Covid může u dětí výjimečně vyvolat zánětlivé onemocnění, projevuje se třeba zarudlýma očima

Nahrávám video
Události: Výjimečné následky onemocnění koronavirem u dětí
Zdroj: ČT24

Onemocnění covid-19 může mít ojediněle u dětí nebezpečný důsledek. Projevuje se vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Lékaři mu říkají syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Začíná se projevovat týdny po nákaze koronavirem.

U dvouleté Sofie začalo onemocnění vysokou horečkou a celkovou únavou. Pak se objevily další příznaky. „Třetí nebo čtvrtý den se přidal průjem, bolesti břicha, pak začala zvracet a nejedla ani léky, byla už apatická,“ přibližuje maminka Lucie Máchová.

Čtvrtý den odvezli rodiče Sofii k lékaři. Ten ji hned poslal na jednotku intenzivní péče. „Sofinka byla jeden z těch specifických případů, protože nezareagovala úplně adekvátně na úvodní léčbu,“ popisuje lékařka z oddělení intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Michaela Šibíková.

Po čtyřech dnech se lékařům podařilo potlačit přehnanou imunitní reakci jejího těla. „Ta zjevně oslabená imunita covidem se snaží s něčím bojovat, v tuto chvíli ale nevíme s čím,“ vysvětluje Ondřej Hrušák z Kliniky dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice.

Onemocnění je vzácné, podle zatím dostupných dat to vypadá, že se vyvine u jednoho z tisíce dětí, které nemoc covid-19 prodělaly. V pražské fakultní nemocnici v Motole ošetřili třináct dětí, z toho tři byly ve vážném stavu.

V celém Česku jde od začátku pandemie podle lékařů o asi 60 dětí, většinou ve věku mezi dvěma až patnácti lety. Zásadní je syndrom rozpoznat a začít s léčbou včas.

„Typicky se u těchto dětí projeví prosáknutí očních víček, anebo dokonce u některých dětí vidíme, že můžou mít taková drobná krvácení nad bělmem očí, malinový jazyk. Typické jsou také projevy na kůži, prchavé vyrážky na krku, na ploskách nohou nebo na trupu,“ popisuje přednosta motolské pediatrické kliniky Jan Lébl.

Takové příznaky se obvykle projeví po dvou až šesti týdnech od prodělání nemoci covid-19. To ale v řadě případů probíhá bez příznaků. Děti po propuštění z nemocnice čekají pravidelné kontroly. Lékaři totiž zatím nevědí, jaké mohou být dlouhodobé dopady onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...