V Indii zemřelo na covid šestkrát víc lidí, než úřady uváděly, odhalila nová analýza

Indie od prvních dnů pandemie hlásila mnohem méně úmrtí na covid-19, než se vzhledem k počtu úmrtí v jiných zemích očekávalo. Tento paradox řada expertů považovala za iluzi, jiní za důkaz toho, jak úspěšná byla indická strategie v boji proti pandemii. Nové analýzy dat však ukazují, že skutečný dopad covidu na Indii byl mnohem horší. Problémy navíc ještě nemusí být u konce –⁠ v Indii se totiž začala šířit varianta koronaviru omikron.

Významný indický epidemiolog Prabhat Jha, který dlouho tvrdil, že jeho země byla ušetřena nejhoršího dopadu covidu-19, znovu analyzoval všechny dostupné údaje o úmrtnosti a dospěl k závěru, že se „mýlil“.

Podle epidemiologa působícího na Torontské univerzitě je v Indii „podstatně více“ úmrtí na covid-19, než uvádějí oficiální zprávy –⁠ téměř tři miliony, tedy víc než šestkrát tolik, než oficiálně uvádí vláda. Je to také největší počet obětí pandemie na celém světě.

Pokud se ukáže, že se tentokrít respektovaný epidemiolog nemýlí, mělo by to vést ke kontrole dalších zemí s neobvykle nízkým počtem úmrtí a mohlo by to významně zvýšit současný celkový počet úmrtí v pandemii, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na přibližně 5,45 milionu lidí. „Myslím, že to skutečně vyžaduje přehodnocení celosvětových čísel,“ říká Jha, jehož tým zveřejnil novou analýzu v časopise Science.

Půl milionu nebo tři miliony?

Na konci roku 2021 hlásila Indie přibližně 480 tisíc úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2. To je 340 úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, přibližně jedna sedmina úmrtnosti na tuto nemoc ve Spojených státech.

Jhova vlastní dřívější analýza podpořila tvrzení, že Indie má neobvykle nízkou úmrtnost na covid-19, ale nedávno se s kolegy pustil do hlubší analýzy dat. Využili údaje nezávislé agentury pro průzkum veřejného mínění, která se telefonicky dotazovala téměř 140 tisíc lidí v celé zemi na to, zda někdo v jejich domácnosti zemřel na covid. Analyzovali také vládní zprávy z nemocnic a podobných zařízení a podívali se na oficiálně registrovaná úmrtí.

Výsledkem je odhad 2300 až 2500 úmrtí na milion obyvatel do září 2021, což je srovnatelné s mírou úmrtnosti ve Spojených státech.

Jha říká, že jeho prvotní, nízký odhad vycházel z první vlny infekcí na podzim roku 2020, která mohla být méně smrtelná než varianta delta, která způsobila masivní nárůst úmrtí v Indii na jaře roku 2021. Navíc první analýzy se zaměřily hlavně na velká města, kde mohla být úmrtnost nižší než na venkově. Problém je i v indickém systému, který registruje úmrtí –⁠ už před pandemií byl velmi nedokonalý. Tyto faktory však podle něj nemohou vysvětlovat všechno. „Musí tu být ještě další věci, kterým stále nerozumíme,“ tuší Jha.

Jednou z nich je podle něj politika. Epidemiolog pro Science uvedl, že vláda indického premiéra Naréndry Módího zamlžila skutečný obraz pandemie. „Indická vláda se velmi snaží potlačit čísla způsobem, jakým zakódovala úmrtí,“ říká Jha. On a řada dalších expertů vládě vyčítají, že nezveřejňuje údaje z takzvaného Systému výběrové registrace (SRS), v jehož rámci se běžně analyzuje stav jednoho procenta indické populace a sleduje se narození a úmrtí. „Myslím, že politické tlaky byly takové, že si řekli: Cokoli, co vyjde najevo, bude špatné.“

Ramanan Laxminarayan, epidemiolog a ekonom z Princetonské univerzity, nepovažuje podhodnocení počtu úmrtí za zcela záměrné. Poznamenává, že údaje SRS nebyly zveřejněny od roku 2018, tedy už před pandemií –⁠ jde tedy spíše o důkaz nízké kvality systému než záměrné manipulace. Dodává, že téměř každá země podhodnocuje úmrtnost na covid-19. „Myslím, že všechny vlády chtějí bagatelizovat míru úmrtnosti,“ tvrdí.

Úmrtí je víc, než se hlásí

Nové odhady pro Indii ale Laxminarayana příliš nepřekvapily. „Nevěřím na jakoukoli výjimečnost, pokud není dobře odůvodněná.“ Jeho tým minulý měsíc publikoval v časopise The Lancet studii, která se zaměřila na indický okres Čennaí a dospěla k závěru, že hlášená úmrtí tam „značně podhodnocují úmrtnost spojenou s pandemií“.

Také virolog Shahid Jameel z Ashoka University říká, že celostátní odhady Jhaova týmu jsou ve shodě s dalšími dvěma nezávislými studiemi, které zkoumaly vývoj úmrtnosti na subkontinentu. „Indie zaplatila vysokou cenu za to, že neměla k dispozici kvalitní údaje o úmrtích v reálném čase, zejména během první vlny. To vedlo k sebeuspokojení a strašlivým ztrátám na životech ve druhé vlně,“ podotýká Jameel.

Celosvětové srovnání úmrtnosti ze všech příčin před pandemií a během ní, publikované před půl rokem v časopise eLife, naznačuje, že podhodnocování je velmi rozšířené. V Rusku bylo zaznamenáno 4,5krát více úmrtí než obvykle, což daleko přesahuje oficiální údaje o covidu. Hluboké nesrovnalosti byly také v Tádžikistánu, Nikaragui, Uzbekistánu, Bělorusku či Egyptě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 17 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 17 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 18 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 19 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 22 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...