových čísel,“ říká Jha, jehož tým zveřejnil novou analýzu v časopise Science.

Půl milionu nebo tři miliony?

Na konci roku 2021 hlásila Indie přibližně 480 tisíc úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2. To je 340 úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, přibližně jedna sedmina úmrtnosti na tuto nemoc ve Spojených státech.

Jhova vlastní dřívější analýza podpořila tvrzení, že Indie má neobvykle nízkou úmrtnost na covid-19, ale nedávno se s kolegy pustil do hlubší analýzy dat. Využili údaje nezávislé agentury pro průzkum veřejného mínění, která se telefonicky dotazovala téměř 140 tisíc lidí v celé zemi na to, zda někdo v jejich domácnosti zemřel na covid. Analyzovali také vládní zprávy z nemocnic a podobných zařízení a podívali se na oficiálně registrovaná úmrtí.

Výsledkem je odhad 2300 až 2500 úmrtí na milion obyvatel do září 2021, což je srovnatelné s mírou úmrtnosti ve Spojených státech.

Jha říká, že jeho prvotní, nízký odhad vycházel z první vlny infekcí na podzim roku 2020, která mohla být méně smrtelná než varianta delta, která způsobila masivní nárůst úmrtí v Indii na jaře roku 2021. Navíc první analýzy se zaměřily hlavně na velká města, kde mohla být úmrtnost nižší než na venkově. Problém je i v indickém systému, který registruje úmrtí –⁠ už před pandemií byl velmi nedokonalý. Tyto faktory však podle něj nemohou vysvětlovat všechno. „Musí tu být ještě další věci, kterým stále nerozumíme,“ tuší Jha.

Jednou z nich je podle něj politika. Epidemiolog pro Science uvedl, že vláda indického premiéra Naréndry Módího zamlžila skutečný obraz pandemie. „Indická vláda se velmi snaží potlačit čísla způsobem, jakým zakódovala úmrtí,“ říká Jha. On a řada dalších expertů vládě vyčítají, že nezveřejňuje údaje z takzvaného Systému výběrové registrace (SRS), v jehož rámci se běžně analyzuje stav jednoho procenta indické populace a sleduje se narození a úmrtí. „Myslím, že politické tlaky byly takové, že si řekli: Cokoli, co vyjde najevo, bude špatné.“

Ramanan Laxminarayan, epidemiolog a ekonom z Princetonské univerzity, nepovažuje podhodnocení počtu úmrtí za zcela záměrné. Poznamenává, že údaje SRS nebyly zveřejněny od roku 2018, tedy už před pandemií –⁠ jde tedy spíše o důkaz nízké kvality systému než záměrné manipulace. Dodává, že téměř každá země podhodnocuje úmrtnost na covid-19. „Myslím, že všechny vlády chtějí bagatelizovat míru úmrtnosti,“ tvrdí.

Úmrtí je víc, než se hlásí

Nové odhady pro Indii ale Laxminarayana příliš nepřekvapily. „Nevěřím na jakoukoli výjimečnost, pokud není dobře odůvodněná.“ Jeho tým minulý měsíc publikoval v časopise The Lancet studii, která se zaměřila na indický okres Čennaí a dospěla k závěru, že hlášená úmrtí tam „značně podhodnocují úmrtnost spojenou s pandemií“.

Také virolog Shahid Jameel z Ashoka University říká, že celostátní odhady Jhaova týmu jsou ve shodě s dalšími dvěma nezávislými studiemi, které zkoumaly vývoj úmrtnosti na subkontinentu. „Indie zaplatila vysokou cenu za to, že neměla k dispozici kvalitní údaje o úmrtích v reálném čase, zejména během první vlny. To vedlo k sebeuspokojení a strašlivým ztrátám na životech ve druhé vlně,“ podotýká Jameel.

Celosvětové srovnání úmrtnosti ze všech příčin před pandemií a během ní, publikované před půl rokem v časopise eLife, naznačuje, že podhodnocování je velmi rozšířené. V Rusku bylo zaznamenáno 4,5krát více úmrtí než obvykle, což daleko přesahuje oficiální údaje o covidu. Hluboké nesrovnalosti byly také v Tádžikistánu, Nikaragui, Uzbekistánu, Bělorusku či Egyptě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...